nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak se vyhnout Alzheimerovi

Zdeněk Breitenbacher
 
 
To, co jíme, může zabíjet náš mozek. Tak začíná zajímavý článek, který jsme objevili na internetu. Čerpá z obsáhlé statě uveřejněné v září 2012 časopisu New Scientist a vysvětluje, že podle nejnovějších poznatků Alzheimerova choroba úzce souvisí s nezdravým stylem stravování. Zjistilo se, že Alzheimerova choroba je vlastně cukrovkou třetího typu.

 
Co to přesně Alzheimerova choroba je? Dovolím si ocitovat ze serveru www.alzheimer.cz. Píše se zde: „Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.“
Informací k Alzheimerově chorobě najdete na internetu dost, ale brzy zjistíte, že se nedozvíte nic o jejích příčinách. Wikipedie píše: „V současné době není známa příčina vzniku Alzheimerovy choroby.“ Server www.gerontologie.cz toho píše více: „Příčina Alzheimerovy choroby stále není zcela zřejmá. Uplatňují se zřejmě určité genetické faktory – dědičnost, ale i různé genetické abnormality bez dědičného podkladu. Pro to, aby došlo k propuknutí příznaků choroby však musí být splněny ještě další podmínky, které zatím nejsou známy.“
 
Zdá se, že to už není pravda, časopis New Scientist hovoří dosti přesvědčivě. Další článek v češtině najdete na serveru www.blisty.cz - určitě stojí za to si jej přečíst.
V současné době je nemocných touto chorobou kolem 35 miliónů lidí a jejich počet stále vzrůstá. Kde jsou největší viníci? Podle New Scientistu je na vině průmysl vyrábějící nekvalitní potraviny, plné tuku, solí, cukru a fruktózového sirupu. Vyzbrojeni masívní reklamou cílenou na dospělé i děti, cpou nám všechno, k čemu se necháme zlákat. Motivací je jim enormní zisk a o zdraví populace se nestarají ani v nejmenším.
Obávám se, že toto je skutečnost, se kterou se musíme smířit. Musíme si najít cesty, jak se takovým nekvalitním potravinám cílevědomě vyhýbat - jinak se vlastně stáváme spoluviníky. Stejně tak si musíme najít vhodné způsoby očisty, abychom ze sebe dostali všechny nevhodné látky, které se do nás přece jen občas dostanou. Mnoho inspirace najdete na Elixíru mládí, stačí projít starší články. Popsali jsme očistnou hladovku a chystáme i reportáže z dalších očistných kůr - jen co si je sami na sobě vyzkoušíme;-)
 
Dovolím si ještě jednu poznámku: Na mnoha místech se dočtete, že sklony k Alzheimerově chorobě jsou dědičné. Tvrdím, že to není pravda - to špatné návyky jsou dědičné. Psal jsem to už dávno ve článku „Obezita není dědičná“ a pro Alzheimera to platí také. Děti se stravují u rodičů, odkoukají špatné stravovací návyky a nesou si je s sebou do dalšího života. Nedopusťte totéž u vlastních dětí. Naopak, pokud jim teď budete příkladem v kvalitní životosprávě, dáte jim jedno z nejcennějších dědictví, která mohou dostat.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

McDonald - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
Asi je mezi námi jen málo lidí, kteří by neznali síť rychlého občerstvení McDonald. Je známá po celém světě a počet hamburgerů BigMac, které si můžete dopřát za svůj měsíční plat, je uznávaným měřítkem životní úrovně v jednotlivých zemích světa. Ovšem Ti, kteří se zabývají zdravým životním stylem a zdravým stravováním obzvlášť, mají k McDonaldu docela rezervovaný vztah. Jak to vlastně je? Smíme tam chodit i my, kteří toužíme po trvalém mládí?

Vezměte myš do levé ruky...

Zdeněk Breitenbacher
...a netopýra do pravé - takhle stylově čarodějnicky by mohl začínat náš další páteční recept, tentokrát na nějaké kouzlo, ale ne, nebudeme čarovat a ani nejde o začátek receptu - a ani toho chudáka netopýra nebudeme potřebovat. Jde totiž o myš počítačovou. A kouzlo spočívá jedině v tom, že opět trošku rozmnožíme naše mozkové buňky. Mozkové buňky se totiž množí nejen tehdy, pokud trénujeme paměť a učíme se nové informace, ale také tehdy, pokud trénujeme naši motoriku a naučíme naše ruce něco nového.

Minule jsme si provedli očistu domova. Ve kterém dalším prostředí - mimo domov - trávíme nejvíce času? Ano, je to naše práce. To může být kancelář, dílna, případně sedadlo za volantem. Zde už nemáme tak úplně volnou ruku jako doma, ale stále je to místo, které můžeme nějak ovlivnit a očistit ve svůj prospěch. Běžně trávíme v práci osm i více hodin, takže rozhodně stojí za to si naše pracoviště trochu zkultivovat. Podívejme se, jak na to.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi