nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hezký den přeju

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Minule jsme psali o tom, jak vhodně volenými barvami oblékání můžeme působit na sebe a dokonce i na své okolí. To ale zdaleka neplatí jen o barvách. Asi vám neřeknu nic nového, když budu tvrdit, že naše nálada je nakažlivá. A jsme-li v dobré náladě, naše okolí to vnímá a reaguje. Naši blízcí, s kterými žijeme – partner(ka) a děti – citlivě reagují na naši náladu, a jsme-li v pohodě a samý úsměv, budou oni také.

 
To je velmi důležité, protože to pak působí i opačně. Pokud jsme doma zdrojem pohody a dobré nálady, získají ji i ti ostatní – a ti zase naopak podpoří svou dobrou náladou nás, když to někdy přece jen potřebujeme.
Vězte, že podobným způsobem si můžeme „vytrénovat“ mnohem širší okolí, než jen naši rodinu. Zkuste například ve vašem oblíbeném obchodě, kde si každé ráno kupujete svačinu, při odchodu říci nikoliv „Nashledanou“, nýbrž „Nashledanou, přeji krásný den!“. Poprvé na vás prodavačka vytřeští oči, protože tohle jí ještě nikdo nikdy neřekl, a bude přemýšlet, co máte za lubem, ale napodruhé nebo nejpozději napotřetí už s úsměvem připojí „...vám taky“. A po čase už vás bude sama vítat s úsměvem a podobným přáním – hezkého dne, v pátek krásného víkendu a podobně.
No řekněte, nestojí to za to, aby vás lidé v širokém okolí vítali podobným způsobem? I ti, co vás vlastně znají jen od vidění? Pak, i když se vám ranní vstávání moc nepovede, nejpozději v tom obchodě ráno obdržíte od prodavačky úsměv a upřímné přání krásného dne.
Jeden můj známý, jmenuje se Viktor, zdraví každý den ráno své kolegy v práci slovy „Dobré jitro!“ a připojí zářivý úsměv. No uznejte sami, není to mnohem krásnější, než obligátní „Dobrý den“, „Ahoj“ nebo „Čau“? Kolegové jsou vytrženi z bezmyšlenkovitého přijímání a rozdávání pozdravů a všimnou si, že jim Viktor opravdu přeje něco hezkého. No, Viktor je šťastný, má hodně přátel a vy jistě chápete, proč.
 
Poučení:
Jak působíte na okolí, tak bude okolí působit na vás. Pokud si chcete vytvářet a udržet dobrou náladu, darujte ji ostatním – a oni ji zase darují vám.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak ušetřit v hypermarketu?

Zdeněk Breitenbacher
To, co se v této knížce dozvídáte, jsou rady a postřehy všech druhů. Některé můžeme nazývat „návody“, jiné jsou „vysvětlením principů“ a další z nich jsou prostě „triky“ – jak obelstít sami sebe a přerušit opakování starých návyků, které nám a našemu zdraví pramálo slouží. Nyní se naučíme jeden jednoduchý a přitom velmi účinný trik – jak ušetřit při nákupu v hypermarketu.

Opatrné první kroky

Zdeněk Breitenbacher
Upřímně řečeno, mluvit o životosprávě je jako píchnout do vosího hnízda. Co člověk, to názor, a pokud mu někdo sáhne na jeho zvyky, je zle. Tak to raději vezmeme pozvolna a začneme stravováním. Slibuji, že z vás nebudu dělat vegetariány, a ani jiné radikální kroky nejsou potřebné. Abyste udělali první úspěšný krok ve zkvalitnění své životosprávy, nemusíte (prozatím) svůj jídelníček měnit vůbec.

Sám sobě ekologickým aktivistou

Zdeněk Breitenbacher
Lidé už mají docela dobré povědomí o tom, co je to ekologie, a někteří z nich se i ekologickými hledisky řídí. V běžném pohledu to znamená starat se o životní prostředí a žít v souladu s ním. Učíme se, jak zbytečně nezatěžovat přírodu, učíme se, jak dávat do pořádku to, co minulé generace poškodily. Věřím, že mezi čtenáři Elixíru mládí je ekologicky smýšlejících a konajících většina.
Ale nyní přijde otázka na tělo (doslova): Chováme se dostatečně ekologicky také ke svému vlastnímu tělu? Vždyť naše tělo je naším nejbližším životním prostředím. Chováme se k němu ekologicky správně?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi