nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak si vypěstovat silnou vůli - krok za krokem (2)

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Tak co, zkusili jste si alespoň jednou udělat večer s televizí a upraveným jídelníčkem u ní? Pokud ano, je vhodná doba pokročit dále. Silnou vůli nelze vybudovat naráz, to je dlouhý proces, skládající se z mnoha drobných a nenáročných krůčků. Ani dnes po vás nebudu chtít nic drastického - naopak: Budou to drobnosti, které vám během dne zaberou jen pár vteřin. O co přesně půjde?

Dnes se zaměříme na malé každodenní situace, kdy můžeme něco malinko vylepšit, aniž by nám to zabralo více jak pár vteřin. To je osvědčený návod, který nám dává mistr silné vůle a hypnózy Břetislav Kafka v knihách „Kultura rozumu a vůle“ a „Nové základy experimentální psychologie“.
 
Budeme pracovat podle následujícího schématu:
Situace.
To je jakýkoliv stav, který není úplně ideální a který můžeme velmi snadno napravit.
Reakce.
To je jednoduchý úkon, tak na tři vteřiny našeho času, kterým situaci napravíme.
 
Nejlépe to pochopíme na příkladech:
Spatříme doma nedovřený šuplík? Jdeme a dovřeme jej. Je v koupelně nezavřená zubní pasta? Když si toho všimneme, tak ji zavřeme. Válí se na zemi nějaký drobek? Tak jej sebereme. Atd. atd. Podstatou celé této hry je toto: Když si věci nevšimneme nebo to necháme být, tak se vlastně vůbec nic nestane. Ale když si jí všimneme a uděláme ten jednoduchý úkon k nápravě, tak za prvé zlepšíme naše prostředí a za druhé posílíme naši vůli.
Berme to opravdu jenom jako hru. Tuto hru můžeme rozšířit i na své vlastní zvyky a zlozvyky: Vstáváme od stolu? Tak za sebou zasuneme židli. Dopili jsme pití? Tak vezmeme hrnek nebo sklenici a uklidíme do kuchyně. Dobrali jsme na WC papír? Usnadníme to příštímu návštěvníku toalety a doplníme jej. Procházíme hlavními domovními dveřmi v nočních hodinách, takže bychom měli zamknout? OK, vrátíme se, i když už jsme na schodech, a zamkneme. Atd. atd.
 
Znovu připomínám - všechno jsou to drobnosti, které když neuděláme, tak se v podstatě nic zlého nestane. Ve skutečnosti mohou nastat tři případy:
A) Ničeho si nevšimneme. V tom případě se nestane vůbec nic - ani dobrého, ani zlého.
B) Všimneme si, ale vykašleme se na to. Z pohledu chodu domácnosti se nic zvláštního neděje, ale z pohledu rozvoje silné vůle zbytečně ztrácíme. Naše vůle je tím oslabena.
C) Všimneme si a věc napravíme. Naše prostředí získává a naše posílená vůle také. Je skvělé, když si třeba ze začátku závady nevšimneme, ale pak si ji uvědomíme, a i když se nám vůbec nechce, vrátíme se a napravíme ji. To jsou přesně ty okamžiky, kdy naše vůle sílí nejvíce.
 
Je ale důležité, aby naše pozornost k drobným nedostatkům nebyla ostatním členům domácnosti či dokonce návštěvám na obtíž. Vše by mělo být nenucené a víceméně ledabylé. Pokud bychom například po návštěvě ihned sbírali případné drobky pod stolem, dokud u nás návštěva ještě sedí, bude jim to zcela jistě na obtíž. Jakmile návštěva odejde, klidně ty drobky posbírejme, ale určitě to nespěchá tolik, abychom se jim plazili mezi nohama. Čili chovejme se s rozumem a přiměřeně situaci.
Pro začátek se můžeme soustředit jen na jednu jedinou věc - třeba abychom vždy po sobě sklidili se stolu. A když náhodou zapomeneme a uvědomíme si to, vrátíme se a uděláme to.
Jakmile si tu jednu zvolenou věc osvojíme a zvládneme, můžeme si okruh zájmu rozšiřovat - až postupně budeme reagovat na cokoliv, co jsme schopni za cenu pár vteřin napravit - i tehdy, když se nám opravdu, ale opravdu nechce. Naše vůle sílí...
 
Jak si vypěstovat silnou vůli - krok za krokem (2)
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak získat více času II.

Zdeněk Breitenbacher
V předchozí části jsme se věnovali spíše teorii a nyní se podíváme na pár poznatků z praxe. Připravte se na to, že nic není zadarmo a že to bude znamenat podstatným způsobem změnit váš životní styl. Některá doporučení budou mít podtitulek „Slovo do pranice“, ale věřte zkušenému, že fungují velmi dobře. Nepíšu o ničem, co bych sám nepraktikoval...

K moři nebo na moře?

Zdeněk Breitenbacher
Moře k dovoleným patří jak k velbloudovi hrby. Toto není jen parafráze ke slovům z povídky pánů Šimka a Grossmanna, to je konstatování faktu, který jasně potvrzují kolony aut na hranicích směrem k Jadranu. Někdo jezdí k moři každý rok, někdo jen občas, někdo si cestu k moři teprve plánuje, ale nevím o nikom, kdo by nechtěl aspoň jednu dovolenou v životě strávit u moře. Dovolená u moře, to je příležitost k nekončící pohodě, příjemné aktivitě i změně v životosprávě.
Já vám nyní představím moře trošku z jiného pohledu: Nejezděte k moři, nýbrž na moře...

Mám za sebou jednadvacetidenní očistnou hladovku. V minulých článcích si můžete přečíst, jak přesně probíhala i jak se mi měnily základní tělesné parametry. Hladovkou samotnou ale celý očistný proces nekončí, následuje návratová fáze, která trvá stejnou dobu jako hladovka samotná. Během návratové fáze je třeba velmi opatrně nastartovat zažívací ústrojí, neboť to je během hladovky v klidu, aby mohly probíhat očistné procesy. Zatímco hladovku můžeme přirovnat k řízení letadla v horizontálním letu, návratová fáze je daleko náročnější - jako když jdete na přistání. Podívejte se se mnou, jak jsem takové přistání zvládl.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi