nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hrajte mladé role a stanete se mladými

Zdeněk Breitenbacher
4 komentáře
 
V tomto článku bych vám rád představil pár typických situací, kde často kvůli zažitým návykům a vlastní pohodlnosti rezignujeme na kvalitní život. A pokusím se přidat pár nápadů, jak tyto návyky či zlozvyky překonávat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vstupujeme ve svém životě do určitých rolí a podle jejich scénáře se chováme. Teď mám na mysli nejen vztahy mezi manželi a partnery, ale i mezi kolegy, přáteli – kdekoliv, kde se setkáváme s jinými lidmi. Jen málokdo dokáže být tomu druhému skutečným rovnoprávným a rovnocenným partnerem nebo kamarádem. Uvědomili jste si někdy, že i to, jak vůči druhým vystupujeme a jak se k nim chováme, nás může činit mladšími nebo staršími?

Většina rolí, které přijímáme, nás totiž automaticky staví do pozice staršího vůči mladšímu nebo naopak. Pokud se v jakémkoliv kolektivu trvale chováme jako šéf (bez ohledu na to, jestli jím jsme nebo ne), jsme najednou vůči nim „starší“ – oni nás prostě začnou za staršího považovat. Zkusme si ukázat několik typických rolí, které nás činí staršími nebo mladšími:
VELKÝ ŠÉF
Všechno ví, všechno zná (možná nezná, ale tváří se tak). Snaží se rozhodovat, s kolegy se radí jen vyjímečně. Když se vás někdo zeptá, kolik byste mu hádali roků, nevědomky mu pár roků přidáte...
STARŠÍ BRÁCHA
Velmi podobné, jako Velký šéf, jen trochu více kamarádský. Radí, co byste měli dělat, co byste neměli dělat, všude je první. I jemu pár roků v odhadu přidáte...
MATKA POUČOVATELKA
Nejsmutnější příklad. Partnerka, která se ujme vlády ve vztahu a poučuje manžela, co by měl dělat, jak by se měl chovat, kde kdy udělal jakou chybu a co všechno dělá špatně. Už není partnerkou, nýbrž matkou. Aniž by si to uvědomila, má rázem o deset roků víc, než ve skutečnosti.
Velkou tragédií pro ně pak je, že posunem své role k matce uvolní své místo partnerky jiným ženám, zvlášť takovým, které například zvládají následující roli:
NAIVKA
Typicky ženská role, partnerka, která obdivně vzhlíží k partnerovi, obdivuje cokoliv, co partner udělá, řekne, vyrobí atd. atd. Docela to ubírá na věku, ale vyvážený vztah to rozhodně není. Příliš nedoporučuji...
STUDENT
Toto je podle mě optimální role: Stále se učíte něco nového a o všechno se živě zajímáte. Udivujete ostatní novými znalostmi, aniž byste se povyšovali, protože dobře víte, že teprve studujete a že ještě spoustu věcí nevíte... Najednou máte nejméně o pět roků méně...
 
Podobných rolí najdete desítky a zaručeně se v některé z nich najdete. Zkuste si uvědomit, jaký je potenciál nebo nebezpečí té vaší role, jestli vás dělá spíš staršími, nebo spíš mladšími. Když třeba taková „matka poučovatelka“ vypadne ze své role a začne se chovat jako kamarádka, nevěřili byste, jak náhle zkrásní a omládne...
  Komentáře
  standaz 
Dobrý den, co pořadí ve zdravení? Když budu všechny zdravit jako první, pomůže to?
  Zdeněk B. 
To je zajímavá myšlenka, myslím, že by to pomoci mohlo. Ale nezapomeňte přidat úsměv;-)
  Šahrazád 
No jo......ale když je mi přes šedesát a učit musím?? Jsem tedy poučovatelka :-( .Sice učím ,,jen,, orientální tanec, ale autoritu-neboli charizma mít musím! Samozřejmě s úsměvem :-) !
  Zdeněk B. 
Dobrý den, těší mě, že vás téma zaujalo.
Vztah učitel-žák je něco odlišného, než vztah matka-syn, o kterém v článku píši. V tradičním pojetí, trvajícím po tisíciletí, byl učitel či mistr skutečně vždy někdo starší, zatímco žák a adept byl mladší. Dnes se toto schéma vytrácí - nejlépe je to vidět v oblasti práce s počítačem. Zde zpravidla vyučující je tím mladším a my, kteří se s počítači učíme pracovat, jsme ti starší. Takže ačkoliv jste „poučovatelka“ , zde je to zcela v pořádku a nečiní vás to ani mladší, ani starší.
V článku píši o vztahu partnerka-partner, který se v rolích záhy promění ve vztah matka-syn. Ten muž ve své ženě stojí o partnerku, nikoliv o matku, takže už tahle změna rolí je pro něj velmi obtížně přijatelná. A navíc k tomu přistupuje ten fakt, že matka je z principu věci o generaci starší. Právě tato skutečnost z ní dělá starší, než doopravdy je.
  Neměli byste vynechat

Dovolte si dovolenou

Zdeněk Breitenbacher
Je tady léto, aspoň podle sluníčka a modré oblohy - a také čas dovolených. Jestlipak jste se vůbec někdy zamysleli nad tím, jak vlastně takové slovo „dovolená“ vzniklo? Přesné vysvětlení by nám jistě dali znalci jazyka českého, ale zajímalo by mne, jak slovo dovolená chápe každý z nás. Těch možností je totiž více a jejich význam je velmi rozmanitý...

Jak na nespavost?

Zdeněk Breitenbacher
Když se mě známý zeptal, jestli znám něco na nespavost, tak jsem docela zaváhal. Přemýšlel jsem nad tím a uvědomil si, že to je široké a komplikované téma. Především, obtížně se odlišuje, co je příčinou a co je následkem. Pokud nemůžeme spát, ztrácíme svoji pohodu; pokud nemáme obvyklou pohodu, nemůžeme spát.
Klíčem k vyřešení nespavosti je rozpletení tohoto zamotaného klubka a odhalit, kde je ta nejhlubší příčina. Zpravidla to jsou nějaké osobní trable. Vedle toho si samozřejmě pohlídáme druhotné podmínky, které nám nespavost zvyšují nebo naopak snižují. Pojďme na to...

Životní program Princ

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XV.
Navážeme na minulé povídání o Popelkách a jejich životním programu. Totiž - nebylo by Popelek, kdyby nebylo princů. Také „princ“ je častý životní program a mnoho mužů se snaží navazovat vztahy na základě právě tohoto postoje.
Abychom je odlišili od normálních princů, potomků královských rodičů, budeme tyto muže nazývat Princové s velkým „P“. Čím se vyznačují?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi