nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak hovořit se svým podvědomím? (2)

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

Titulek našeho článku napovídá, kudy ta cesta vede. Ano, je to prostřednictvím podvědomí. To dosáhne mnohem dále než naše vědomí, takže když se s podvědomím dokážeme domluvit, může se nám podařit to, co by za normálních okolností nebylo možné.
A jak se tedy s naším podvědomím domluvíme? No přece skrce emoce - jak jsme už nakousli v našem minulém článku.
 
Chtělo by to asi nějaký příklad, že?
 
Kdo cvičí hathajógu, ten to bude znát: Chcete-li zaujmout nějakou jógovou pozici (ásanu), měli byste si ji nejprve představit ve své mysli, a to v její dokonalé podobě (bez ohledu na to, jestli je to ve vašich možnostech). Pak postupně zaujmete konečnou polohu - až kam vám tělo dovolí. Ta konečná pozice je daná pružností vašich svalů, kloubů a šlach a také tím, jaké svalové skupiny dokážete k zaujmutí pozice použít. A teď přijde ta finta:
Uvědomíte si nějaký záměr, nějakou vzrušující touhu - něčeho se dotknout, něco spatřit, něco získat. Něco, co je až za aktuální hranicí vašich pohybových možností. Ta touha se projeví skrze vaše podvědomí a to zařídí, že se zapojí další svalstvo, do tohoto okamžiku nečinné a neovladatelné. Zapojí se drobné svaly stabilizačního systému podél páteře a vy se najednou dostanete ještě o znatelný kousek dále.
 
Ukáži vám to na popisu jednoduchého cviku - kobry.
"Vychází se z polohy vleže na břiše. V závislosti na naší flexibilitě položíme dlaně před ramena, pod ramena nebo až vedle prsou. Roztáhneme prsty, prostředníčky míří dopředu. Nohy natáhneme přímo dozadu, nárty jsou opřené o zem a prsty nohou směřují dozadu. Ruce vpředu a nárty vzadu jsou naše opora.
V myšlenkách si představíme celou ásanu, včetně pohybu, kterým do ásany vstoupíme. Uvědomíme si potřebný směr pohybu a dáme mu vhodný záměr. Pro hada to může být natahování hlavy za kořistí, ale protože obvyklé hadí úlovky nás lidi příliš neoslovují, zvolíme třeba jablko, to se k hadovi hodí také . Tím oslovíme podvědomí a to nám pomůže aktivovat i ty svaly, které jinak vědomě nejsme schopni ovládat.
S představou jablka, za kterým se natahujeme, začneme pohyb. Zvedáme se nejdříve zádovými svaly. Až už to nejde výše, silně zatoužíme po tom pomyslném jablku před námi a tím se ještě o kousek zvedneme. Pak teprve zapojíme paže a zvedneme trup, kam to až půjde, přičemž stydká kost má zůstat na zemi. Ásana je pevná a je nám v ní příjemně. Jakmile si tělo řekne, ásanu opustíme a relaxujeme. Vnímáme pocity z těla i mysli."
 
Vyzkoušejte si to. Kobra je jednoduchá pozice, to vám určitě půjde. Stejné principy můžete použít při jakékoliv jiné činnosti. Kdykoliv chcete něčeho dosáhnout, něčeho, co je zdánlivě za hranicí vašich možností, použijte nějakou emoci, nějakou silnou, opravdu silnou touhu. Podvědomí vám najednou přinese možnosti, které jsou mimo dosah vašeho vědomí. Přijde nečekaná inspirace, vzpomenete si na něco, co jste dávno zapomněli, najdete užitečné souvislosti tam, kde byste je nehledali.
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Svěťte neděli

Zdeněk Breitenbacher
Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Najděte si svého guru I.

Zdeněk Breitenbacher
Cesta trvalého mládí není jednoduchá. Musíme změnit spoustu věcí v sobě i kolem sebe, musíme se naučit mnoho nového a musíme to nové uvádět do svého každodenního života. Pokud to s trvalým mládím myslíme skutečně vážně a chceme pokročit k vyšším cílům, může se stát, že na to sami ani nebudeme stačit. Pak je dobré vyhledat učitele a mistra...

Předvánoční a vánoční období je čas, kdy se ohlížíme za uplynulým rokem, hodnotíme, co jsme dělali dobře i co se úplně nepovedlo. Zamýšlíme se nad kvalitou svého bytí a přemýšlíme, v čem by se dalo zlepšit a jak na to. Pomalu začínají krystalizovat různá rozhodnutí a předsevzetí, s kterými chceme vstoupit do nového roku.
To je rozhodně dobrá věc - pro začátek čehokoliv nového je start nového roku vhodným obdobím. Ale přesto většina předsevzetí roztaje a zmizí spolu s letošním sněhem, někdy i dříve. Proč myslíte, že tomu tak je?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi