nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hladová reportáž - den první

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Nedávno jsem psal o hladovce. Bylo to jen takové polechtání na úvod. Je ovšem pravdou, že hladovka má velmi pozitivní účinky. Pátrali jsme s ženou po nějaké literatuře a dostala se nám do rukou kniha Gennadije Malachova „Hladovění“. Je neuvěřitelné, jak silné očistné a omlazující účinky hladovka má, když je správně provedena.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel se najde. Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli jsem dostatečně připravený žák a jestli bude Gennadij Malachov tím správným učitelem. Dnes jsem tedy s jeho odborným vedením zahájil časově neupřesněnou hladovku s tím, že ji ukončím, až pocítím, že je vhodný čas. A vám budu psát reportáž o jejím průběhu.

Dnes ještě úplně nehladovím. Dal jsem si lehký oběd a odpoledne jsem šel na výplach střev. Očista střev je na začátku hladovky velmi užitečná. Je to proto, aby se střeva očistila od toxických nánosů. Během hladovky se střeva nehýbou, a tak se začínají vstřebávat staré usazeniny a zanášejí tělo toxiny. To může průběh hladovky zkomplikovat a navenek se projevit třeba nepříjemnou vyrážkou. Tady v Brně máme k dispozici ordinaci se systémem Hydro Colon, který je velmi šetrný, a paní, která zařízení obsluhuje, vám podle toho, co prochází přístrojem, ráda poradí, jak upravit stravu, aby se vám střeva napříště tolik nezanášela. Doplním jednu praktickou radu: Dva dny před výplachem nejezte nadýmavé potraviny. Já jsem měl naklíčenou čočku, a to rozhodně nebyl dobrý nápad.
Odpoledne jsem zakončil jogurtem, aby se mi obnovila střevní mikroflóra, a tím byla hladovka zahájena. Budu naslouhat svému tělu a sledovat, co mi chce povědět, abych věděl, kdy mám hladovku ukončit, případně jak upravit svůj denní režim. Čím je hladovění delší, tím je očista účinnější. Gennadij Malachov píše, že úplná očistná hladovka trvá zhruba tři týdny, přičemž je povoleno pít pouze vodu. Takové ambice dnes rozhodně nemám. Je čtvrtek večer a rád bych vydržel do neděle včetně. Průběžně vám budu podávat hlášení a doplním ho vysvětlením pravidel, které je nutné nebo vhodné dodržovat.
Zatím se cítím dobře, mám jen lehčí hlad, což se dá vydržet, a podle Gennadije Malachova by se ten pocit hladu neměl v dalších dnech stupňovat, spíše naopak. Tak uvidíme...
 
Hladová reportáž - den první (právě čtete)
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Hladová reportáž - den třetí

Zdeněk Breitenbacher
Pokračuji v hladovění třetím dnem. Ve skutečnosti, první den byl jen poloviční, hladověl jsem od tří odpoledne, a teprve druhý den znamenal celodenní hladovění. Dnes to mám také tak, což znamená, že jediné, co smím požívat, je čistá voda. Mohu si ji přihřát nebo ochladit, a to je tak všechno.
Je zajímavé, kolik denních aktivit je spojeno s jídlem a pitím. Když to tak spočítám, ušetřím denně až tři hodiny času: Nakupování, vaření a samotné stravování, k tomu se přidává příprava nápojů, jako kávy a čaje, případně u nás doma také ovocných šťáv. Když pomyslím na ty uhoněné manažery, kteří nevědí kam dřív a nic nestíhají, natož vlastní rodinu, tak bych jim mohl poradit pravidelnou hladovku. Myslím, že by to jejich život vylepšilo v mnoha oblastech...

Udělejte si čajovnu doma

Zdeněk Breitenbacher
Hodně píšu o čajovně a o čajích. O čajích proto, že mnohé z nich mají skutečně kouzelné účinky, některé z nich jsme si už představili a další si představíme později. A o čajovně píšu proto, že už to samo prostředí je velmi uklidňující a že tam vládne vzácná a hluboká pohoda – tolik potřebná pro náš elixír mládí. Prostředí čajoven má veliké kouzlo, což takhle si ho kousek přenést domů?

Zázrak jménem bryndza

Zdeněk Breitenbacher
To jsem se tuhle na Slovensku chtěl dozvědět něco o slovenských sýrech a dalších výrobcích z mléka, především z ovčího. Není zde problém nakoupit širokou paletu nejrůznějších výrobků, ale s informacemi o nich je to o poznání horší. Navštívil jsem tam jedno velké knihkupectví a dožadoval se nějaké literatury, ale marně.
Jen si představte: V knihkupectví v Popradu - pod samotnými Tatrami - měli jen tlusté knížky o francouzských sýrech, o holandských sýrech, ba i o italských sýrech, ale o těch slovenských ani pohlednici, natož nějakou brožuru. A tak jsem začal hledat informace z nejrůznějších po internetu rozptýlených zdrojů...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi