nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Želvy NESPĚCHAJÍ. Želvy mají na všechno čas, nikam se nehrnou, a než něco podniknou, tak si všechno dobře rozmyslí. Vůbec se dá říci, že ty želvy žijí velice úsporným životem, většina ostatních tvorů by si z nich mohla vzít příklad. Chcete-li inspiraci pro váš elixír mládí, pořiďte si želvu. Nebo raději dvě, tak jak jsme to udělali i my – jsou to společenští tvorové a mají rádi skupinku kamarádů. Dívejte se na ně a vezměte si z nich poučení. Mají rády svůj vyhřátý kámen nebo chladnější místo na spaní za ním, a do protějšího rohu místnosti se vydávají maximálně tak dvakrát týdně.
S želvou vstoupí do vašeho domova klid a rozvážnost. Želví život z 98% znamená odpočinek, a jediný okamžik, kdy želva zrychlí, je, když se na obvyklém místě objeví čerstvý salát. Ale i tak ten úprk, který znamená překonat půlku kuchyně od vyhřátého kamene k salátu, trvá minutu nebo dvě. Želva prostě nespěchá. Ona ví, že je všechno v pořádku, a když náhodou není (například salát je už snězený a nový ještě nikdo nedodal), tak se vyplatí chvíli počkat, však se nic neděje.
Želva má stálou a ničím nenarušitelnou pohodu. A pokud vy ji zrovna nemáte, jděte se kouknout se na své želvičky, doplňte jim salátek – a tu pohodu od nich snadno nasajete. A stejně jako ony – nespěchejte. Naplánujte si své aktivity tak, abyste nikam spěchat nemuseli. Pokud někam jdete nebo jedete, vyrazte s dostatečnou rezervou, abyste tam byli včas – i kdybyste pak měli před dveřmi chvíli počkat.
Pokud jedete autem, je spěch o to nebezpečnější. Spěchající řidič na jednom kilometru vyrobí čtyři nebezpečné situace a vy jako slušný řidič máte co dělat, abyste mu uhnuli. Nejenom že si může svůj život náhle zkrátit o desítky let, které měl ještě před sebou, ale může s sebou vzít na nebesa i někoho, kdo je na případné nehodě zcela bez viny.
Když někam jedu po dálnici a provoz to dovolí, nastavím si tempomat na 115 km/hod. a cestu si v pohodě užívám. Když jedeme na dovolenou k moři, vezmeme si nocleh v půli cesty, takže s dostatečnou rezervou, beze spěchu a únavy bezpečně dorazíme do cíle.
Stejně jako ty želvy – nespěcháme.
  Komentáře
  Zdeněk B. 
Když se tak na ty želvy koukám, tak si myslím, že ty želvy meditují. Taková želva si klidně zaleze do rožku a tři dny tam kouká do zdi. Co tam ta želva celou to dobu dělá? No asi medituje. Však už jsme to tu psali, že v meditaci se nestárne. Želvy to prostě dělají právě takhle.
  Neměli byste vynechat
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Jak spolknout slona?

Zdeněk Breitenbacher
Při naší cestě narazíme na spoustu překážek. Měli bychom upravit naše zájmy, změnit životosprávu, vyřešit si osobní problémy. A tak se často stává, že jedna změna je podmíněná jinou změnou, ta jiná změna je podmíněna nějakou třetí změnou atd. atd. K tomu, abyste udělali změnu A, musíte nejdříve udělat změnu B. Abyste mohli udělat změnu B, musíte nejdříve udělat změnu C a D...
Přesně tak, jako když jsem se loni rozhodl na zahradě zbourat šopu...

Dneska zabrousíme do kvantové fyziky. Možná znáte Schrödingerův myšlenkový experiment, zvaný Schrödingerova kočka, kterým se snažil přiblížit laické veřejnosti některé kvantové vlastnosti částic a paradoxy z nich vyplývající. Pro detaily vás odkážu na Wikipedii. Erwin Schrödinger experiment v této původní podobě samozřejmě nikdy nerealizoval.
Méně známá je jeho varianta, snadno proveditelná v praxi, nazývaná Schrödingerova čočka. Tento modifikovaný experiment nyní popíšeme a uskutečníme. Budeme zkoumat klíčivost čočky od různých výrobců. Na počátku experimentu jsou všechny zakoupené čočky v tzv. nerozhodnutém stavu neboli superpozici. Ve shodě s původním Schrödingerovým experimentem jsou napůl živé, napůl mrtvé. V jakém stavu budou za čtyři dny?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi