nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hladová reportáž - den třetí

2 komentáře
 
Pokračuji v hladovění třetím dnem. Ve skutečnosti, první den byl jen poloviční, hladověl jsem od tří odpoledne, a teprve druhý den znamenal celodenní hladovění. Dnes to mám také tak, což znamená, že jediné, co smím požívat, je čistá voda. Mohu si ji přihřát nebo ochladit, a to je tak všechno.
Je zajímavé, kolik denních aktivit je spojeno s jídlem a pitím. Když to tak spočítám, ušetřím denně až tři hodiny času: Nakupování, vaření a samotné stravování, k tomu se přidává příprava nápojů, jako kávy a čaje, případně u nás doma také ovocných šťáv. Když pomyslím na ty uhoněné manažery, kteří nevědí kam dřív a nic nestíhají, natož vlastní rodinu, tak bych jim mohl poradit pravidelnou hladovku. Myslím, že by to jejich život vylepšilo v mnoha oblastech...


Dnes jsem začal den mnohem volněji než včera. Vypravili jsme se s rodinou do Infinitu, což je wellness centrum se saunami, vířivkou a bazénem. Pro mé oslabené vnitřní vytápění to byla perfektní vzpruha, s ženou jsme vystřídali všechny sauny a zahřál jsem se tak, že jsem několikrát využil i ochlazovací bazének. Chodíme tam rádi, děcka se tam vydovádí a my s ženou příjemně zrelaxujeme. A mohu nyní z vlastní zkušenosti konstatovat, že v období hladovky je tam pobyt obzvlášť příjemný a prospěšný.
Hlad stále cítím, ale teď večer se mi zdá, že ten pocit hladu trochu ustupuje - anebo jsem si už zvykl. Ráno to bylo o dost horší. Dostal jsem velikou chuť na nějaké indické jídlo, jako třeba vindaloo, a tak jsem si vytáhl indickou kuchařku a četl si v receptech, jak se takové vindaloo dělá. Připadal jsem si jako ti cestovatelé v Cimrmanově „Dobytí severního pólu“ - jednou, když jim byla šílená zima, tak si zalezli do stanu a tajně si vyprávěli o požáru Národního divadla... Na vindaloo určitě dojde, ale dnes ještě není ten správný čas.
Chtěl jsem pokračovat v očistě zažívacího ústrojí. Koupil jsem si Šaratici, osvědčenou značku v oblasti projímavých minerálek, a odpoledne jsem si dopřál půl litru. Zajímavé je, že tam píší - užívat na lačno. To mám rozhodně splněno, jenže zatím se nic neděje, zdá se, že při hladovce Šaratice nefunguje. Tak doufám, že to nepřijde někdy o půlnoci. Když nic nebude, tak zítra vyzkouším Zaječskou hořkou.
Úspěšně jsem přestál další hladový den, ozvu se zase zítra...
 
Hladová reportáž - den třetí (právě čtete)
  Komentáře
  Igor 
Ta reportáž je bezva nápad, škoda že jste ji neohlásil dřív, mohli jsme se k vám připojit a podělit se i o naše zkušenosti. Budete něco podobného opakovat?
  Zdeněk B. 
Hladovku určitě opakovat budu, a to o víkendu po Silvestru. Ale reportáž z ní nezamýšlím, spíš nějaký shrnující článek, pokud se objeví nějaká nová zkušenost nebo pokud se mi ji podaří protáhnout na více dnů než nyní. V létě pak uvažuji o dlouhodobé hladovce - aspoň 2 týdny. Pokud k ní opravdu dojde, tak z ní reportáž určitě udělám.
  Neměli byste vynechat
Je to přibližně šest týdnů, co jsem ukončil čtrnáctidenní hladovku, čili období, kdy jsem konzumoval jen a jen vodu. Teplou nebo studenou, s bublinkami nebo bez, ale nic víc. To rozhodně není běžná aktivita, a tak se mě lidé hodně ptají, proč to dělám a jestli jsem po absolvování pocítil nějakou změnu.
Tuhle se mě ptal Patrik, můj squashový trenér, jestli jsem hned po skončení zaznamenal nějakou jednoznačnou změnu nebo zlepšení - v jakékoliv oblasti. Upřímně jsem musel odpovědět, že ani ne, že jsem byl hlavně rád, že to mám za sebou. Ale při pečlivém ohlédnutí zpět lze opravdu nějaké změny vysledovat - a ty nejsou zase tak zanedbatelné...

Víte, co to je džezva? Ne, nemá to nic společného s džezem neboli jazzem, i když jazzové kavárničky jsou rozhodně velmi příjemná prostředí. Tím jsem vám napověděl, že toto slovo souvisí s kávou, a pokud mluvíme o kávě, bude opět řeč o pohodě a dobré náladě, ke které nám káva přispívá...

V tisku se nedávno objevily diskuze, kdy vlastně začíná stáří. Pochopitelně, pisatelé zjistili, že hranice stáří se nedá definovat jednoznačně, přesněji řečeno, nedá se definovat vůbec a různé skupiny odborníků i laiků se prostě mezi sebou vůbec neshodnou. Definic, co je to stáří, tak máme hned několik, přičemž si troufám tvrdit, že správná není ani jedna z předložených. Dobrá, řeknete si, na Elixíru mládí byste měli vědět, jak to tedy je, nebo ne?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi