nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak hovořit se svým podvědomím? (1)

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Občas se ocitneme v situaci, kdy máme udělat nějaké důležité rozhodnutí - a nevíme si rady. Zvažujeme věci ze všech stran, už známe výhody i nevýhody jednotlivých variant, ale stále se nemůžeme rozhodnout.
Naše bytost ovšem není obdařena jen vědomím, které vše zvažuje a hodnotí, nýbrž také podvědomím, které sahá mnohem hlouběji a má jemné spojení s celým universem. A tak na podvědomé úrovni je rozhodnutí dávno provedeno, jen ještě nevybublalo až do vědomí. Jak se můžeme do svého podvědomí podívat? Jak v něm číst? Jak dostat na povrch informace, které potřebujeme?

Cesta do podvědomí a zpátky existuje - a ani k tomu nebudeme potřebovat pana Sigmunda Freuda. Podvědomí se projevuje skrze emoce, a toho je třeba využít. Uvedu vám příklad:
 
Už delší dobu jsem uvažoval o tom, že bych po dlouhé přestávce zase začal chodit na pravidelné cvičení jógy. Pořád jsem se k tomu nějak nemohl rozhoupat a ten správný impuls nepřicházel. Nedávno jsme ale byli s ženou na úžasném víkendu s jógou. Víkend vedla paní Míla Sávitrí Mrnuštíková, skvělá učitelka jógy, která strávila významný čas v Indii u mistra svámího Gítánandy. Znám se s ní už dlouho, a tak jsem si říkal, že to by mohla být dobrá příležitost konečně začít.
I když jsme s paní Mílou sedávali v jídelně u stejného stolu, i když jsme si krásně popovídali o všem možném, pořád mi to nějak nešlo a o přijetí na cvičení jsem nepožádal. Blížil se poslední společný oběd, a tak jsem si řekl: „Počkám na nějaké znamení. Když se mi ukáže nějaké znamení, tak paní Míle řeknu, že bych chtěl u ní cvičit.“ Oběd uplynul, žádné znamení nepřicházelo, pomalu se všichni zvedli, nasedli do aut a odjeli. Paní Míla se s námi rozloučila a to bylo vše.
No a představte si, já jsem si uvědomil, že jsem zklamaný! Uvědomil jsem si, že jsem se těšil, že nějaké znamení přijde!
To se projevilo podvědomí. Emoce vyplavala na povrch a já najednou věděl, že opravdu chci začít cvičit. Konec si už určitě domyslíte: Paní Míle jsem napsal a začal jsem k ní chodit.
 
Chcete-li číst ve svém podvědomí, prostě použijete nějaký trik, jak hledanou informaci přeměnit na emoci. Nejsnadněji to provedete třeba jednoduchou hrou. Když chcete provést nějaké rozhodnutí, které ne a ne přijít, vezmete si minci a řeknete si, že se rozhodnete podle ní. Když padne panna, uděláte variantu A; když padne lev, uděláte variantu B. Vžijete se do nutnosti konat podle mince a hodíte si. A teď pozorně sledujte své emoce. Například padla panna. Zaradovali jste? Pak je správná varianta A. Nebo jste se zarmoutili? V tom případě je správná varianta B (a vy teď naštěstí smíte minci vzít a otočit na tu správnou stranu).
Jste-li hraví, můžete použít vykládací karty - ty jsou také spolehlivou cestou do podvědomí. Vůbec nejde o to, že by se vám karty samy schválně poskládaly tak, aby vám něco konkrétního řekly. Funguje to tak, že jejich obrázky a symbolika (ať už se poskládají jakkoliv) probudí vaše emoce a intuici, a vy najednou víte, co je správně. Velmi vhodný je například Crowleyho tarot, jehož obrázky jsou natolik komplikované a mnohoznačné, že to správné řešení tam najdete vždycky, bez ohledu na to, které konkrétní karty vám zrovna ve výkladu vyšly.
 
Pro začátek si to vyzkoušejte s tou mincí - opravdu to funguje .
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

Čertovský čaj

Zdeněk Breitenbacher
Dnes to nebude žádná výtečná káva ani exotický čaj vonící dálkami. Tentokrát půjde o recept jiného druhu, a i když vám možná „Čertovský čaj“ nebude chutnat tak, jako „Zdeňkovo nedělní kafe“ z kapitoly o pohodě, přesto bude dobré se s ním seznámit. Tento čaj se totiž nepije na chuť, nýbrž pro zdraví. Ano, tipujete správně, půjde o čaj léčivý...

Jak oznámit rozchod?

Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi, Elixír lásky XI.
Jak jsme zde už několikrát napsali, láska je dar od existence (Boha, osudu, jak chcete) a nelze ji ovládat naší vůlí či snahou. Láska přichází, když se jí zachce, a odchází zrovna tak. A tak jsme někdy konfrontováni se situací, kdy to, co se zdálo věčné, najednou končí. Vztah se vyčerpal, láska odešla a zůstali tu dva lidé, kteří se s tím musejí nějak srovnat. To je těžké, velmi těžké.
Je to těžké pro toho, kdo dříve než ten druhý pochopil, že láska již odešla, a stejně tak je to těžké pro toho druhého, který ještě v lásku věří. Pokud jsme tím, kdo si už uvědomuje nepřítomnost lásky, jak to máme říci tomu druhému?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi