nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
Je to přibližně šest týdnů, co jsem ukončil čtrnáctidenní hladovku, čili období, kdy jsem konzumoval jen a jen vodu. Teplou nebo studenou, s bublinkami nebo bez, ale nic víc. To rozhodně není běžná aktivita, a tak se mě lidé hodně ptají, proč to dělám a jestli jsem po absolvování pocítil nějakou změnu.
Tuhle se mě ptal Patrik, můj squashový trenér, jestli jsem hned po skončení zaznamenal nějakou jednoznačnou změnu nebo zlepšení - v jakékoliv oblasti. Upřímně jsem musel odpovědět, že ani ne, že jsem byl hlavně rád, že to mám za sebou. Ale při pečlivém ohlédnutí zpět lze opravdu nějaké změny vysledovat - a ty nejsou zase tak zanedbatelné...

 
Na rozdíl od většiny průzkumníků v oblasti hladovění jsem se do hladovky nepouštěl až tehdy, co by mě dostihly nějaké nepříjemné nemoci, ale spíše ze zvědavosti, kvůli prevenci a z touhy po dlouhém žití. Takže jsem ani nějakou zásadní a okamžitou úlevu neočekával, protože nebylo v čem. Změny přišly spíš nenápadně. Některých jsem si všimnul sám, některé mi odhalila až moje žena. Které to byly?

Snížení váhy
To je asi jediná změna, které jsem si všimnul hned - bezprostředně po skončení hladovky, vlastně už během ní. Měření ukázalo, že jsem ztratil nejen na tucích, ale i na svalech, což je voda na mlýn mnoha odpůrcům hladovění. Ti tvrdí, že během hladovky člověk stravuje své vlastní bílkoviny, což je rozhodně špatné. Ale pravda je trochu jiná. To, co jsem podle měření ztratil na svalech, byly spíše nečistoty usazené v tkáních (a tím pádem započítané mezi svaly). Podle následujících měření v dalších týdnech se mi svalová hmota (také díky intenzívnímu cvičení) velice rychle vrátila a teď už je dokonce nad původními hodnotami z období před hladovkou.
 
Dokonalá imunita
Tohoto si cením nejvíce - za celé období mého experimentování s hladověním, už od první třídenní hladovky, jsem vůbec nebyl nemocný a ani se o mě nic nepokouší. Přitom letošní zima byla hodně zdlouhavá a nepříjemná, ale mě minuly všechny chřipky a nachlazení. Dřív by se o mě alespoň něco pokusilo, že bych s tím den nebo dva za pomoci čertovského čaje zápasil a pak zvítězil, ale letos vůbec - ale opravdu vůbec - nic.
 
Bezproblémové vyměšování
Je znát, že střeva jsou velmi dobře vyčištěna a nic se tam zbytečně nezdržuje. Mám pravidelnou stolici a ani náznak nějaké zácpy nebo naopak průjmu. Všechno je naprosto v normálu a bezproblémové.
 
Žádné říhání po jídle
Odříhnutí po jídle je běžnou věcí a u některých asijských národů se dokonce považuje za projev úcty k hostiteli, kterému tak dáváme najevo, že nám chutnalo. V Evropě ale tomu tak není a odříhnutí různě maskujeme odkašláním a podobně. Hladovka mě definitivně ušetřila podobných faux-pas, protože u mě nyní nic takového nenastává. Připisuji to dobře vyčištěnému zažívacímu ústrojí, takže v něm nezůstávají žádné kvasící usazeniny, které se právě takovým způsobem projevují.
 
Žádné noční pocení
Trpíval jsem na noční pocení, čehož důsledkem byla nutnost časté výměny nočního prádla. To nyní odpadlo, prádlo zůstává bez zápachu z potu. Samozřejmě si prádlo pravidelně měním, ale to spíše z řádných hygienických návyků, než že by si to stav prádla vyžadoval.
 
Nutnost obměny šatníku
Obvod pasu se mi po hladovce zmenšil přibližně o 6 cm, a to i po těch šesti týdnech od ukončení zůstalo na stejné hodnotě. Většina stávajícího šatstva na mě tím pádem vyloženě plandá, a tak mám dobrý důvod vyrazit na nákupy a pořídit si nové oblečení. Moji oblíbenou koženou bundu jsem věnoval svému otci a pořídil si krásnou novou. Taky tu mám několikeré jeansy, které asi nabídnu bráchovi, a pořídím si pár modelů z nových kolekcí. Taky vyházím staré košile a trička a pořídím něco cool a trendy;-)
I když se mi ty staré věci dávno nelíbily, sotva bych našel dostatečný důvod se s nimi rozloučit. Ale nyní - hurá do shopping parku!
 
Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky
  Komentáře
  Roman 
Dobry den Zděňku,
chcel by som poprosiť s radou ak ide o návratovú fázu pri 14 dennej hladovke. Som hladovkár začiatočník a mal som pôvodne plán držať 21 dní hladovku kvôli problémom s trávením aby sa všetky tkanivá obnovili ale zmenil som názor a povedal som si, že na začiatok by mohlo stačiť 14 dní (čo dúfam bude a vyrieši to moje problémy s trávením). Chcem Vás poprosiť či by ste mi mohli objasniť deň po dni návrat k normálnemu jedlu aby som to spravil správne a neprivodil si nejake ďalšie problémy. Ako ste postupovali pri návrate zo 14 dennej hladovky vy? Ďakujem
  Zdeněk B. 
Dobrý den, podívejte se na náš článek Jednadvacetidenní očistná hladovka (3) - cesta tam a zase zpátky, tam popisuji den po dni návratové fáze, najdete tam dostatek detailů.
Zdravím, Zdeněk
  Neměli byste vynechat
Přináším vám reportáž o právě absolvované jednadvacetidenní hladovce. Že je hladovka jednoznačně nejlepší očistnou kůrou, to jsme si psali už několikrát, důkladný rozbor najdete zde. Po loni absolvované sedmidenní a čtrnáctidenní hladovce jsem chtěl ty svoje trubky vymést zase o něco důkladněji. Jak to probíhalo?

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Životní program Princ

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XV.
Navážeme na minulé povídání o Popelkách a jejich životním programu. Totiž - nebylo by Popelek, kdyby nebylo princů. Také „princ“ je častý životní program a mnoho mužů se snaží navazovat vztahy na základě právě tohoto postoje.
Abychom je odlišili od normálních princů, potomků královských rodičů, budeme tyto muže nazývat Princové s velkým „P“. Čím se vyznačují?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi