nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak si správně dávat předsevzetí

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
Předvánoční a vánoční období je čas, kdy se ohlížíme za uplynulým rokem, hodnotíme, co jsme dělali dobře i co se úplně nepovedlo. Zamýšlíme se nad kvalitou svého bytí a přemýšlíme, v čem by se dalo zlepšit a jak na to. Pomalu začínají krystalizovat různá rozhodnutí a předsevzetí, s kterými chceme vstoupit do nového roku.
To je rozhodně dobrá věc - pro začátek čehokoliv nového je start nového roku vhodným obdobím. Ale přesto většina předsevzetí roztaje a zmizí spolu s letošním sněhem, někdy i dříve. Proč myslíte, že tomu tak je?

Dávat si předsevzetí je totiž umění, a ne každý ho ovládá. Snažil jsem se na sobě vypozorovat, kdy se mi daří plnit předsevzetí a kdy na ně, pod vlivem nejrůznějších okolností, zapomínám. Rozhodl jsem se podělit se s vámi o své zkušenosti, které jsem shrnul do několika bodů:
 
1. Dávejte si předsevzetí, která mají smysl
Je důležité vědět, CO konkrétně chci získat a PROČ to chci získat. Jaký to má vlastně smysl. V tom je třeba mít úplně jasno, abychom neplýtvali energií na něco, co za to ve skutečnosti nestojí. Pak se nám také mnohem snadněji hledají pomocníci, kteří nás budou celou dobu provázet - především motivace a silná vůle.
Snažte se najít si nějakou pozitivní motivaci, ve stylu „Když vydržím, tak získám XYZ“. Funguje i negativní motivace ve stylu „Když selžu, tak ztratím ABC“ (za XYZ či ABC si dosaďte cokoliv důležitého z vašeho života). Každopádně se snažte najít si motivaci sami, je to rozhodně příjemnější, než si dávat předsevzetí na základě nějakého ultimáta dodaného zvenčí - partnerem, zaměstnavatelem, doktorem...
 
2. Myslete to vážně
Před tím, než si dáte jakékoliv předsevzetí, se zcela zodpovědně zamyslete nad tím, jestli to vůbec myslíte vážně, nebo jestli to spíš není jen takový hec. Troufám si říci, že na tomto končí 90% veškerých předsevzetí. Pokud si dáváme předsevzetí s podvědomou myšlenkou, že vlastně o nic nejde, tak jsme předem prohráli. Když si například řekneme, že budeme každé ráno 15 minut cvičit, zcela jistě přijde den, kdy se nám nebude vůbec chtít, a tak si řekneme, že jedenkrát vynecháme, však se nic nestane. Vynecháme jedenkrát, podruhé, potřetí, a je konec. Prostě jsme to nemysleli vážně.
 
3. Nechť je vaše předsevzetí splnitelné
Plnění předsevzetí musí být závislé na vás a jenom na vás. Tedy na vaší vědomé činnosti. Předsevzetí typu „Už nikdy nezapomenu ... (zde si opět dosaďte cokoli)“ nemá smysl, paměti neporučíte. To je lepší řešit nějakým technickým opatřením, například poznámkou v kalendáři či v mobilu. A už vůbec si nedávejte předsevzetí v oblastech, které jsou ovlivnitelné někým jiným než vámi, např. „Budu mít samé jedničky.“ Učitel je taky jen člověk, párkrát se špatně vyspí a jedničky nebudou, ani kdybyste uměli jak pánbůh.
 
4. Nechť je plnění předsevzetí snadno měřitelné
Předsevzetí si jasně definujte. Nejlépe je napsat si svůj závazek na papír a poradit se s partnerem nebo s kamarádem - jestli by z toho zápisu věděl, co má přesně dělat. Když si například řeknete „Budu méně kouřit“, tak je to zcela nedostatečná formulace. Co to je - „méně“? Je to polovina? Jsou to tři cigarety denně? Kdoví. Dneska to jsou tři cigarety, zítra pět, podle chuti. Vyhněte se slovíčkům jako „více“, „méně“, „často“ a podobně. Podle nich se měřit nedá. Používejte slova jako „vždycky“, „nikdy“, „tři“ (nebo jinou přesnou číslovku). Budete tak okamžitě vědět, jestli jste dnes splnil, nebo selhal.
Ukazuje se mi, že nejlépe se dodržují a nejlepší šanci na přežití mají taková předsevzetí, která jsou absolutní - typu „ano“ nebo „ne“. Pokud chcete omezit kouření, je snazší skončit úplně a naráz, než pozvolna a pomalu. Chodívali jsme cvičit jógu, dělali jsme i hodně dechových cvičení na pročištění plic. Když jsme se jednou po skončení jako vždycky loučili na zastávce, tak jeden kolega si chtěl jako obvykle zapálit cigaretu. Najednou se ale zamyslel - „Tak já tady celou hodinu cvičím, abych si pročistil plíce a abych dostal kyslík do posledního sklípku, a teď si tam zase budu cpát kouř?“. Zahodil cigaretu i celý zbylý balíček do koše a od toho okamžiku nekouří - už více než 10 let.
Letos jsem dělal dlouhodobou očistu, která znamenala mimo jiné omezit alkohol. Nakonec jsem se rozhodl alkohol vynechat úplně a musím říci, že to bylo mnohem snazší (očista trvala půl roku), než kdybych se snažil alkohol jen omezit - na nějakou minimální doporučenou míru. Protože ta míra je silně individuální, těžko se to měří a obtížně se říká „Dost!“, když jste třeba na nějaké rodinné oslavě. Všechno nebo nic, černá nebo bílá - to je mnohem snazší.
 
5. Svěřte se se svým předsevzetím
Myslíte-li své předsevzetí opravdu vážně, svěřte se s ním - partnerovi nebo někomu jinému, komu věříte a koho si vážíte. Nemusíte hned všechno vytrubovat na Facebooku, ale tím, že se svěříte třeba partnerovi, dostává vaše předsevzetí jinou váhu a význam. Také tím získáte spojence - partner vás rád podrží, když budete procházet obdobím pochybností či jinou krizí. A v neposlední řadě si ověříte, nakolik to opravdu myslíte vážně. Vaše ochota či neochota se se svým předsevzetím svěřit vám dá jasnou zpětnou vazbu o tom, jestli jste opravdu odhodláni vaše předsevzetí dodržet, nebo je to jen taková vaše hra, kde o nic nejde.
 
Chcete-li něco ve svém životě zlepšit, udělejte si plán - stačí podle výše zmíněných bodů, a jděte do toho. Držím vám palce
  Komentáře
  standaz 
Dobrý den, to zní jako systém SMART, nebyl jste nedávno na nějakém manažerském školení?
  Zdeněk B. 
Byl, a nejednou:-) SMART znám, ale můj mnohem oblíbenější systém je ZSR - Zdravý Selský Rozum. Na rozdíl od amerického SMARTu je u Zdravého Selského Rozumu daleko větší důraz na improvizaci podle aktuálních možností. A především, oproti SMARTu má jeden zcela revoluční prvek: Nejdříve se nad vším zamyslet, jestli to celé vůbec dává smysl.
  Neměli byste vynechat
V minulém článku jsme si popsali základní principy pro vypěstování silné vůle. Pokud je vezmete poctivě za své, bude vám silná vůle a všechny vytčené a dosažené cíle odměnou. Každá překonaná překážka vás naplní radostí a vaše vůle bude zase o kousek silnější. Nyní přidám pár drobnějších rad pro každodenní praxi, tak jak je popisuje mistr silné vůle, hypnolog a experimentátor Břetislav Kafka.

Hladová reportáž - den první

Zdeněk Breitenbacher
Nedávno jsem psal o hladovce. Bylo to jen takové polechtání na úvod. Je ovšem pravdou, že hladovka má velmi pozitivní účinky. Pátrali jsme s ženou po nějaké literatuře a dostala se nám do rukou kniha Gennadije Malachova „Hladovění“. Je neuvěřitelné, jak silné očistné a omlazující účinky hladovka má, když je správně provedena.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel se najde. Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli jsem dostatečně připravený žák a jestli bude Gennadij Malachov tím správným učitelem. Dnes jsem tedy s jeho odborným vedením zahájil časově neupřesněnou hladovku s tím, že ji ukončím, až pocítím, že je vhodný čas. A vám budu psát reportáž o jejím průběhu.

Rišikéšský pozdrav slunci

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga V.
Jestli jste z předchozích článků o józe měli pocit, že jste si jógu vlastně ještě pořádně ani nezkusili, tak dneska to napravíme. Předcházející úvod měl svůj význam, ale chápu, že už byste chtěli něco pořádného...
Rišikéšský pozdrav slunci vás zcela jistě uspokojí. Je to velmi tradiční cvičení a v józe se často zařazuje na začátek hodiny jako optimální úvod k náročnějšímu cvičení.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi