nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hrajte mladé role a stanete se mladými

Zdeněk Breitenbacher
4 komentáře
 
V tomto článku bych vám rád představil pár typických situací, kde často kvůli zažitým návykům a vlastní pohodlnosti rezignujeme na kvalitní život. A pokusím se přidat pár nápadů, jak tyto návyky či zlozvyky překonávat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vstupujeme ve svém životě do určitých rolí a podle jejich scénáře se chováme. Teď mám na mysli nejen vztahy mezi manželi a partnery, ale i mezi kolegy, přáteli – kdekoliv, kde se setkáváme s jinými lidmi. Jen málokdo dokáže být tomu druhému skutečným rovnoprávným a rovnocenným partnerem nebo kamarádem. Uvědomili jste si někdy, že i to, jak vůči druhým vystupujeme a jak se k nim chováme, nás může činit mladšími nebo staršími?

Většina rolí, které přijímáme, nás totiž automaticky staví do pozice staršího vůči mladšímu nebo naopak. Pokud se v jakémkoliv kolektivu trvale chováme jako šéf (bez ohledu na to, jestli jím jsme nebo ne), jsme najednou vůči nim „starší“ – oni nás prostě začnou za staršího považovat. Zkusme si ukázat několik typických rolí, které nás činí staršími nebo mladšími:
VELKÝ ŠÉF
Všechno ví, všechno zná (možná nezná, ale tváří se tak). Snaží se rozhodovat, s kolegy se radí jen vyjímečně. Když se vás někdo zeptá, kolik byste mu hádali roků, nevědomky mu pár roků přidáte...
STARŠÍ BRÁCHA
Velmi podobné, jako Velký šéf, jen trochu více kamarádský. Radí, co byste měli dělat, co byste neměli dělat, všude je první. I jemu pár roků v odhadu přidáte...
MATKA POUČOVATELKA
Nejsmutnější příklad. Partnerka, která se ujme vlády ve vztahu a poučuje manžela, co by měl dělat, jak by se měl chovat, kde kdy udělal jakou chybu a co všechno dělá špatně. Už není partnerkou, nýbrž matkou. Aniž by si to uvědomila, má rázem o deset roků víc, než ve skutečnosti.
Velkou tragédií pro ně pak je, že posunem své role k matce uvolní své místo partnerky jiným ženám, zvlášť takovým, které například zvládají následující roli:
NAIVKA
Typicky ženská role, partnerka, která obdivně vzhlíží k partnerovi, obdivuje cokoliv, co partner udělá, řekne, vyrobí atd. atd. Docela to ubírá na věku, ale vyvážený vztah to rozhodně není. Příliš nedoporučuji...
STUDENT
Toto je podle mě optimální role: Stále se učíte něco nového a o všechno se živě zajímáte. Udivujete ostatní novými znalostmi, aniž byste se povyšovali, protože dobře víte, že teprve studujete a že ještě spoustu věcí nevíte... Najednou máte nejméně o pět roků méně...
 
Podobných rolí najdete desítky a zaručeně se v některé z nich najdete. Zkuste si uvědomit, jaký je potenciál nebo nebezpečí té vaší role, jestli vás dělá spíš staršími, nebo spíš mladšími. Když třeba taková „matka poučovatelka“ vypadne ze své role a začne se chovat jako kamarádka, nevěřili byste, jak náhle zkrásní a omládne...
  Komentáře
  standaz 
Dobrý den, co pořadí ve zdravení? Když budu všechny zdravit jako první, pomůže to?
  Zdeněk B. 
To je zajímavá myšlenka, myslím, že by to pomoci mohlo. Ale nezapomeňte přidat úsměv;-)
  Šahrazád 
No jo......ale když je mi přes šedesát a učit musím?? Jsem tedy poučovatelka :-( .Sice učím ,,jen,, orientální tanec, ale autoritu-neboli charizma mít musím! Samozřejmě s úsměvem :-) !
  Zdeněk B. 
Dobrý den, těší mě, že vás téma zaujalo.
Vztah učitel-žák je něco odlišného, než vztah matka-syn, o kterém v článku píši. V tradičním pojetí, trvajícím po tisíciletí, byl učitel či mistr skutečně vždy někdo starší, zatímco žák a adept byl mladší. Dnes se toto schéma vytrácí - nejlépe je to vidět v oblasti práce s počítačem. Zde zpravidla vyučující je tím mladším a my, kteří se s počítači učíme pracovat, jsme ti starší. Takže ačkoliv jste „poučovatelka“ , zde je to zcela v pořádku a nečiní vás to ani mladší, ani starší.
V článku píši o vztahu partnerka-partner, který se v rolích záhy promění ve vztah matka-syn. Ten muž ve své ženě stojí o partnerku, nikoliv o matku, takže už tahle změna rolí je pro něj velmi obtížně přijatelná. A navíc k tomu přistupuje ten fakt, že matka je z principu věci o generaci starší. Právě tato skutečnost z ní dělá starší, než doopravdy je.
  Neměli byste vynechat

Jak ušetřit v hypermarketu?

Zdeněk Breitenbacher
To, co se v této knížce dozvídáte, jsou rady a postřehy všech druhů. Některé můžeme nazývat „návody“, jiné jsou „vysvětlením principů“ a další z nich jsou prostě „triky“ – jak obelstít sami sebe a přerušit opakování starých návyků, které nám a našemu zdraví pramálo slouží. Nyní se naučíme jeden jednoduchý a přitom velmi účinný trik – jak ušetřit při nákupu v hypermarketu.

Červené víno na zdraví je dobrý začátek, proti němu bude protestovat jen málokdo. Ale u vína nezůstaneme, půjdeme dál. V tomto článku se budu přimlouvat za to, abyste si do jídelníčku zařadili červené fazole. Protože bílkoviny z luštěnin jsou podobné bílkovinám živočišným, považují se luštěniny za nezbytnou součást jídelníčku v případě, že byste chtěli omezit nebo dokonce zcela vyloučit maso. Dobrá, řeknete si, ale proč zrovna fazole a proč zrovna červené?

Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi