nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak spolknout slona?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Při naší cestě narazíme na spoustu překážek. Měli bychom upravit naše zájmy, změnit životosprávu, vyřešit si osobní problémy. A tak se často stává, že jedna změna je podmíněná jinou změnou, ta jiná změna je podmíněna nějakou třetí změnou atd. atd. K tomu, abyste udělali změnu A, musíte nejdříve udělat změnu B. Abyste mohli udělat změnu B, musíte nejdříve udělat změnu C a D...
Přesně tak, jako když jsem se loni rozhodl na zahradě zbourat šopu...

Nejsem si jistý, jestli není „šopa“ výraz z nějakého nářečí, a tak raději pro všechny vysvětlím, že je to taková dřevěná kůlna, kam se dávají všemožné krámy, nářadí apod. No a protože mi docela hyzdila zahradu, rozhodl jsem se, že ji zbourám. Jenže to nebylo jen tak. Zjistil jsem, že abych mohl zbourat šopu, musím vymyslet, kam dám věci, které v ní jsou. Dobře, rozhodl jsem, že je dám do bývalého chlívku. Jenže abych je mohl dát do bývalého chlívku, znamenalo to vyklidit ten chlívek. Čili vymyslet, co s věcmi, které byly v tom chlívku. OK, něco vyhodit, něco hodit na půdu, dřevo srovnat do otýpek, aby zabíralo méně místa, atd...
Ušetřím vás detailů, prostě když jsem chtěl zbourat šopu, zjistil jsem, že musím nejdříve udělat asi pětadvacet jiných věcí, z nichž každá podmiňovala věc následující. No, nedalo se nic dělat, byla to práce na mnoho víkendů, ale nakonec se dílo podařilo a šopa mohla konečně lehnout popelem.
 
V životě je to takhle často, a jsou to často mnohem těžší věci. Chce-li žena odejít od partnera, musí si zajistit bydlení. Aby si mohla zajistit bydlení, musí si najít slušné zaměstnání. Aby si mohla najít slušné zaměstnání, musí si projít nějakým vzděláváním. Aby si mohla zajistit vzdělání, musí si na to najít čas, atd. atd. Chcete-li shodit kila, musíte si najít čas na pohyb a změnit jídelníček. Abyste si našli čas na pohyb, musíte si přeorganizovat svůj každodenní program; abyste mohli změnit jídelníček, měli byste si k tomu najít potřebné informace. A tak dále, a tak dále.
Je to někdy téměř neřešitelný úkol a řada lidí to vzdá při druhé, nejpozději třetí překážce. A tak má například na zahradě ohyzdnou šopu, v horším případě žije v dávno mrtvém vztahu s partnerem, s kterým si nerozumí, případně zcela zbytečně nosí kila navíc. Ale kdo má dostatečně silnou motivaci (vidíte, už jsme zase u ní – bez motivace to opravdu nejde), vytrvá a nakonec ten počátek najde – a začne. Krůček za krůčkem provádíme změnu za změnou a po nějaké, byť i dlouhé době opravdu dokončíme to, co jsme začali. Ale ten začátek je potřeba rozplést a pak vytrvat.
Jestlipak víte, jak spolknout slona?
No přeci – po kouscích. Mějte to vždycky na paměti, když je před vámi nějaký obtížný a zdánlivě neproveditelný úkol. Rozložte si jej na řadu dílčích úkonů snadnějších k provedení, a pokud některé z nich jsou stále složité, rozkládejte je dál – až na naprosto triviální hlouposti, z kterých jednu vedle druhé zvládnete během chvilky a tak říkajíc levou zadní...
Loni jsem vyměňoval kuchyňskou linku, spodní díly už jsem měl sestavené a umístěné na svá místa a pak v pátek jsem dovezl vše potřebné i pro horní část. Protože jsem o víkendu čekal nějakou návštěvu, už jsem to chtěl mít v sobotu hotové i s těmi horními skříňkami, ale zdálo se to jako nesplnitelný úkol. Když jsem si představil, co to všechno obnáší, vůbec se mi do toho nechtělo. Jen si představte – vyměřit a našroubovat na zeď pořádné nosné konzoly (ty úchytky dodávané s linkou by povolily hned, jak bych do skříňky postavil první hrnek), sestavit všechny čtyři skříňky, sešroubovat je k sobě, krajní skříňku trochu zkrátit kvůli odsavači par, atd. atd. Práce na celý víkend.
Tak jsem si především řekl, že když to nestihnu, vůbec nic se nestane. To je zásadní rozhodnutí. Ale abych získal trochu času, řekl jsem si – ještě v ten pátek – aspoň si nachystám nářadí a materiál. Stalo se. Tak koukám na to nářadí a říkám si: No, ještě bych mohl vyměřit a na zdi zakreslit ty díry pro konzoly. OK, stalo se. Díry byly vyměřené, času stále dost, tak si říkám: Že bych tedy vyvrtal ty díry? Fajn, vyvrtal jsem díry. No, když už tam mám ty díry, tak bych tam mohl upevnit ty konzoly, ne? Tak jsem upevnil ty konzoly. Konzoly visí, tak si říkám – rozbalím jednu skříňku a podívám, jak se vlastně skládá. Hmm, nic těžkého, tak si jednu cvičně složím...
No, nebudu vás napínat, vy už to stejně tušíte: Ještě v pátek před půlnocí byla celá linka hotová a visící na svém místě. Povšimněte si tří důležitých momentů celé akce a považujte je za důležitá pravidla pro polykání jakkoliv velkého slona:
- Záměrně si nestanovujte žádnou povinnost to skutečně dokončit k nějakému termínu. Tím z celé akce vyloučíte jakýkoliv stres.
- Rozložte si celou akci na triviální úkony. Zde to bylo například nachystat si nářadí, zakreslit polohu otvorů pro konzoly a podobně. Takových drobností se nezaleknete a můžete se do nich hned pustit. A to je vlastně to třetí pravidlo:
- Jednotlivé drobné úkony hned začněte řešit. Nemusíte ztrácet čas přemýšlením, jestli tak těžký úkol zvládnete, protože před vámi je ve skutečnosti ne jeden těžký úkol, ale několik úkolů docela lehoučkých.
Ani se nenadějete, slon je úspěšně spolknut a vy si můžete brousit zuby rovnou na dinosaura...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Mnoho lidí touží po silné vůli. Ale proč vůbec chceme mít silnou vůli? K čemu je to dobré? Potřebujeme ji? Odpověď vám částečně dá naše zamyšlení o vztahu motivace a vůle. Silná vůle nám umožňuje jít za náročnými cíli a umožní nám překlenout období, kdy se nám zrovna nedaří nebo když se (třeba jen zdánlivě) neposouváme kupředu. Jak bychom takovou silnou vůli definovali a co z naší definice vyplývá?

Naslouchejte svému tělu

Zdeněk Breitenbacher
Dnešní agresívní svět do nás buší hlasité informace ze všech stran. Všude se dozvídáme, co si máme koupit, koho máme volit, co máme dělat či jakým jiným způsobem konat - ve prospěch někoho jiného. I běžně servírovaná zábava je toho součástí. Obvykle je velmi hlučná a vtíravá a v podstatě nám nedává žádný prostor pro přemýšlení nad tím, čeho se přesně účastníme a co se nám to vlastně předkládá. Žádá se po nás, abychom pokud možno nekriticky přijímali všechno, co pro nás někdo jiný vymyslí.
Velmi tiše ale dostáváme jiný typ informací - informace, které jsou na rozdíl od těch předchozích určeny pro náš vlastní prospěch. Vydává je naše tělo a říká si, co potřebuje a nemá, případně co dostává a dostávat nechce. Jsme vůbec schopni, v hluku všech informací zvnějšku, tyto jemné informace vnímat?

Je to přibližně šest týdnů, co jsem ukončil čtrnáctidenní hladovku, čili období, kdy jsem konzumoval jen a jen vodu. Teplou nebo studenou, s bublinkami nebo bez, ale nic víc. To rozhodně není běžná aktivita, a tak se mě lidé hodně ptají, proč to dělám a jestli jsem po absolvování pocítil nějakou změnu.
Tuhle se mě ptal Patrik, můj squashový trenér, jestli jsem hned po skončení zaznamenal nějakou jednoznačnou změnu nebo zlepšení - v jakékoliv oblasti. Upřímně jsem musel odpovědět, že ani ne, že jsem byl hlavně rád, že to mám za sebou. Ale při pečlivém ohlédnutí zpět lze opravdu nějaké změny vysledovat - a ty nejsou zase tak zanedbatelné...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi