nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Želvy NESPĚCHAJÍ. Želvy mají na všechno čas, nikam se nehrnou, a než něco podniknou, tak si všechno dobře rozmyslí. Vůbec se dá říci, že ty želvy žijí velice úsporným životem, většina ostatních tvorů by si z nich mohla vzít příklad. Chcete-li inspiraci pro váš elixír mládí, pořiďte si želvu. Nebo raději dvě, tak jak jsme to udělali i my – jsou to společenští tvorové a mají rádi skupinku kamarádů. Dívejte se na ně a vezměte si z nich poučení. Mají rády svůj vyhřátý kámen nebo chladnější místo na spaní za ním, a do protějšího rohu místnosti se vydávají maximálně tak dvakrát týdně.
S želvou vstoupí do vašeho domova klid a rozvážnost. Želví život z 98% znamená odpočinek, a jediný okamžik, kdy želva zrychlí, je, když se na obvyklém místě objeví čerstvý salát. Ale i tak ten úprk, který znamená překonat půlku kuchyně od vyhřátého kamene k salátu, trvá minutu nebo dvě. Želva prostě nespěchá. Ona ví, že je všechno v pořádku, a když náhodou není (například salát je už snězený a nový ještě nikdo nedodal), tak se vyplatí chvíli počkat, však se nic neděje.
Želva má stálou a ničím nenarušitelnou pohodu. A pokud vy ji zrovna nemáte, jděte se kouknout se na své želvičky, doplňte jim salátek – a tu pohodu od nich snadno nasajete. A stejně jako ony – nespěchejte. Naplánujte si své aktivity tak, abyste nikam spěchat nemuseli. Pokud někam jdete nebo jedete, vyrazte s dostatečnou rezervou, abyste tam byli včas – i kdybyste pak měli před dveřmi chvíli počkat.
Pokud jedete autem, je spěch o to nebezpečnější. Spěchající řidič na jednom kilometru vyrobí čtyři nebezpečné situace a vy jako slušný řidič máte co dělat, abyste mu uhnuli. Nejenom že si může svůj život náhle zkrátit o desítky let, které měl ještě před sebou, ale může s sebou vzít na nebesa i někoho, kdo je na případné nehodě zcela bez viny.
Když někam jedu po dálnici a provoz to dovolí, nastavím si tempomat na 115 km/hod. a cestu si v pohodě užívám. Když jedeme na dovolenou k moři, vezmeme si nocleh v půli cesty, takže s dostatečnou rezervou, beze spěchu a únavy bezpečně dorazíme do cíle.
Stejně jako ty želvy – nespěcháme.
  Komentáře
  Zdeněk B. 
Když se tak na ty želvy koukám, tak si myslím, že ty želvy meditují. Taková želva si klidně zaleze do rožku a tři dny tam kouká do zdi. Co tam ta želva celou to dobu dělá? No asi medituje. Však už jsme to tu psali, že v meditaci se nestárne. Želvy to prostě dělají právě takhle.
  Neměli byste vynechat
Pohoda je naprosto nezbytná komponenta do elixíru mládí. Proto si ji musíme stále pěstovat a udržovat. Musíme vědět, co nám pohodu přináší, a také, co nám naopak působí nepohodu. To, co nám přináší pohodu, musíme trvale podporovat, zatímco se zdroji nepohody se musíme nějak vypořádat. Někdy to dokonce znamená, že si musíme dočasně způsobit ještě větší nepohodu a jít do otevřeného konfliktu, aby se věci vyjasnily a vyřešily v samotném počátku - tam, kde vznikly, a nikoliv tam, kde se projevují. Do toho se nám ale většinou nechce, a tak jen potlačujeme ty projevy...

Óda na chlebový kvásek

Jolana Breitenbacherová
Zkusili jste někdy upéct domácí chleba z kvásku? Pokud ne, zkuste to. Já jsem se do toho konečně taky pustila a jsem nadšená. Kvásek mi vždycky připadal moc komplikovaný, časově náročný a taky nevyzpytatelný. Krom toho se mi zdál těžko dostupný - možnosti, jak přijít ke kvásku, jsou totiž v podstatě jen dvě - naučit se ho vést od počátku samostatně nebo od někoho dostat startovací kváskovou kulturu a pokračovat v jejím vedení.
První varianta je bez záruky, druhá je sice na jistotu, ale zase zbývá vyřešit toho dárce. Takže celkem zapeklitá situace. Pořád jsem váhala, jestli začnu sama nebo jestli budu hledat dárce, a v tomto nerozhodnutém stavu jsem setrvávala delší dobu. Nicméně - stále jsem měla po ruce kilo žitné mouky a myšlenku, že na kvásek jednoho dne dojde. A opravdu - neuvěřitelné se stalo skutkem a na kvásek došlo, aniž bych pohnula prstíkem. Chcete vědět jak?

Jak sbalit kluka?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky VII.
Jak sbalit kluka? Jak sbalit holku? Muže, ženskou, chlapa, babu atd...? To jsou jedny z nejčastějších dotazů ve vyhledávačích. Pokud prožíváte krásný a harmonický vztah, nejspíš vás tyhle věci nebudou příliš zajímat - nanejvýš jako zábavné čtení. Je ale možné, že jste sami a že vám láska chybí. Jak ji získat? Je to opravdu tak jednoduché, otevřít si vyhledávač a najít jasný a proveditelný návod?
Ano a ne, záleží na tom, co přesně hledáte. Pokud je to opravdu láska a ne nějaký jiný typ vztahu, pak jste právě otevřeli správné stránky. Pomohu vám uvařit elixír lásky...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi