nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hovězí kotlíkový guláš

Jolana Breitenbacherová
 
 
Není nic krásnějšího než příjemný slunný den, kdy máme spoustu času a chceme posedět spolu s rodinou nebo s přáteli na zahradě u ohýnku. Pokud máte při této vzácné příležitosti chuť nahradit obligátní špekáčky něčím jiným, mnohem sofistikovanějším, inspirujte se naším receptem na hovězí kotlíkový guláš. Vaření kotlíkového guláše není jen o vaření samotném. Je to společenská akce, při níž čas plyne pomalu, což je v dnešní době unikátní jev. Jen přikládáme, mícháme a konverzujeme...

Dokážete prožít několik hodin naplněných radostí z toho, že nikam nespěcháte a můžete se jen tak bavit? Dokážete najít zajímavá témata, která budou přitažlivá nejen pro úzkou skupinku lidí okolo vás, ale pro celé osazenstvo? O tom to je. K výbornému kulinářskému zážitku neoddělitelně patří také schopnost vést konverzaci, nabídnout inteligentní témata k hovoru a v neposlední řadě ochota naslouchat jiným.
 
Na kotlíkový guláš potřebujeme:
  • 2 kg zadního hovězího masa (nejlépe z bio farmy)
  • 2 l červeného vína
  • 1,5 kg cibule
  • 1 kg mrkve
  • 100 g sladké mleté papriky
  • 2 palice česneku
  • 3 lžíce hrubozrnné soli
  • 50 g čerstvých bylinek (citrónový tymián, rozmarýn, estragon, šalvěj)
  • 1 lžička mletého pepře
  • 1,5 dcl olivového oleje
 
Další vybavení:
  • Smaltovaný kotlík o obsahu alespoň 10 l
  • Trojnožka a řetěz na zavěšení kotlíku
  • Velká vařečka (nejméně 60 cm dlouhá)
  • Přiměřeně velká naběračka, nejlépe dřevěná, která zaručí, že si při servírování nespálíme prsty (občas se dají koupit na lidových jarmarcích)
  • Kožená pracovní rukavice na přidržování kotlíku při míchání
 
...a také „soft skils“:
  • Trpělivost a dobrá nálada
  • Dostatek příjemných témat ke konverzování
 
Maso je potřeba alespoň 12 hodin marinovat, takže se s přípravou začíná vždy den předem. Začneme tedy ideálně večer před plánovanou akcí. Bylinky očistíme tak, abychom měli pouze lístky, stonky vyhodíme. Vše kromě tymiánu překrájíme, aby nám pak v guláši neplavaly kusy velké jako ráhna. Lístky tymiánu jsou drobné, takže ty necháme tak. Česnek očistíme a prolisujeme. Maso nakrájíme na kostky o velikosti přibližně 2x2x2 cm, vložíme je do dostatečně velké mísy, zasypeme solí, pepřem, bylinkami, přidáme česnek a důkladně promícháme. Takto připravené maso nakonec zalijeme červeným vínem, mísu přikryjeme a uložíme do chladu.
Druhý den pokrájíme cibuli na kostky a nasypeme do kotlíku. Zalijeme ji olivovým olejem a kotlík odneseme na ohniště, kde už mezitím nějaký dobrovolník rozdělal oheň. Kotlík zavěsíme na trojnožku tak, aby dno bylo nízko nad plamenem, a cibuli za stálého míchání pomocí obří vařečky orestujeme. Během restování, hned jak cibule trošku zezlátne, přidáme mletou papriku a pokračujeme v restování, dokud cibule nezměkne. Poté do kotlíku přidáme naložené maso i s vínem. Pro tuto operaci je lepší kotlík z trojnožky sundat a dnem opřít o pevnou zem, jinak riskujeme, že se do houpajícího kotlíku trefíme jen částečně. Jakmile je kotlík naplněn masem a znovu visí nad ohněm, začíná nejdůležitější fáze, a to je samotné vaření.
 
Pamatujte, že tajemství úspěchu kotlíkového guláše nespočívá v ingrediencích, nýbrž v prostém přikládání pod kotlík. Je potřeba přikládat málo, ale průběžně, tak, aby v ohništi nehaslo, ale také aby nešlehaly plameny. U ohně proto neustále bdí zodpovědný topič, který má u ruky stále přichystané větévky a polínka a přikládá tak, aby guláš nepřetržitě lehce probublával. Jakmile je plamen příliš velký, připaluje se ode dna a guláš je pak nahořklý.
Nemusíte mít strach, že na malém plameni ten guláš nikdy neuvaříte, opak je pravdou. Uvaříte ho naprosto skvěle. Bude se měkce rozsýpat a přitom bude maso šťavnaté. Takže po navrácení kotlíku zpět nad oheň vaříme další 2 a půl hodiny, v klidu konverzujeme, mícháme, přikládáme, podle intenzity plamene posouváme kotlík na nižší či vyšší očka řetězu, a pokud se nám zdá, že guláš ode dna moc houstne, přiléváme po troškách čisté vody.
Jakmile té 2 a půl hodiny uplyne, přidáme do guláše poslední ingredienci - oškrabanou a na kolečka pokrájenou mrkev. A potom zase další hodinu vaříme, mícháme a konverzujeme.
 
 
Nebudu vás napínat – guláš se vaří celkem 4 hodiny. Pak můžete ochutnat a rozhodnout se, jestli je maso dostatečně měkké. V případě, že jsou ještě cítit na skus vlákna (což je za normálních okolností málo pravděpodobné), neváhejte přidat ještě další půl hodiny, dosáhnete excelentního výsledku.
Kotlíkový guláš se ničím nezahušťuje. Jestli jste správně (to jest pomalu) vařili, nemáte nic připáleného a cibulka se vám rozvařila tak, že se dokonale proměnila v zahuštěnou šťávu.
Kotlíkový guláš servírujeme nejlépe do malých kotlíčků, které nahrazují talíře, a jako přílohu nakrájíme domácí chléb.

 
Je to lahůdka, kterou hosty uctíte hned dvakrát. Nabídnete jim skutečnou delikatesu a krom toho jim věnujete také několik hodin svého vzácného času. Takže si vždy dobře promyslete, koho na kotlíkový guláš pozvete !
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Pokud si chcete vyzkoušet, jak se žilo rybářům kdysi dávno, když si po celodenním brázdění moře rozdělali na pobřeží oheň a vařili to, co ten den moře dalo, máme pro vás dva recepty.
Staňte se na chvíli Robinsony, sedněte si k ohni a kochejte se přírodou. Vaše myšlenky nechte plout jak malé beránky na letní obloze a dívejte se, jak pára z vašeho kotlíku stoupá k nebi. Jen vy, širá obloha a dary moře.

Marinovaný steak z tuňáka na grilu

Jolana a Zdeněk Breitenbacherovi
Rybí maso je vždy vítanou součástí zdravého stravování. Bílé maso ryb je mnohem lehčí a snadněji stravitelné, než v našich zemích oblíbená masa červená. Nabízí se také mnohem větší pestrost - zatímco z červených mas máme na výběr jen hovězí a vepřové, případně ještě skopové a nějakou tu divočinu, ryb je na výběr mnohonásobně více. Není také problém sehnat rybu čerstvou, například v obchodech Makro a Ocean 48. Kdykoliv nakupujeme v Makru, stavíme se u ryb a většinou si také nějakou odneseme. Tentokrát se nám zalíbil tuňák a o recept se s vámi samozřejmě podělíme v článku.

Kde a s kým cvičit jógu?

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga X.
Je možné, že dozrál čas, a vy uvažujete o tom, že začnete cvičit jógu. Můžete začít doma s nějakou knížkou - podobně jako já kdysi, anebo začnete docházet na nějaká pravidelná cvičení. Dříve ta knížka byla vlastně jedinou možností, jak začít, protože učitelů jógy bylo velmi málo. Dnes je určitě lepší začít cvičit někde ve skupině, protože nabídka cvičení je veliká. Dostáváme se tak k opačnému problému - které z dostupných cvičení je pro mne nejvhodnější? Který učitel bude pro mne nejlepší?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi