nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hodně pijme, dlouho žijme

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Věřím, že už jste začali s aktivitou a zdravým pohybem. A pokud se při vašich aktivitách občas i zapotíte, musíte o to více dbát na to, čemu se souhrnně říká „pitný režim“. Optimální přísun tekutin je dva až tři litry tekutin denně, přičemž se do přísunu nepočítají tekutiny, obsahující alkohol nebo kofein, protože ty naopak vysušují. Tak schválně, kdo tyto hodnoty dodržuje?

V zimě nám nižší příjem tekutin tolik nevadí, ale v období horka spousty tekutin ztrácíme pocením, a tak na jaře a zejména v létě, to už bychom si přísun tekutin hlídat měli. Většinou to víme, tak vám to nebudu dokola připomínat, jen uvedu ještě pár informací, které většinou nevíme nebo na ně zapomínáme.
Jednou z nich je už výše zmíněná skutečnost, že alkoholické nápoje (snad s výjimkou piva) nebo nápoje s velkým obsahem kofeinu (káva, černý čaj a různé energetické „bomby“) se do přísunu tekutin nepočítají. Další důležitou věcí je to, že přísun musí být rovnoměrný po celý den, možná ještě lépe s převahou v dopoledním čase. Totiž to, co za celý den nenačerpáte, večer už na poslední chvíli (třeba čtyřmi pivy) nezachráníte – vše zase rychle vyjde z těla ven.
Další informace je pro sportovce: Pokud se chystáte na náročnější sportovní výkon, je dobré zvýšit přísun tekutin už alespoň půl hodiny před začátkem – a pak doplňovat v průběhu. Předejdete tak křečím, nejčastějšímu projevu nedostatku tekutin.
Pokud možno, vybírejte nápoje, které nejsou přeslazené. Mnohem lepší než cola nebo jiné přeslazené nápoje je třeba obyčejná minerálka nebo nízkoalkoholické pivo. Řidiči mohou volit nealko pivo, jen pozor, české nealkoholické pivo má povoleno 0,5% alkoholu, takže pokud si v rychlém sledu dáte tři za sebou, v krvi a v policejním detektoru se to už může projevit.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Vegetariáni, vegani a vitariáni

Zdeněk Breitenbacher
Vydáme-li se na cestu za trvalým mládím, víme tak nějak instinktivně, že musíme dbát na zdravou výživu. Co to ale vlastně je - ta zdravá výživa - není už tak úplně jasné. A tak se inspirujeme hlavními směry ve stravování, o kterých se předpokládá, že jsou zdravé už z principu, především všechny podoby vegetariánství. Stručně řečeno, vynechám maso a mám vyhráno.
Je to opravdu tak jednoduché? Ano i ne. Podívejme se, co se tím vegetariánstvím vlastně myslí.

Na jméno Paul Chappius Bragg jsem poprvé narazil v knize „Hladovění“ od Gennadije Malachova. Je tam mnohokrát citován coby dietolog a představitel „americké školy“ hladovění a Malachov se ve svých začátcích učil právě u něj. Z jiných pramenů jsem se také dočetl, že Bragg se hodně věnoval dlouhověkosti a že se prý dožil pětadevadesáti let, přičemž údajně zemřel nešťastnou náhodou po nějaké nehodě při surfování. To je určitě dobrý předpoklad stát se celebritou Elixíru mládí a my si tedy o něm napíšeme něco více...

Proč je kvásek lepší než kvasnice?

Jolana Breitenbacherová
Pojem „kvásek“ může být leckdy mírně matoucí, protože jsme zvyklí tímto slovem označovat většinou směs na sladké pečení, připravenou z droždí, mléka a cukru. Tímto slovem se ale označuje také kvásek tradiční, který se připravuje prokvašováním mouky s vodou.
Jaký je v tom rozdíl? A co je pro nás z hlediska zdraví výhodnější?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi