nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak být sexy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVII.
 
 
Pokud hledáme a nemůžeme najít partnera, je logické ptát se, proč se nám v hledání nedaří. Těch příčin může být mnoho, vnějších i vnitřních. Mezi ty nejdůležitější patří, jestli jsme dostatečně vizuálně zajímaví a přitažliví. Někteří z vás, kteří nejsou se svým zevnějškem spokojení, mohou namítat: „Copak já s tím mohu dělat? Vypadám tak jak vypadám, nemohu se předělat na filmovou hvězdu...“. Mají pravdu, ale jen částečně. Učinit se sexy není žádná velká magie, stačí málo, ale zato důsledně. Jaká kouzla to tedy jsou?

Kouzlo číslo 1: Úsměv
Úsměv patří mezi nejmocnější kouzla elixíru mládí. Zabírá téměř na všechno a pomůže i našemu přání být sexy. Proč to tak funguje? Inu proto, že při sexu je nám krásně a my se u toho usmíváme. Když muž potká usměvavou dívku, probouzí se v něm příslušné asociace a je pro něj snadné představit si ji při milování. A to už je jen krůček k tomu, aby ji chtěl oslovit a spřátelit se s ní.
Kdysi dávno jsem měl kolegyni, byla milá, příjemná, měla spoustu nápadníků a po pravdě řečeno, užívala si to. A pak jsem na nějaké akci potkal jinou dívku, která byla té první velice podobná, skoro jako dvojče. A přesto to nefungovalo, nedokázala si najít partnera, byla dlouhodobě sama. Dlouho jsem přemýšlel, jak je to možné, vždyť jsou obě téměř stejné! Stejná tvář, stejné vlasy, stejná postava. Ale pak jsem na to přišel: Ta první se pořád tak trochu usmívala, ta druhá ne. To byl jediný rozdíl, který se ale ukázal jako naprosto zásadní.
Úsměv vás udělá sexy - a nic vás to nestojí. S člověkem, který se usmívá, je příjemné trávit čas, Amor se svými šípy krouží kolem a k zamilování je velmi, velmi blízko...
 
Kouzlo číslo 2: Pohled do očí
Dívka číslo jedna z předchozího příběhu ovládala i další kouzlo elixíru lásky. Tím je pevný pohled do očí. Když se s někým bavila, dívala se zpříma do očí tomu druhému. Pevným pohledem člověk naznačuje zájem o tu druhou osobu, a také svoji sebejistotu. Obojí je důležité. Naučte se, aby vám to bylo zcela přirozené, dívejte se zpříma do očí a netěkejte pohledem po okolí. Dáváte tak najevo - teď jsem tu pro tebe, zajímá mě, co říkáš, a nenechám se rozptylovat ničím jiným.
Velmi silná technika je nácvik přímého pohledu před zrcadlem. Věřte mi, že vydržet se dívat sám sobě do očí aspoň pět minut, to hned tak někdo nedokáže. Zkuste to a trénujte, třeba při ranní hygieně se podívejte v koupelně do zrcadla, dívejte se sami sobě upřeně do očí a nejméně minutu sami sobě vykládejte, co během dneška uděláte a jak to hravě zvládnete. Vydržíte-li denně aspoň pět minut, váš život se úžasně promění.
 
Kouzlo číslo 3: Ladná chůze
Toto kouzlo není tak mocné, jak předcházející dvě, zato ale působí i na dálku. Člověk, který má ladnou chůzi, plnou energie, působí úplně jinak než člověk, plížící se ulicí shrbený pod nákladem každodenních starostí. Ladnou chůzí dáváme najevo své zdraví a svoji energii, takže je velmi nepravděpodobné, že bychom večer odpadli se slovy „Bolí mě hlava“, „Jsem šíleně unavený/unavená“ a podobnými u protějšků neoblíbenými hláškami. Naopak už z dálky říkáme: „Dnes jsem plný/plná energie, co s tím uděláme?“
Stojí za to zajít si na balet a pozorně sledovat, jak se po jevišti pohybují kladné postavy a jak se pohybují ty záporné. Třeba Labutí jezero. Zlí čarodějové se shrbeně plíží, zatímco hrdinové chodí vztyčení, s pevným pohledem kupředu. Černá labuť se pohybuje úplně jinak než ta bílá - bílá je plná radosti, z té černé mrazí. Zajděte si na to a pečlivě si ty rozdíly odpozorujte. Chcete působit jako zlý čaroděj, nebo jako hrdina? Vyzkoušejte si (třeba doma o samotě) obojí, ať pochopíte ten rozdíl. Chcete být bílou labutí nebo tou černou? Zahrajte si sama pro sebe obě role - tu černou jen doma o samotě, tu bílou trvale a pro všechny.

Takže si představte následující situaci:
Muž už zdálky vidí, jak proti němu jde dívka s ladnou chůzí. Jak se dívka přibližuje, tak je lépe a lépe vidět její milý úsměv, a když muže míjí, tak se mu podívá do očí. To je sexy situace jak hrom. Pak už záleží jen a jen na pohotovosti obou, stačí jakákoliv záminka, dívka se třeba zeptá, jak se dostane do centra, a seznámení je hotové. Je to sice jako z béčkového filmu, ale funguje to .
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Tři hlavní ingredience elixíru lásky

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky V.
Při vaření elixíru lásky platí stejná pravidla, jako při vaření elixíru mládí. Především potřebujete stejné ingredience, jako pro elixír mládí - pohodu, aktivitu a životosprávu. Bez nich elixír lásky neuvaříte, a pokud vás přece jen Amor svým šípem zasáhne, je to jen omylem a vše se zase velmi rychle rozpadne. Nám ale nejde o chvilková dobrodružství a chceme vytvořit něco trvalejšího. Začneme tedy poctivým elixírem mládí a přidáme další tři nezbytné ingredience. Které to jsou?

Volte živé barvy

Zdeněk Breitenbacher
Je jaro, všechno venku kvete a i my můžeme konečně odložit nevýrazné zimní oblečení a odít se do zářivých jarních barev. Ulice jsou plné pestrobarevných triček a my všichni těmi pestrými barvami vyjadřujeme svou touhu dát o sobě vědět, vyjádřit svou dobrou náladu a tak také svým dílem k tomu jaru přispět. Napadlo vás ale někdy, že i tím, jaké barvy volíme, o sobě hodně prozrazujeme?

Dynamické meditace - co to je?

Zdeněk Breitenbacher
Minule jsme nakousli téma dynamických meditací, dnes si řekneme přesněji, co to je a jestli to má pro nás nějaký význam - zejména z pohledu elixíru mládí. Říká se jim také Oshovy meditace, což naznačuje, že jejich autorem je Osho Rajneesh, patrně nejznámější a nejvlivnější indický mystik minulého století, tedy aspoň co se západního světa týká. Jeho popularita byla a stále je mimořádná, takže je zjevné, že dynamické meditace nejsou žádnou přechodnou módou, ale propracovaným systémem, který lidem opravdu přináší to, co slibuje.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi