nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Želvy NESPĚCHAJÍ. Želvy mají na všechno čas, nikam se nehrnou, a než něco podniknou, tak si všechno dobře rozmyslí. Vůbec se dá říci, že ty želvy žijí velice úsporným životem, většina ostatních tvorů by si z nich mohla vzít příklad. Chcete-li inspiraci pro váš elixír mládí, pořiďte si želvu. Nebo raději dvě, tak jak jsme to udělali i my – jsou to společenští tvorové a mají rádi skupinku kamarádů. Dívejte se na ně a vezměte si z nich poučení. Mají rády svůj vyhřátý kámen nebo chladnější místo na spaní za ním, a do protějšího rohu místnosti se vydávají maximálně tak dvakrát týdně.
S želvou vstoupí do vašeho domova klid a rozvážnost. Želví život z 98% znamená odpočinek, a jediný okamžik, kdy želva zrychlí, je, když se na obvyklém místě objeví čerstvý salát. Ale i tak ten úprk, který znamená překonat půlku kuchyně od vyhřátého kamene k salátu, trvá minutu nebo dvě. Želva prostě nespěchá. Ona ví, že je všechno v pořádku, a když náhodou není (například salát je už snězený a nový ještě nikdo nedodal), tak se vyplatí chvíli počkat, však se nic neděje.
Želva má stálou a ničím nenarušitelnou pohodu. A pokud vy ji zrovna nemáte, jděte se kouknout se na své želvičky, doplňte jim salátek – a tu pohodu od nich snadno nasajete. A stejně jako ony – nespěchejte. Naplánujte si své aktivity tak, abyste nikam spěchat nemuseli. Pokud někam jdete nebo jedete, vyrazte s dostatečnou rezervou, abyste tam byli včas – i kdybyste pak měli před dveřmi chvíli počkat.
Pokud jedete autem, je spěch o to nebezpečnější. Spěchající řidič na jednom kilometru vyrobí čtyři nebezpečné situace a vy jako slušný řidič máte co dělat, abyste mu uhnuli. Nejenom že si může svůj život náhle zkrátit o desítky let, které měl ještě před sebou, ale může s sebou vzít na nebesa i někoho, kdo je na případné nehodě zcela bez viny.
Když někam jedu po dálnici a provoz to dovolí, nastavím si tempomat na 115 km/hod. a cestu si v pohodě užívám. Když jedeme na dovolenou k moři, vezmeme si nocleh v půli cesty, takže s dostatečnou rezervou, beze spěchu a únavy bezpečně dorazíme do cíle.
Stejně jako ty želvy – nespěcháme.
  Komentáře
  Zdeněk B. 
Když se tak na ty želvy koukám, tak si myslím, že ty želvy meditují. Taková želva si klidně zaleze do rožku a tři dny tam kouká do zdi. Co tam ta želva celou to dobu dělá? No asi medituje. Však už jsme to tu psali, že v meditaci se nestárne. Želvy to prostě dělají právě takhle.
  Neměli byste vynechat

Čaje pro pohodu

Zdeněk Breitenbacher
Dobrý čaj, takový, který nám navodí příjemnou pohodu a který nás dokáže zpomalit v našem každodenním běhu, bychom měli mít na stole každý den. Uveďme si několik čajů, které nejsou zcela běžné, ale budou k naší pohodě neodmyslitelně patřit...

Moc kvítek, moc koček

Zdeněk Breitenbacher
Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Kváskový chléb bez hnětení představuje úsporu času pro ty, kdo chtějí mít požitek z domácího kváskového chleba, ale nechtějí hníst bochník, což v konečném důsledku znamená drhnutí rukou a také povrchu kuchyňské linky. Při přípravě chleba podle tohoto receptu se těsto nehněte, pracuje se pouze s mísou a pekáčem, ale přesto bude váš bochník stejně poctivý a stejně chutný jako ten hnětený.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi