nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Internetové seznamky - návod pro přežití v džungli

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XIII.
3 komentáře
 
Pokud je člověk sám, tedy jak se dnes módně říká „single“, je to často proto, že v jeho životní situaci není mnoho příležitostí k seznamování. Podle statistik se lidé nejčastěji seznámí na škole nebo v zaměstnání - jenže třeba taková učitelka v zaměstnání mnoho mužů nepotká a ajťák v programátorské firmě má také příležitostí poskrovnu. Takoví lidé musejí hledat jiným způsobem. Nabízí se moderní řešení - internetová seznamka. Je to dobrá volba? Dá se zde opravdu najít partner či partnerka pro seriózní vztah?

Hned zkraje vynechám tu variantu, že toužíte po dobrodružství a hledáte krátkodobý vztah, případně že máte svého trvalého partnera a hledáte povyražení. Vaříme elixír lásky a nehledáme nějakou bokovku. Jde nám o to najít partnera, s kterým si budeme dlouhodobě rozumět, s kterým budeme mít láskyplný vztah a s kterým, když pámbů dá, budeme až do konce svých dní. Když jsem býval „single“, tak jsem na seznamkách také pobýval a o své zkušenosti se rád podělím.
 
 Nuže, jak to na seznamkách funguje?
Je to jednoduché. Vytvoříte si profil, něco o sobě napíšete a také tam umístíte svoji fotku. Podle toho, jak vtipně a poutavě jste svůj popis zvládli, a podle toho, jak fotogeničtí jste na té fotce, vám začnou chodit vzkazy. Na vzkazy můžete (ale také nemusíte) odpovídat; stejně tak máte možnost poslat svůj vzkaz někomu, kdo vás zaujal. Když dostanete odpověď, můžete o sobě napsat více nebo navrhnout schůzku. Další průběh už je jen a jen na vaší schopnosti zajímavě komunikovat.
 
 To zní zajímavě, opravdu je to tak jednoduché?
Ne, není. Internet je džungle a počítejte s tím, že spousta věcí, které o sobě lidé napíší, nejsou pravdivé. Nemusí být pravdivé informace v profilu, fotka může být patnáct let stará (nebo může patřit někomu úplně jinému), dokonce ani uváděné pohlaví nemusí být pravdivé. Za svůdnou dívkou chtivou seznámení se může skrývat ošklivý fousatý dědek, který na seznamku umístil fotky nějaké pornohvězdy čtvrté kategorie a úžasně se baví reakcemi sexuchtivých mužů. Základní pravidlo je Nikdy Nikomu Nevěř.
 
 To vypadá, že seznamky jsou samý úchyl... Není lepší tam raději nechodit?
Tak zlé to zase není, jen je nutná velká opatrnost. Pokud jste ochotní obětovat čas na průzkumnou nezávaznou schůzku, tak se nemůže stát nic zlého, maximálně tu hodinku promarníte s někým, kdo není podle vašich představ. Také vám nic nebrání schůzku rázně přerušit, pokud zjistíte, že něco nehraje. S určitou dávkou zkušeností už budete schopni poměrně spolehlivě odfiltrovat z nabídek ty protějšky, kteří mají evidentně jiné zájmy a hledají něco jiného, než vy. No a těm, s kterými dojdete až k první schůzce, nějaký čas holt věnovat musíte - ale nic víc, to je jen na vás. Jediné riziko, které zde je, je riziko ztraceného času.
 
 To jste mě trochu uklidnil. Jak mám tedy začít? Najít si nějakou seznamku a vyplnit profil?
Ano, přesně tak . Seznamek je na českém internetu dost, stačí do vyhledávače napsat „internetová seznamka“. Je také dobré podívat se na nezávislé reference a komentáře, abyste se dozvěděli, jak je která seznamka kvalitní a jestli vám skladba lidí na ní bude vyhovovat.
V posledních letech lidí na seznamkách ubylo, takže můžete na internetu najít články, které tvrdí, že úroveň seznamek klesá. Není to ale pravda, dokonce je to spíš naopak. Podstata je v tom, že před nástupem facebooku seznamky sloužily i těm, kdo si chtěl jen nezávazně pokecat a o skutečné seznamování neměl zájem. Takoví lidé odešli na facebook a tam se vykecávají. Seznamky tak zůstaly těm, kdo se opravdu chtějí seznamovat. V absolutních číslech je na nich méně lidí, ale ti, kteří zůstali, mají o seznamování opravdový zájem.
 
 Tak dobře. Co si mám napsat do profilu?
Zásadně pište do profilu jen to, co odpovídá pravdě. Pokud nechcete zmínit nějakou vaši slabou stránku, je lépe se tématu vyhnout, než psát něco, co není pravda. Neuvádějte například, že nekouříte, pokud si přece jen občas zapálíte. Pokud uvedete věk, křestní jméno či jakoukoliv jinou informaci, měla by se zakládat na pravdě. Totiž - pokud váš protějšek zjistí, že v něčem neuvádíte pravdu, je to důvod ke zvýšené opatrnosti a je velmi pravděpodobné, že si už vám nebude věřit vůbec v ničem.
Jel jsem takhle za jednou dámou, která na profilu tvrdila, že nekouří. Když jsme se setkali, tak jsem jednak zjistil, že ta její fotka na profilu je nejmíň deset let stará a že její podoba se hodně změnila, jednak stihla během schůzky vykouřit několik cigaret. Hádejte, jak to dopadlo?
Jindy jsem si domluvil schůzku s dívkou, která mi hned při setkání řekla, že jmenuje jinak, než uvedla na profilu. To jsem ještě zkousnul. Ale měla tam uvedený také věk, a to si hodně ubrala. Víte, ona mi neřekla, kolik jí doopravdy je. Jenže na internetu se dá najít kdeco. Našel jsem firmu, kde byla jednatelkou, a tam bylo její rodné číslo... Většina lidí si to neuvědomuje, ale internet o nás ví téměř všechno, jen umět hledat. Pokud o sobě uvedete nějakou nepravdu, velmi brzy se na to přijde.
To nechť je dobrá rada i pro vás: Cokoliv se od protějšku dozvíte, zkuste si ověřit. Kdo umí dobře hledat na internetu, může být ušetřen mnohého rozčarování...
Vyplácí se na profilu spíše neuvádět identifikační údaje (bydliště, email, telefonní číslo) a o to více povyprávět o svých zálibách či představě společného života. Nemusíte uvádět své křestní jméno, dobře poslouží třeba „DlouhonoháZrzka“ nebo „Arabela“, mužům třeba „Agent008“, „RomantikProKaždýDen“ apod. - podle toho, kterou stránku své osobnosti chcete zdůraznit. Při první schůzce pak samozřejmě své pravé jméno prozradíte. Naopak je dobré do profilu uvést své hlavní koníčky a zájmy, aby váš protějšek mohl zavčas poznat, jestli budete sdílet jeho představu o společně tráveném čase.
 
 Chce se tu po mně fotka. mám ji sem dát?
Fotka je důležitá. Pokud je věrná, ukáže, jestli jsme veselí či zádumčiví, jestli o sebe dbáme či nikoliv, jestli jsme aktivní nebo spíše pasívní. Na svém obličeji pracujeme celý svůj život a je hned poznat, jestli ty vrásky kolem očí jsou od smíchu nebo od trvale špatné nálady. Fotka je takový první filtr, podle kterého se lidé toužící po seznámení řídí. Profil, kterému chybí fotka, má jen velmi málo šancí na seznámení. Ať už chceme nebo ne, svojí přítomností na seznamce neseme svoji kůži na trh a něco o sobě holt prozradit musíme.
Pokud to seznamka umožňuje (většinou ano), nahrajme do profilu fotek více - posílí to důvěryhodnost našeho profilu. Existují totiž profily patřící různým vtipálkům, kteří se skvěle baví tím, že na profil nahrají fotku nějakého herce či herečky (nebo nějaké pornohvězdy) a baví se reakcemi ostatních. Už jsem viděl profil s fotografií mladé Magdy Vašáryové - to jsem si říkal, kde jsem jen tu ženskou viděl? Pak mi to došlo...
Nahrajte do profilu fotky z různých situací, abyste předešli případné nedůvěře. Nějakou reprezentativní fotku z plesu, civilní fotku z dovolené, fotku s batůžkem z výletu do hor apod. Filmové celebrity se nechávají fotit jen v perfektně nalíčeném stavu a v dokonalém ohozu - když uvedete nějakou svoji nenalíčenou fotku z výletu, důvěryhodnost profilu velice zvýšíte.
Vyhněte se ale fotkám s intimním obsahem - to na internet nepatří. Cokoliv zveřejníte, patří navždy celému světu a někdo to na vás může vytáhnout v té nejnevhodnější chvíli. Některé seznamky umožňují vytvořit tzv. soukromé album, které není veřejné a které je chráněné heslem. Moje doporučení je nenahrávat nic choulostivého ani tam, hackeři jsou velice šikovní, při troše štěstí (a k vaší smůle) se mohou dostat i tam.
 
 Kdy si mám smluvit první schůzku?
S první schůzkou byste neměli dlouho otálet. Je to příležitost, kdy se o svém protějšku dozvíte mnohem více, než z jakéhokoliv virtuálního styku, a s pomocí které snadno a rychle vyloučíte většinu z těch, kteří se vydávají za někoho jiného, než jsou. Pokud někdo oddaluje první schůzku, zpravidla něco skrývá. Třeba to, že má manžela či manželku a hledá jen útěk od reality do nějakého virtuálního světa. Každopádně je to varovný signál a doporučuji v takovém případě komunikaci ukončit.
Vyprávěla mi jedna známá, že se přes seznamku seznámila s nějakám mužem z Prahy (ona je z jižní Moravy) a že si domluvili schůzku v jejím městě. K jejímu šoku přijel muž, který měl na profilu úplně cizí fotku! Omlouval se, že se bál, že kdyby uvedl svoji vlastní, že by se s ním nikdo sejít nechtěl. Upřímně řečeno, pro mě by to byl dostatečný důvod schůzku okamžitě ukončit - pokud je schopen klamat v takové základní věci, kolik dalších lží mě z jeho strany ještě čeká? Své známé jsem sdělil, co si o tom myslím, a ona vysvětlovala: „Když mně bylo líto ho poslat pryč, vždyť za mnou přijel až Prahy...“ Odvětil jsem: „A jak víš, že přijel až z Prahy?“ - „No psal mi to...“ V tu chvíli se moje známá zarazila. Když zalhal s tou fotkou, klidně mohl zalhat i s tím bydlištěm, a to úplně stejného důvodu - aby ho neposlala do háje hned zkraje, ale aby s ním strpěla tu schůzku. Zalže jedenkrát, zalže znova, buďte opatrní.
Je to tvrdé, ale pokud zjistíte, že vám protějšek lže, schůzku raději opatrně ukončete.
Tohle je jeden z důvodů, proč první schůzku volit v nějakém veřejném prostředí. Pokud narazíte na podivína a chcete schůzku raději předčasně ukončit, snadněji se vám to podaří v restauraci, kavárně, čajovně apod., kde je hodně lidí a kde si netroufne na nějaký útok. Osamělá lavička v parku je na první schůzku hodně nebezpečný nápad.
 
 Mám za sebou první schůzku. Vypadala nadějně, ale protějšek se neozývá. Co to znamená?
No, je dost možné, že s další schůzkou nepočítá a neumí to otevřeně říci. Nic nepokazíte přímým dotazem: „Minule se mi to líbilo, sejdeme se zase?“ Pokud se neozve ani teď, je to jasné a další schůzka nebude. Mlčení je v tomto případě způsob odmítnutí a vám nezbývá, než to tak brát. Umět přijmout odmítnutí, to k pobytu na seznamkách patří.
Počítejte s tím, že narazíte na lidi, kteří se neumějí jasně vyjádřit, a když nevědí, jak reagovat, tak mlčí nebo mlží. S takovými ve svých plánech raději nepočítejte a hledejte někoho, kdo jedná na rovinu. Férové a jasně srozumitelné odmítnutí je daleko lepší, než nějaké chození kolem horké kaše. Stejně tak i vy musíte umět jasně vyjádřit, co cítíte, a komunikovat s protějškem tak, aby věděl, na čem je.
 
 Jaká je šance, že tam opravdu najdu někoho, s kým pak založíme hezký a dlouhodobý vztah?
Tak teď upřímně: Šance na seznamce nejsou velké, ale není to o nic horší, než jinde. Vůbec najít si kvalitního partnera, se kterým si opravdu „sednete“, je skoro zázrak - ať už hledáte na seznamce, v zaměstnání, ve sportovním klubu či kdekoliv jinde. Seznamka je jen další zdroj kontaktů, nic víc. Ale je také skvělým zdrojem zkušeností - především v komunikaci. Pomůže vám zbavit se ostychu, naučíte se konverzovat o nejrůznějších tématech, naučíte se vyslovit odmítnutí a také odmítnutí bez velkého zklamání přijmout.
Pokud jste „single“ a takový stav vám nevyhovuje, určitě se po seznamkách rozhlédněte, za tu zkušenost to stojí. A kdoví, třeba budete mít štěstí a toho pravého či tu pravou opravdu najdete .
  Komentáře
  Janina 
Dobrý den, vynikající článek. Já bych jen chtěla dodat, že seznamky představují hrozně nereálný svět možností (tisíce partnerů) a taky lží a že je opravdu nejlepší se s dotyčným/dotyčnou co nejrychleji sejít někde na veřejném místě. Prostě s partnerem se přes net neseznámíte, nemá smysl si psát nekonečné vzkazy a maily. Udělejte si pořádný profil s dobrou fotkou a rovnou se s partnery scházejte a uvidíte :) Já nedávno zkusila jeden web (můžu spamovat? snad jo pojdnakafe.cz) a docela mě to zaujalo (ale nezaujal mě žádnej chlap). Funguje to jinak :)
  Zdeněk B. 
Dobrý den, Janino, díky za pochvalu:-) Máte úplnou pravdu, je potřeba se co nejdříve sejít. A pokud s tím protějšek otálí, raději se bez milosti rozloučit. Přeji mnoho štěstí:-)
  Zdeněk B. 
Vážení přátelé, prosím nedávejte nám sem žádné reklamní příspěvky. Děkuji za pochopení.

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Jak přijmout rozchod?

Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi, Elixír lásky XII.
V minulém článku Elixíru lásky jsme rozebírali, jak oznámit rozchod svému dosavadnímu partnerovi. Důvody mohou být rozličné, ale zásady pro férový rozchod jsou jasné, snad jsme je popsali srozumitelně.
Co když jsme ale na té druhé straně - co když jsme to právě my, kdo se nenadále dozvěděl, že vztah končí. Jak to přijmout? Jak se s tím vyrovnat?

Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

V řadě článků se odkazuji na univerzální sílu, která řídí vesmír v souladu se svým nejvyšším záměrem. Věřím, že takový záměr existuje a že jsme předurčeni - spolu se všemi ostatními bytostmi ve vesmíru - k jeho naplňování. Tato síla má plnou moc určit, co se stane.
Když chci v nějakém článku napsat, že určitý výsledek v našem životě je dílem takové síly, jak ji mám správně nazývat? Jaké jméno je vám nejbližší?

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi