nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Džez(v)ová káva

 
 
Víte, co to je džezva? Ne, nemá to nic společného s džezem neboli jazzem, i když jazzové kavárničky jsou rozhodně velmi příjemná prostředí. Tím jsem vám napověděl, že toto slovo souvisí s kávou, a pokud mluvíme o kávě, bude opět řeč o pohodě a dobré náladě, ke které nám káva přispívá...

Džezva je zvláštní nádoba, která se používá pro přípravu kávy v orientálních zemích. Udělejte si čas a pohodičku, můžeme si kávu v džezvě vyzkoušet...
Jak si takovou kávu připravíme? No, celkem pochopitelně budeme potřebovat především tu džezvu. Dostanete buď nerezovou v některých železářstvích, ale mnohem lepší a stylovější je mosazná nebo pozlacená. Tu dostanete v prodejnách s orientálním zbožím, určitě se vyplatí si pro ni dojít.
Správná příprava probíhá nad ohněm, v našem případě na plynovém sporáku. Kdo má elektrický, nebude to mít tak stylové, ale snad to nevadí. Úplně nejstylovější by bylo nejdříve dát na dno tak půl lžičky (či půl kostky) cukru a nechat zkaramelizovat. Upřímně řečeno, moc to nedoporučuji, protože takový zatvrdlý karamel se ze dna džezvy velice špatně dostává (moje vlastní zkušenost). Takže tento bod raději vynecháme a osladíme si kávu dodatečně.
Použitá káva by měla být velmi jemně umletá, mnohem jemněji, než se používá v automatech na presso. Džezvová káva se dělá docela silná, ale použijeme-li sortu 100% Arabica, nebude tam toho kofeinu příliš a nemusíme se tedy bát. Zalijeme vřící vodou zhruba po hrdlo – nejužší místo na džezvě. Pokud máte doma příliš tvrdou vodu, přidejte ještě dvě nebo tři zrnka soli – sůl pomůže rozpustit minerály ve vodě. Nyní dáme džezvu na oheň a necháme třikrát zpěnit – nejlépe tak, že po zpěnění odstavíme džezvu úplně bokem, a až pěna sedne, necháme kávu zpěnit znovu. Pozor, káva může začít pěnit velmi rychle, takže opatrně, ať vám nevypění.
A káva je hotová. Podávat byste ji měli na podnose se skleničkou, do které si kávu vy nebo váš host přelijete, a vždy se sklenicí čisté neperlivé vody. Tak velí tradice. Vychutnejte si ji – a nespěchejte...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Někteří z vás si již jistě vyzkoušeli „Čertovský čaj“, případně jeho dospěláckou variantu, a já věřím, že i vám zabírá. Nyní se podíváme na jeho bratříčka, na čaj, který je mu podobný, ale nevaří se primárně kvůli zdraví, nýbrž kvůli chuti a té pravé čajovnické pohodě. Říká se mu Yogi tea, čili Yogi čaj. Přiznám se, že jsem nepátral po původu jeho názvu, a tak nevím, jestli je odvozen od jógy – nebo od nejslavnějšího medvěda všech dob jménem Yogi Bear, v české verzi známého jako Méďa Béďa...

Nedávno jsem psal o hladovce. Bylo to jen takové polechtání na úvod. Je ovšem pravdou, že hladovka má velmi pozitivní účinky. Pátrali jsme s ženou po nějaké literatuře a dostala se nám do rukou kniha Gennadije Malachova „Hladovění“. Je neuvěřitelné, jak silné očistné a omlazující účinky hladovka má, když je správně provedena.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel se najde. Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli jsem dostatečně připravený žák a jestli bude Gennadij Malachov tím správným učitelem. Dnes jsem tedy s jeho odborným vedením zahájil časově neupřesněnou hladovku s tím, že ji ukončím, až pocítím, že je vhodný čas. A vám budu psát reportáž o jejím průběhu.

Je první adventní neděle a u nás doma začínají přípravy na vánoce. Žena vyrábí první cukroví, které ale podle všeho do Vánoc nepřežije, já vyrábím domácí šunku a nechybí výtečný nedělní oběd, naprudko ogrilované kuřecí se zeleninovým salátem. Ale jak jistě víte, já se konzumování neúčastním, jelikož držím od čtvrtku očistnou hladovku. Když se mě tuhle kdosi ptal, jak se dá vycvičit silná vůle, tak toto jsou určitě ideální podmínky. Všude všechno voní, všichni ochutnávají dobroty, zatímco já jsem o vodě. Co myslíte, odolám?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi