nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hrajte mladé role a stanete se mladými

Zdeněk Breitenbacher
4 komentáře
 
V tomto článku bych vám rád představil pár typických situací, kde často kvůli zažitým návykům a vlastní pohodlnosti rezignujeme na kvalitní život. A pokusím se přidat pár nápadů, jak tyto návyky či zlozvyky překonávat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vstupujeme ve svém životě do určitých rolí a podle jejich scénáře se chováme. Teď mám na mysli nejen vztahy mezi manželi a partnery, ale i mezi kolegy, přáteli – kdekoliv, kde se setkáváme s jinými lidmi. Jen málokdo dokáže být tomu druhému skutečným rovnoprávným a rovnocenným partnerem nebo kamarádem. Uvědomili jste si někdy, že i to, jak vůči druhým vystupujeme a jak se k nim chováme, nás může činit mladšími nebo staršími?

Většina rolí, které přijímáme, nás totiž automaticky staví do pozice staršího vůči mladšímu nebo naopak. Pokud se v jakémkoliv kolektivu trvale chováme jako šéf (bez ohledu na to, jestli jím jsme nebo ne), jsme najednou vůči nim „starší“ – oni nás prostě začnou za staršího považovat. Zkusme si ukázat několik typických rolí, které nás činí staršími nebo mladšími:
VELKÝ ŠÉF
Všechno ví, všechno zná (možná nezná, ale tváří se tak). Snaží se rozhodovat, s kolegy se radí jen vyjímečně. Když se vás někdo zeptá, kolik byste mu hádali roků, nevědomky mu pár roků přidáte...
STARŠÍ BRÁCHA
Velmi podobné, jako Velký šéf, jen trochu více kamarádský. Radí, co byste měli dělat, co byste neměli dělat, všude je první. I jemu pár roků v odhadu přidáte...
MATKA POUČOVATELKA
Nejsmutnější příklad. Partnerka, která se ujme vlády ve vztahu a poučuje manžela, co by měl dělat, jak by se měl chovat, kde kdy udělal jakou chybu a co všechno dělá špatně. Už není partnerkou, nýbrž matkou. Aniž by si to uvědomila, má rázem o deset roků víc, než ve skutečnosti.
Velkou tragédií pro ně pak je, že posunem své role k matce uvolní své místo partnerky jiným ženám, zvlášť takovým, které například zvládají následující roli:
NAIVKA
Typicky ženská role, partnerka, která obdivně vzhlíží k partnerovi, obdivuje cokoliv, co partner udělá, řekne, vyrobí atd. atd. Docela to ubírá na věku, ale vyvážený vztah to rozhodně není. Příliš nedoporučuji...
STUDENT
Toto je podle mě optimální role: Stále se učíte něco nového a o všechno se živě zajímáte. Udivujete ostatní novými znalostmi, aniž byste se povyšovali, protože dobře víte, že teprve studujete a že ještě spoustu věcí nevíte... Najednou máte nejméně o pět roků méně...
 
Podobných rolí najdete desítky a zaručeně se v některé z nich najdete. Zkuste si uvědomit, jaký je potenciál nebo nebezpečí té vaší role, jestli vás dělá spíš staršími, nebo spíš mladšími. Když třeba taková „matka poučovatelka“ vypadne ze své role a začne se chovat jako kamarádka, nevěřili byste, jak náhle zkrásní a omládne...
  Komentáře
  standaz 
Dobrý den, co pořadí ve zdravení? Když budu všechny zdravit jako první, pomůže to?
  Zdeněk B. 
To je zajímavá myšlenka, myslím, že by to pomoci mohlo. Ale nezapomeňte přidat úsměv;-)
  Šahrazád 
No jo......ale když je mi přes šedesát a učit musím?? Jsem tedy poučovatelka :-( .Sice učím ,,jen,, orientální tanec, ale autoritu-neboli charizma mít musím! Samozřejmě s úsměvem :-) !
  Zdeněk B. 
Dobrý den, těší mě, že vás téma zaujalo.
Vztah učitel-žák je něco odlišného, než vztah matka-syn, o kterém v článku píši. V tradičním pojetí, trvajícím po tisíciletí, byl učitel či mistr skutečně vždy někdo starší, zatímco žák a adept byl mladší. Dnes se toto schéma vytrácí - nejlépe je to vidět v oblasti práce s počítačem. Zde zpravidla vyučující je tím mladším a my, kteří se s počítači učíme pracovat, jsme ti starší. Takže ačkoliv jste „poučovatelka“ , zde je to zcela v pořádku a nečiní vás to ani mladší, ani starší.
V článku píši o vztahu partnerka-partner, který se v rolích záhy promění ve vztah matka-syn. Ten muž ve své ženě stojí o partnerku, nikoliv o matku, takže už tahle změna rolí je pro něj velmi obtížně přijatelná. A navíc k tomu přistupuje ten fakt, že matka je z principu věci o generaci starší. Právě tato skutečnost z ní dělá starší, než doopravdy je.
  Neměli byste vynechat

Hezký den přeju

Zdeněk Breitenbacher
Minule jsme psali o tom, jak vhodně volenými barvami oblékání můžeme působit na sebe a dokonce i na své okolí. To ale zdaleka neplatí jen o barvách. Asi vám neřeknu nic nového, když budu tvrdit, že naše nálada je nakažlivá. A jsme-li v dobré náladě, naše okolí to vnímá a reaguje. Naši blízcí, s kterými žijeme – partner(ka) a děti – citlivě reagují na naši náladu, a jsme-li v pohodě a samý úsměv, budou oni také.

V minulém článku jsme si přiblížili zdravé či etické směry stravování. Naznačil jsem své sympatie k vitariánství, zejména z toho důvodu, jak se snaží rozlišovat živé a mrtvé potraviny. Za mrtvé považuje vše, co prošlo tepelným zpracováním, zatímco živé a energii vyzařující je to ostatní. Ukážeme si, že to není tak jednoznačné, a proto vitariánství není definitivní směr, u kterého bychom měli zůstat. Je třeba postoupit ještě kousek dál. A tak slavnostně vyhlašuji zcela nový směr - který nazývám VITA-AURIÁNSTVÍ...

V řadě článků se odkazuji na univerzální sílu, která řídí vesmír v souladu se svým nejvyšším záměrem. Věřím, že takový záměr existuje a že jsme předurčeni - spolu se všemi ostatními bytostmi ve vesmíru - k jeho naplňování. Tato síla má plnou moc určit, co se stane.
Když chci v nějakém článku napsat, že určitý výsledek v našem životě je dílem takové síly, jak ji mám správně nazývat? Jaké jméno je vám nejbližší?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi