nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Dynamické meditace - co to je?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Minule jsme nakousli téma dynamických meditací, dnes si řekneme přesněji, co to je a jestli to má pro nás nějaký význam - zejména z pohledu elixíru mládí. Říká se jim také Oshovy meditace, což naznačuje, že jejich autorem je Osho Rajneesh, patrně nejznámější a nejvlivnější indický mystik minulého století, tedy aspoň co se západního světa týká. Jeho popularita byla a stále je mimořádná, takže je zjevné, že dynamické meditace nejsou žádnou přechodnou módou, ale propracovaným systémem, který lidem opravdu přináší to, co slibuje.

Rajneesh Chandra Mohan Jain, známý jako Osho, žil v letech 1931 až 1990. Detaily jeho opravdu pestrého života najdete kdekoliv na internetu, začít můžete například článkem na české wikipedii. Nejvýstižnější je následující věta článku: „Ve svém učení se Osho pokusil o spojení meditace, uvědomnění, lásky, odvahy, humoru a oslavování života - kvalit, které podle něho chyběly tradičním náboženským a vzdělávacím systémům.“
Dynamické meditace jsou určeny především pro západní svět. Motivací pro vytvoření celého jejich systému bylo poznání, že západní člověk má mnohem méně času, než lidé východu, a že potřeba pro něj přinést nový systém - mnohem rychlejší a razantnější, než jsou tiché meditace východního stylu. Zatímco typická východní meditace vstupuje do ticha a nitra pozvolna, dynamické meditace začínají intenzívní tělesnou a duševní aktivitou, a teprve po této aktivitě náhle nastupuje fáze klidu a uvolnění. Díky tomuto kontrastu je pak uvolnění a oproštění od myšlenek mnohem snazší, než kdyby k němu mělo dojít jen tichou cestou.
 
Osho vytvořil několik dynamických meditací, přičemž většinu z nich popisuje ve svém díle „Oranžová kniha“. Jde o hodinová cvičení, která mají přesnou strukturu. Vždy obsahují několik fází. Začíná se fází aktivizační, což je zpravidla intenzívní dýchání a pohyb. Následuje fáze katarze, kdy se má účastník vysloveně vyřvat a vybít ze svých problémů (samozřejmě tak, aby neublížil ani sobě ani svému okolí). Následuje další pohybová aktivita a potom náhlé zastavení a naprostý klid. Toto je fáze, kdy se odehrává největší kouzlo - odchod myšlenek a jen tiché pozorování nehybné mysli. Závěrečnou fází je pak cca čtvrthodinka volného tance.
Ke každé meditaci je předepsána příslušná konkrétní hudba, která svou dynamikou podtrhuje jednotlivé fáze. CD s příslušnou hudbou se dají koupit na internetu či v některých obchodech s esoterickou tématikou.
Nejvýznamnější Oshovou meditací je meditace, která dala celému systému jméno: „Dynamická meditace“. Ta je ze všech Oshových meditací nejnáročnější a dalo by se říci nejdrsnější. Její popis najdete ve výše zmíněném článku na wikipedii. Další často praktikovanou meditací je „Meditace kundalíní“, která je o poznání mírnější. Proto se také zpravidla Dynamická meditace cvičí ráno a Meditace kundalíní večer. Vedle těchto dvou ještě existuje několik dalších sestav, jako „Nadabrahma“, „Mandala“, „Chakra sound“ a další.
 
Jaká je moje vlastní zkušenost s dynamickými meditacemi?
V jistém období jsem je cvičil často a intenzívně, a tak mohu prohlásit, že Oshovy meditace skutečně poskytují to, co slibují - to jest, že se vám vyčistí hlava a uleví se vám. Nic míň a nic víc - a v tom je jejich záludnost. Znamená to, že nevyřeší příčinu vašich problémů. Pokud vás něco trápí, tak se vám na chvíli skutečně uleví, ale ta situace, se kterou nejste spokojeni, nezmizí - jen ji na chvíli nevidíte.
Oshovy meditace tak dobře poslouží jako pilulka proti bolesti, ale nejsou ani duchovním cílem, ba ani nejsou nějakou duchovní cestou. Jsou užitečnou zastávkou, která vám umožní se zpomalit, srovnat si noty a vykročit přes překážky za svým cílem, ať už je jakýkoliv.
Bohužel, viděl jsem mnoho lidí, kteří ustrnuli na dynamických meditacích v domnění, že jdou nějakou duchovní cestou. Aby si udrželi jakousi zaslepenou pohodu, musí cvičit meditace každý den. Pokud v cvičení poleví, ty příčiny jejich životních problémů je spolehlivě dostihnou a převálcují. Je smutným pravidlem, že tito lidé mají rozbité vztahy s okolím, včetně svých nejbližších, aniž by se jakkoliv pokoušeli o nápravu. Raději se vracejí zpátky ke své pilulce, ke své droze, ke svým meditacím...
Oshovy meditace jsou každopádně kvalitní systém a stojí za to si je vyzkoušet. Zkoušet si je amatérsky doma není moc praktické ani účinné; nejlepší je, když se přidáte k nějaké skupině s dobrým a zkušeným vůdcem - i v České Republice se dají takoví nalézt. Znám dokonce pár lidí, kteří byli na vedení Oshových meditací připraveni speciálním tréninkem přímo v Humaniversity v Amsterdamu, pod vedením Oshova žáka Veereshe. S těmi jsou Oshovy meditace skutečným zážitkem.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Aktivita těla

Zdeněk Breitenbacher
Aktivitu, druhou nezbytnou složku našeho elixíru mládí, lze rozdělit na dvě části – na aktivitu těla, tedy pohyb a sport v jakékoliv formě – a na aktivitu ducha, to je vzdělávání a tvořivost. Nejdříve se podívejme na ten pohyb a sport. Na rozdíl od našich předků máme pohybu čím dál tím méně. Současná zaměstnání jsou čím dál tím méně pohyblivá, my lidé z kanceláře se za celou pracovní dobu pohneme tak nanejvýš ke kávovaru pro další kafe, a to je situace, kterou bychom rozhodně měli změnit, nebo alespoň vědomě kompenzovat.

Reklama na ticho od Pavola Habery a jeho Teamu je skvělou a nadčasovou písničkou. Vyšla v roce 1988 a její autoři asi ani netušili, jak aktuální téma to bude. Hluk všecho druhu nás pronásleduje čím dál tím víc, my se stáváme stále otupělejší a už ani pořádně nevnímáme, co kde hlučí a co je nám všechno sdělováno.
Možností, jak se bránit a neupadnout do ještě větší obranné otupělosti, není mnoho. Pokud si chceme zachovat trvalou pohodu (a to je jedna z nejdůležitějších ingrediencí elixíru mládí), když před hlukem nemůžeme utéci (třeba na zahradu), musíme se naučit před hlukem bránit.

Jako obvykle po Novém roce, zahájil jsem hladovku, abych z těla dostal, co se tam za rok nasbíralo a co tam nepatří. Tahle hladovka je ale jiná než ty předtím – je suchá. Znamená to, že nejen nejím, ale také nepiji. Jaké to má výhody? Podle teorie se tak mnohem rychleji spalují tuky, protože tělo si z nich musí brát potřebnou vodu. Suchá hladovka je tedy intenzívnější a na výsledky odpovídající třítýdenní hladovce by měl stačit týden.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi