nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
Je to přibližně šest týdnů, co jsem ukončil čtrnáctidenní hladovku, čili období, kdy jsem konzumoval jen a jen vodu. Teplou nebo studenou, s bublinkami nebo bez, ale nic víc. To rozhodně není běžná aktivita, a tak se mě lidé hodně ptají, proč to dělám a jestli jsem po absolvování pocítil nějakou změnu.
Tuhle se mě ptal Patrik, můj squashový trenér, jestli jsem hned po skončení zaznamenal nějakou jednoznačnou změnu nebo zlepšení - v jakékoliv oblasti. Upřímně jsem musel odpovědět, že ani ne, že jsem byl hlavně rád, že to mám za sebou. Ale při pečlivém ohlédnutí zpět lze opravdu nějaké změny vysledovat - a ty nejsou zase tak zanedbatelné...

 
Na rozdíl od většiny průzkumníků v oblasti hladovění jsem se do hladovky nepouštěl až tehdy, co by mě dostihly nějaké nepříjemné nemoci, ale spíše ze zvědavosti, kvůli prevenci a z touhy po dlouhém žití. Takže jsem ani nějakou zásadní a okamžitou úlevu neočekával, protože nebylo v čem. Změny přišly spíš nenápadně. Některých jsem si všimnul sám, některé mi odhalila až moje žena. Které to byly?

Snížení váhy
To je asi jediná změna, které jsem si všimnul hned - bezprostředně po skončení hladovky, vlastně už během ní. Měření ukázalo, že jsem ztratil nejen na tucích, ale i na svalech, což je voda na mlýn mnoha odpůrcům hladovění. Ti tvrdí, že během hladovky člověk stravuje své vlastní bílkoviny, což je rozhodně špatné. Ale pravda je trochu jiná. To, co jsem podle měření ztratil na svalech, byly spíše nečistoty usazené v tkáních (a tím pádem započítané mezi svaly). Podle následujících měření v dalších týdnech se mi svalová hmota (také díky intenzívnímu cvičení) velice rychle vrátila a teď už je dokonce nad původními hodnotami z období před hladovkou.
 
Dokonalá imunita
Tohoto si cením nejvíce - za celé období mého experimentování s hladověním, už od první třídenní hladovky, jsem vůbec nebyl nemocný a ani se o mě nic nepokouší. Přitom letošní zima byla hodně zdlouhavá a nepříjemná, ale mě minuly všechny chřipky a nachlazení. Dřív by se o mě alespoň něco pokusilo, že bych s tím den nebo dva za pomoci čertovského čaje zápasil a pak zvítězil, ale letos vůbec - ale opravdu vůbec - nic.
 
Bezproblémové vyměšování
Je znát, že střeva jsou velmi dobře vyčištěna a nic se tam zbytečně nezdržuje. Mám pravidelnou stolici a ani náznak nějaké zácpy nebo naopak průjmu. Všechno je naprosto v normálu a bezproblémové.
 
Žádné říhání po jídle
Odříhnutí po jídle je běžnou věcí a u některých asijských národů se dokonce považuje za projev úcty k hostiteli, kterému tak dáváme najevo, že nám chutnalo. V Evropě ale tomu tak není a odříhnutí různě maskujeme odkašláním a podobně. Hladovka mě definitivně ušetřila podobných faux-pas, protože u mě nyní nic takového nenastává. Připisuji to dobře vyčištěnému zažívacímu ústrojí, takže v něm nezůstávají žádné kvasící usazeniny, které se právě takovým způsobem projevují.
 
Žádné noční pocení
Trpíval jsem na noční pocení, čehož důsledkem byla nutnost časté výměny nočního prádla. To nyní odpadlo, prádlo zůstává bez zápachu z potu. Samozřejmě si prádlo pravidelně měním, ale to spíše z řádných hygienických návyků, než že by si to stav prádla vyžadoval.
 
Nutnost obměny šatníku
Obvod pasu se mi po hladovce zmenšil přibližně o 6 cm, a to i po těch šesti týdnech od ukončení zůstalo na stejné hodnotě. Většina stávajícího šatstva na mě tím pádem vyloženě plandá, a tak mám dobrý důvod vyrazit na nákupy a pořídit si nové oblečení. Moji oblíbenou koženou bundu jsem věnoval svému otci a pořídil si krásnou novou. Taky tu mám několikeré jeansy, které asi nabídnu bráchovi, a pořídím si pár modelů z nových kolekcí. Taky vyházím staré košile a trička a pořídím něco cool a trendy;-)
I když se mi ty staré věci dávno nelíbily, sotva bych našel dostatečný důvod se s nimi rozloučit. Ale nyní - hurá do shopping parku!
 
Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky
  Komentáře
  Roman 
Dobry den Zděňku,
chcel by som poprosiť s radou ak ide o návratovú fázu pri 14 dennej hladovke. Som hladovkár začiatočník a mal som pôvodne plán držať 21 dní hladovku kvôli problémom s trávením aby sa všetky tkanivá obnovili ale zmenil som názor a povedal som si, že na začiatok by mohlo stačiť 14 dní (čo dúfam bude a vyrieši to moje problémy s trávením). Chcem Vás poprosiť či by ste mi mohli objasniť deň po dni návrat k normálnemu jedlu aby som to spravil správne a neprivodil si nejake ďalšie problémy. Ako ste postupovali pri návrate zo 14 dennej hladovky vy? Ďakujem
  Zdeněk B. 
Dobrý den, podívejte se na náš článek Jednadvacetidenní očistná hladovka (3) - cesta tam a zase zpátky, tam popisuji den po dni návratové fáze, najdete tam dostatek detailů.
Zdravím, Zdeněk
  Neměli byste vynechat
Bez velkého ohlašování jsem se rozhodl vykonat další, tentokráte čtrnáctidenní očistnou hladovku. Od skončení předchozí, sedmidenní hladovky uplynuly skoro tři měsíce a já jsem v těle cítil, že je potřeba v očistě pokračovat. Ale dva týdny jen o vodě - to už je přece jen trochu jiná liga než pouhých sedm dní, a tak se s vámi podělím o své nové pocity i o nějaká měření, kterých jsem se před a po hladovce účastnil.

Jestlipak jste si v nedávné době zašli někam zasportovat? Zahrát si bowling, badminton nebo squash? Zacvičit si do fitka, zařádit si v posilovně či zaplavat si v bazénu? Věřím, že ano, možností je dnes spousta a téměř v každém městě nějaké to fitko je. Ale když se zeptám – kdy půjdete příště, hmm, odpovědi už tak jednoznačné nejsou… Ještě nevím, nemám teď čas, nemám s kým jít – to jsou nejčastější odpovědi.
Kde je příčina? Jasně, motivace nám nějak vázne. Na to vám poradím jeden velmi účinný trik, který vám motivaci v této oblasti velmi posílí:

Je možné přátelství mezi mužem a ženou?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky III.
Mnoho lidí se mě ptá, jestli věřím na přátelství mezi mužem a ženou. Přátelství, ve kterém není láska ani zamilovanost. Ti lidé jsou často konfrontováni s vlastní zkušeností, kdy jsou v nějakém neurčitém vztahu, který se nevyvíjí k hlubšímu spojení, a oni tomu nerozumí. Co ke mně ten druhý cítí? Čeká něco víc? Nebo mu to takhle stačí? A co já, neudržuji nějaký kontakt jen proto, že doufám, že někdy přece jen dojde k většímu sblížení? Prostoru pro zmatky a nepochopení je tu víc než dost. Je nanejvýš nutné pochopit, jak se věci doopravdy mají, a umět to rozpoznávat.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi