nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hladová reportáž - den třetí

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
Pokračuji v hladovění třetím dnem. Ve skutečnosti, první den byl jen poloviční, hladověl jsem od tří odpoledne, a teprve druhý den znamenal celodenní hladovění. Dnes to mám také tak, což znamená, že jediné, co smím požívat, je čistá voda. Mohu si ji přihřát nebo ochladit, a to je tak všechno.
Je zajímavé, kolik denních aktivit je spojeno s jídlem a pitím. Když to tak spočítám, ušetřím denně až tři hodiny času: Nakupování, vaření a samotné stravování, k tomu se přidává příprava nápojů, jako kávy a čaje, případně u nás doma také ovocných šťáv. Když pomyslím na ty uhoněné manažery, kteří nevědí kam dřív a nic nestíhají, natož vlastní rodinu, tak bych jim mohl poradit pravidelnou hladovku. Myslím, že by to jejich život vylepšilo v mnoha oblastech...


Dnes jsem začal den mnohem volněji než včera. Vypravili jsme se s rodinou do Infinitu, což je wellness centrum se saunami, vířivkou a bazénem. Pro mé oslabené vnitřní vytápění to byla perfektní vzpruha, s ženou jsme vystřídali všechny sauny a zahřál jsem se tak, že jsem několikrát využil i ochlazovací bazének. Chodíme tam rádi, děcka se tam vydovádí a my s ženou příjemně zrelaxujeme. A mohu nyní z vlastní zkušenosti konstatovat, že v období hladovky je tam pobyt obzvlášť příjemný a prospěšný.
Hlad stále cítím, ale teď večer se mi zdá, že ten pocit hladu trochu ustupuje - anebo jsem si už zvykl. Ráno to bylo o dost horší. Dostal jsem velikou chuť na nějaké indické jídlo, jako třeba vindaloo, a tak jsem si vytáhl indickou kuchařku a četl si v receptech, jak se takové vindaloo dělá. Připadal jsem si jako ti cestovatelé v Cimrmanově „Dobytí severního pólu“ - jednou, když jim byla šílená zima, tak si zalezli do stanu a tajně si vyprávěli o požáru Národního divadla... Na vindaloo určitě dojde, ale dnes ještě není ten správný čas.
Chtěl jsem pokračovat v očistě zažívacího ústrojí. Koupil jsem si Šaratici, osvědčenou značku v oblasti projímavých minerálek, a odpoledne jsem si dopřál půl litru. Zajímavé je, že tam píší - užívat na lačno. To mám rozhodně splněno, jenže zatím se nic neděje, zdá se, že při hladovce Šaratice nefunguje. Tak doufám, že to nepřijde někdy o půlnoci. Když nic nebude, tak zítra vyzkouším Zaječskou hořkou.
Úspěšně jsem přestál další hladový den, ozvu se zase zítra...
 
Hladová reportáž - den třetí (právě čtete)
  Komentáře
  Igor 
Ta reportáž je bezva nápad, škoda že jste ji neohlásil dřív, mohli jsme se k vám připojit a podělit se i o naše zkušenosti. Budete něco podobného opakovat?
  Zdeněk B. 
Hladovku určitě opakovat budu, a to o víkendu po Silvestru. Ale reportáž z ní nezamýšlím, spíš nějaký shrnující článek, pokud se objeví nějaká nová zkušenost nebo pokud se mi ji podaří protáhnout na více dnů než nyní. V létě pak uvažuji o dlouhodobé hladovce - aspoň 2 týdny. Pokud k ní opravdu dojde, tak z ní reportáž určitě udělám.
  Neměli byste vynechat

Hladová reportáž - den druhý

Zdeněk Breitenbacher
Hlásím se vám z druhého dne hladovění. Jak víte z předchozího článku, včera jsem vyhlásil očistnou hladovku a dnes pokračuji prvním dnem zcela bez jídla, jen o vodě. Den jsem začal hezky zostra: Hodinovým zápasem ve squashi - s kolegou, který je (aspoň prozatím) lepším hráčem, než jsem já. Po půlhodině to bylo 3:3 na sety, což ho docela znervóznilo, ale pak vzchopil a už mi moc šancí nedal. Ale cíl byl splněn - pořádně si zaběhat a důkladně se vypotit. Užitečná součást očisty. V práci mě pak čekala první větší nástraha...

Hezký den přeju

Zdeněk Breitenbacher
Minule jsme psali o tom, jak vhodně volenými barvami oblékání můžeme působit na sebe a dokonce i na své okolí. To ale zdaleka neplatí jen o barvách. Asi vám neřeknu nic nového, když budu tvrdit, že naše nálada je nakažlivá. A jsme-li v dobré náladě, naše okolí to vnímá a reaguje. Naši blízcí, s kterými žijeme – partner(ka) a děti – citlivě reagují na naši náladu, a jsme-li v pohodě a samý úsměv, budou oni také.

Jak jednoduše udržovat kvásek

Jolana Breitenbacherová
Kváskové pečivo je nejen chutné, ale také velmi zdravé. Často se však pečení z kvásku bojíme, protože je to něco, co neznáme, je to nové, a nejsme si tudíž jisti tím, že to vyjde. Času nemá nikdo nazbyt, a tak jsme rádi, když je vynaložené úsilí korunováno úspěchem. Udržování kvásku a pečení z něj je ve skutečnosti velmi jednoduché a nezabere příliš času. Jenom vědět, jak na to. Takže nebojte se toho a pojďte to alespoň jednou zkusit.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi