nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je to přibližně šest týdnů, co jsem ukončil čtrnáctidenní hladovku, čili období, kdy jsem konzumoval jen a jen vodu. Teplou nebo studenou, s bublinkami nebo bez, ale nic víc. To rozhodně není běžná aktivita, a tak se mě lidé hodně ptají, proč to dělám a jestli jsem po absolvování pocítil nějakou změnu.
Tuhle se mě ptal Patrik, můj squashový trenér, jestli jsem hned po skončení zaznamenal nějakou jednoznačnou změnu nebo zlepšení - v jakékoliv oblasti. Upřímně jsem musel odpovědět, že ani ne, že jsem byl hlavně rád, že to mám za sebou. Ale při pečlivém ohlédnutí zpět lze opravdu nějaké změny vysledovat - a ty nejsou zase tak zanedbatelné...

 
Na rozdíl od většiny průzkumníků v oblasti hladovění jsem se do hladovky nepouštěl až tehdy, co by mě dostihly nějaké nepříjemné nemoci, ale spíše ze zvědavosti, kvůli prevenci a z touhy po dlouhém žití. Takže jsem ani nějakou zásadní a okamžitou úlevu neočekával, protože nebylo v čem. Změny přišly spíš nenápadně. Některých jsem si všimnul sám, některé mi odhalila až moje žena. Které to byly?

Snížení váhy
To je asi jediná změna, které jsem si všimnul hned - bezprostředně po skončení hladovky, vlastně už během ní. Měření ukázalo, že jsem ztratil nejen na tucích, ale i na svalech, což je voda na mlýn mnoha odpůrcům hladovění. Ti tvrdí, že během hladovky člověk stravuje své vlastní bílkoviny, což je rozhodně špatné. Ale pravda je trochu jiná. To, co jsem podle měření ztratil na svalech, byly spíše nečistoty usazené v tkáních (a tím pádem započítané mezi svaly). Podle následujících měření v dalších týdnech se mi svalová hmota (také díky intenzívnímu cvičení) velice rychle vrátila a teď už je dokonce nad původními hodnotami z období před hladovkou.
 
Dokonalá imunita
Tohoto si cením nejvíce - za celé období mého experimentování s hladověním, už od první třídenní hladovky, jsem vůbec nebyl nemocný a ani se o mě nic nepokouší. Přitom letošní zima byla hodně zdlouhavá a nepříjemná, ale mě minuly všechny chřipky a nachlazení. Dřív by se o mě alespoň něco pokusilo, že bych s tím den nebo dva za pomoci čertovského čaje zápasil a pak zvítězil, ale letos vůbec - ale opravdu vůbec - nic.
 
Bezproblémové vyměšování
Je znát, že střeva jsou velmi dobře vyčištěna a nic se tam zbytečně nezdržuje. Mám pravidelnou stolici a ani náznak nějaké zácpy nebo naopak průjmu. Všechno je naprosto v normálu a bezproblémové.
 
Žádné říhání po jídle
Odříhnutí po jídle je běžnou věcí a u některých asijských národů se dokonce považuje za projev úcty k hostiteli, kterému tak dáváme najevo, že nám chutnalo. V Evropě ale tomu tak není a odříhnutí různě maskujeme odkašláním a podobně. Hladovka mě definitivně ušetřila podobných faux-pas, protože u mě nyní nic takového nenastává. Připisuji to dobře vyčištěnému zažívacímu ústrojí, takže v něm nezůstávají žádné kvasící usazeniny, které se právě takovým způsobem projevují.
 
Žádné noční pocení
Trpíval jsem na noční pocení, čehož důsledkem byla nutnost časté výměny nočního prádla. To nyní odpadlo, prádlo zůstává bez zápachu z potu. Samozřejmě si prádlo pravidelně měním, ale to spíše z řádných hygienických návyků, než že by si to stav prádla vyžadoval.
 
Nutnost obměny šatníku
Obvod pasu se mi po hladovce zmenšil přibližně o 6 cm, a to i po těch šesti týdnech od ukončení zůstalo na stejné hodnotě. Většina stávajícího šatstva na mě tím pádem vyloženě plandá, a tak mám dobrý důvod vyrazit na nákupy a pořídit si nové oblečení. Moji oblíbenou koženou bundu jsem věnoval svému otci a pořídil si krásnou novou. Taky tu mám několikeré jeansy, které asi nabídnu bráchovi, a pořídím si pár modelů z nových kolekcí. Taky vyházím staré košile a trička a pořídím něco cool a trendy;-)
I když se mi ty staré věci dávno nelíbily, sotva bych našel dostatečný důvod se s nimi rozloučit. Ale nyní - hurá do shopping parku!
 
Čtrnáctidenní hladovka - nenápadné dozvuky
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Hladová reportáž - den první

Zdeněk Breitenbacher
Nedávno jsem psal o hladovce. Bylo to jen takové polechtání na úvod. Je ovšem pravdou, že hladovka má velmi pozitivní účinky. Pátrali jsme s ženou po nějaké literatuře a dostala se nám do rukou kniha Gennadije Malachova „Hladovění“. Je neuvěřitelné, jak silné očistné a omlazující účinky hladovka má, když je správně provedena.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel se najde. Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli jsem dostatečně připravený žák a jestli bude Gennadij Malachov tím správným učitelem. Dnes jsem tedy s jeho odborným vedením zahájil časově neupřesněnou hladovku s tím, že ji ukončím, až pocítím, že je vhodný čas. A vám budu psát reportáž o jejím průběhu.

Yogi čaj

Zdeněk Breitenbacher
Někteří z vás si již jistě vyzkoušeli „Čertovský čaj“, případně jeho dospěláckou variantu, a já věřím, že i vám zabírá. Nyní se podíváme na jeho bratříčka, na čaj, který je mu podobný, ale nevaří se primárně kvůli zdraví, nýbrž kvůli chuti a té pravé čajovnické pohodě. Říká se mu Yogi tea, čili Yogi čaj. Přiznám se, že jsem nepátral po původu jeho názvu, a tak nevím, jestli je odvozen od jógy – nebo od nejslavnějšího medvěda všech dob jménem Yogi Bear, v české verzi známého jako Méďa Béďa...

Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi