nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Hezký den přeju

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Minule jsme psali o tom, jak vhodně volenými barvami oblékání můžeme působit na sebe a dokonce i na své okolí. To ale zdaleka neplatí jen o barvách. Asi vám neřeknu nic nového, když budu tvrdit, že naše nálada je nakažlivá. A jsme-li v dobré náladě, naše okolí to vnímá a reaguje. Naši blízcí, s kterými žijeme – partner(ka) a děti – citlivě reagují na naši náladu, a jsme-li v pohodě a samý úsměv, budou oni také.

 
To je velmi důležité, protože to pak působí i opačně. Pokud jsme doma zdrojem pohody a dobré nálady, získají ji i ti ostatní – a ti zase naopak podpoří svou dobrou náladou nás, když to někdy přece jen potřebujeme.
Vězte, že podobným způsobem si můžeme „vytrénovat“ mnohem širší okolí, než jen naši rodinu. Zkuste například ve vašem oblíbeném obchodě, kde si každé ráno kupujete svačinu, při odchodu říci nikoliv „Nashledanou“, nýbrž „Nashledanou, přeji krásný den!“. Poprvé na vás prodavačka vytřeští oči, protože tohle jí ještě nikdo nikdy neřekl, a bude přemýšlet, co máte za lubem, ale napodruhé nebo nejpozději napotřetí už s úsměvem připojí „...vám taky“. A po čase už vás bude sama vítat s úsměvem a podobným přáním – hezkého dne, v pátek krásného víkendu a podobně.
No řekněte, nestojí to za to, aby vás lidé v širokém okolí vítali podobným způsobem? I ti, co vás vlastně znají jen od vidění? Pak, i když se vám ranní vstávání moc nepovede, nejpozději v tom obchodě ráno obdržíte od prodavačky úsměv a upřímné přání krásného dne.
Jeden můj známý, jmenuje se Viktor, zdraví každý den ráno své kolegy v práci slovy „Dobré jitro!“ a připojí zářivý úsměv. No uznejte sami, není to mnohem krásnější, než obligátní „Dobrý den“, „Ahoj“ nebo „Čau“? Kolegové jsou vytrženi z bezmyšlenkovitého přijímání a rozdávání pozdravů a všimnou si, že jim Viktor opravdu přeje něco hezkého. No, Viktor je šťastný, má hodně přátel a vy jistě chápete, proč.
 
Poučení:
Jak působíte na okolí, tak bude okolí působit na vás. Pokud si chcete vytvářet a udržet dobrou náladu, darujte ji ostatním – a oni ji zase darují vám.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Svěťte neděli

Zdeněk Breitenbacher
Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Makro- nebo mikro-biotika?

Zdeněk Breitenbacher
V receptech, které upřednostňujeme, je poměrně málo komponent. Je to zcela záměrně. Známé makrobiotické stravování vám bude radit spíš opak – v každém jídle by měly být všechny chutě a všechny barvy. Na první pohled to vypadá rozumně, jenže až si takovou makrobiotickou stravu budete dělat častěji, zjistíte, že vlastně každý den jíte to samé – stejné chutě, stejné barvy...

Pohoda je naprosto nezbytná komponenta do elixíru mládí. Proto si ji musíme stále pěstovat a udržovat. Musíme vědět, co nám pohodu přináší, a také, co nám naopak působí nepohodu. To, co nám přináší pohodu, musíme trvale podporovat, zatímco se zdroji nepohody se musíme nějak vypořádat. Někdy to dokonce znamená, že si musíme dočasně způsobit ještě větší nepohodu a jít do otevřeného konfliktu, aby se věci vyjasnily a vyřešily v samotném počátku - tam, kde vznikly, a nikoliv tam, kde se projevují. Do toho se nám ale většinou nechce, a tak jen potlačujeme ty projevy...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi