nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hladová reportáž - den třetí

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
Pokračuji v hladovění třetím dnem. Ve skutečnosti, první den byl jen poloviční, hladověl jsem od tří odpoledne, a teprve druhý den znamenal celodenní hladovění. Dnes to mám také tak, což znamená, že jediné, co smím požívat, je čistá voda. Mohu si ji přihřát nebo ochladit, a to je tak všechno.
Je zajímavé, kolik denních aktivit je spojeno s jídlem a pitím. Když to tak spočítám, ušetřím denně až tři hodiny času: Nakupování, vaření a samotné stravování, k tomu se přidává příprava nápojů, jako kávy a čaje, případně u nás doma také ovocných šťáv. Když pomyslím na ty uhoněné manažery, kteří nevědí kam dřív a nic nestíhají, natož vlastní rodinu, tak bych jim mohl poradit pravidelnou hladovku. Myslím, že by to jejich život vylepšilo v mnoha oblastech...


Dnes jsem začal den mnohem volněji než včera. Vypravili jsme se s rodinou do Infinitu, což je wellness centrum se saunami, vířivkou a bazénem. Pro mé oslabené vnitřní vytápění to byla perfektní vzpruha, s ženou jsme vystřídali všechny sauny a zahřál jsem se tak, že jsem několikrát využil i ochlazovací bazének. Chodíme tam rádi, děcka se tam vydovádí a my s ženou příjemně zrelaxujeme. A mohu nyní z vlastní zkušenosti konstatovat, že v období hladovky je tam pobyt obzvlášť příjemný a prospěšný.
Hlad stále cítím, ale teď večer se mi zdá, že ten pocit hladu trochu ustupuje - anebo jsem si už zvykl. Ráno to bylo o dost horší. Dostal jsem velikou chuť na nějaké indické jídlo, jako třeba vindaloo, a tak jsem si vytáhl indickou kuchařku a četl si v receptech, jak se takové vindaloo dělá. Připadal jsem si jako ti cestovatelé v Cimrmanově „Dobytí severního pólu“ - jednou, když jim byla šílená zima, tak si zalezli do stanu a tajně si vyprávěli o požáru Národního divadla... Na vindaloo určitě dojde, ale dnes ještě není ten správný čas.
Chtěl jsem pokračovat v očistě zažívacího ústrojí. Koupil jsem si Šaratici, osvědčenou značku v oblasti projímavých minerálek, a odpoledne jsem si dopřál půl litru. Zajímavé je, že tam píší - užívat na lačno. To mám rozhodně splněno, jenže zatím se nic neděje, zdá se, že při hladovce Šaratice nefunguje. Tak doufám, že to nepřijde někdy o půlnoci. Když nic nebude, tak zítra vyzkouším Zaječskou hořkou.
Úspěšně jsem přestál další hladový den, ozvu se zase zítra...
 
Hladová reportáž - den třetí (právě čtete)
  Komentáře
  Igor 
Ta reportáž je bezva nápad, škoda že jste ji neohlásil dřív, mohli jsme se k vám připojit a podělit se i o naše zkušenosti. Budete něco podobného opakovat?
  Zdeněk B. 
Hladovku určitě opakovat budu, a to o víkendu po Silvestru. Ale reportáž z ní nezamýšlím, spíš nějaký shrnující článek, pokud se objeví nějaká nová zkušenost nebo pokud se mi ji podaří protáhnout na více dnů než nyní. V létě pak uvažuji o dlouhodobé hladovce - aspoň 2 týdny. Pokud k ní opravdu dojde, tak z ní reportáž určitě udělám.
  Neměli byste vynechat

Hladová reportáž - den pátý

Zdeněk Breitenbacher
Hladovka je u konce. Trvala, jestli dobře počítám, 86 hodin. Ale neznamená to, že teď do sebe začnu ládovat všechno, na co přijdu. Naopak - návrat z hladovky musí být velmi pozvolný, úměrně jejímu trvání. Začal jsem tedy velmi opatrně, čistou vylisovanou mrkvovou šťávou, a to v 7 ráno po probuzení. V 10 hodin přišel na řadu banán a o půl dvanácté oběd - pohanková kaše s rozinkami, najemno rozsekanými kešu oříšky, banánem a medem. O páté odpoledne to byl jogurt a teprve večer jsem mohl zkusit něco normálního. Tedy - jak pro koho - u nás to byly mrkvo-ovesné karbanátky.

Čertovský čaj

Zdeněk Breitenbacher
Dnes to nebude žádná výtečná káva ani exotický čaj vonící dálkami. Tentokrát půjde o recept jiného druhu, a i když vám možná „Čertovský čaj“ nebude chutnat tak, jako „Zdeňkovo nedělní kafe“ z kapitoly o pohodě, přesto bude dobré se s ním seznámit. Tento čaj se totiž nepije na chuť, nýbrž pro zdraví. Ano, tipujete správně, půjde o čaj léčivý...

Najděte si svého guru I.

Zdeněk Breitenbacher
Cesta trvalého mládí není jednoduchá. Musíme změnit spoustu věcí v sobě i kolem sebe, musíme se naučit mnoho nového a musíme to nové uvádět do svého každodenního života. Pokud to s trvalým mládím myslíme skutečně vážně a chceme pokročit k vyšším cílům, může se stát, že na to sami ani nebudeme stačit. Pak je dobré vyhledat učitele a mistra...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi