nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čtrnáctidenní hladovka - emoce a čísla

Zdeněk Breitenbacher
5 komentářů
 
Bez velkého ohlašování jsem se rozhodl vykonat další, tentokráte čtrnáctidenní očistnou hladovku. Od skončení předchozí, sedmidenní hladovky uplynuly skoro tři měsíce a já jsem v těle cítil, že je potřeba v očistě pokračovat. Ale dva týdny jen o vodě - to už je přece jen trochu jiná liga než pouhých sedm dní, a tak se s vámi podělím o své nové pocity i o nějaká měření, kterých jsem se před a po hladovce účastnil.

 
Hladovku jsem nijak speciálně neplánoval a začal jsem ji stejným způsobem jako hladovku sedmidenní. Těch prvních sedm dní mělo i podobný průběh. V pátek odpoledne jsem si dal poslední jídlo, v sobotu pak tradičně Zaječickou hořkou kvůli vyprázdnění střev a pak už jen vodu. Hlad v souladu s teorií ustal třetí den, stejně jak pocit chladu. Třetí den je totiž chvíle, kdy organismus přepne z běžného režimu (pro který už nedostává žádné „palivo“) na režim vnitřního spalování (pro které je „paliva“ dostatek, tedy spousta tuků a jiných méně hodnotných tkání). Po přepnutí na režim vnitřního spalování se do organismu vlije nová energie a hladovějící se cítí velmi dobře. Já nebyl výjimkou, takže jsem chodil normálně do práce, na squash i na jógu. Za zmínku stojí, že během hladovky dotáhnu v józe i ty pozice, které jsou mi jinak zatím nedostupné, protože břicho během hladovky docela splaskne a ohnete se tak daleko více než normálně.
Šestého dne jsem pocítil, že ve střevech je nějaký obsah, kterému se nechce ven. Z teorie a předešlých zkušeností vím, že se hlásí stará žluč, která se v tyto dny začíná uvolňovat z jater. Už také vím, co s tím - opět Zaječská hořká coby spolehlivé projímadlo dostala vše rychle ven. K mému překvapení té staré žluči již nebylo tolik, jako při předchozí hladovce - je zřejmé, že předchozí očista byla důkladná a že jsem se v mezidobí nestihl zanést dalším nepořádkem.
Počínaje osmým dnem jsem vyplul do neznámých vod. Na pořadu byla tzv. první acidózní krize, která podle teorie začíná právě kolem osmého dne. Acidózní krize je několikadenní období, kdy organismus spaluje tuky bez přítomnosti sacharidů (ty jsou dávno spotřebovány), a tudíž je spaluje méně dokonale. Vedlejšími produkty jsou máselné kyseliny a ketonové látky, tj. i aceton, kterého se nezbavíte a který provází váš dech až do konce hladovky - a ještě pár dní po jejím ukončení.
Během acidózní krize jsem se cítil o poznání hůře. Únava byla znatelná a na nějaké sportování jsem už neměl náladu. Nejméně příjemným pocitem byla trvalá pachuť a sucho v ústech, přičemž nijak nepomáhalo vydatné pití. Přesto jsem nechtěl hladovku přerušit. Acidóza je určitý zákonitý proces a je dobré nechat ji proběhnout až do jejího uklidnění - což podle teorie mělo nastat přibližně dvanáctý až čtrnáctý den. Po proběhnutí acidózní krize by mělo dojít k subjektivnímu zlepšení stavu, ale to už vám nepotvrdím, jelikož jsem cítil, že už toho bylo i tak dost a že je čas na ukončení a vyhodnocení.
 
Přesně na Velký pátek jsem tak ukončil hladovku, která trvala celkem čtrnáct dní. Nyní vám mohu nabídnout pár čísel, neboť jsem si nechal změřit tělesnou konstituci na speciálním sofistikovaném měřicím zařízení InBody, navíc vylepšeném o krejčovský metr. Měření jsme provedli před a po hladovce. Nejprve tabulka:
 
A nyní komentář:
Během 14-ti dní jsem ztratil 3,3 kg na váze na výsledných 76,4 kg, což je přibližně 4,1%. Tím jsem se dostal na zcela ideální míru, protože moje výška je 176 cm a ideální váhy se dopočítáte tak, že od výšky odečtete stovku. Potud je to dobré. Překvapením však bylo, že na celkové hmotnosti kosterního svalstva jsem ztratil kilo a půl, zatímco na tucích jen necelé kilo - měl bych to raději obráceně a byl jsem z toho docela rozladěný. Ale pokud se na tento úbytek podíváme procentuelně, nevychází to zas tak špatně - tuků ubylo 6,5%, zatímco kosterního svalstva pouze 3,9%. Navíc je třeba vidět, že mezi svalstvo přístroj započítává i veškeré usazeniny, které člověk ve svalstvu má a kterých se během hladovky zbavuje, takže s úbytkem činného svalstva to rozhodně není tak zlé, jak by to na první pohled mohlo vypadat. Tak jako tak je dobré svaly velmi rychle posílit, a to vydatnou (a kvalitní) stravou a přiměřeným cvičením.
Ostatní parametry šly také dolů, ale jen tuky šly dolů více, než byl procentuelní úbytek celkové váhy. Jinými slovy, tuků na jednotku hmotnosti ubylo a všech ostatních složek na jednotku hmotnosti přibylo. To je rozhodně dobrý výsledek.
Když se podíváme na centimetry, tak to také vypadá poměrně dobře. Nejvíce jsem si polepšil v pase - o 6 cm, což je 6,4%. Potvrzuji, že jsem si zkrátil pásek o dvě dírky a asi budu muset obměnit šatník, aby na mně kalhoty příliš neplandaly. Ztratil jsem relativně dost i na paži - 4,5%, ale na pohled to není znát, jen svaly jsou trochu lépe prokresleny, takže i tam se ztrácely spíše tuky než činné svaly.
 
Považuji za nutné zdůraznit, že i po čtrnácti dnech bez jakéhokoliv přísunu organických látek - tedy jen a jen o vodě, mi zůstaly všechny parametry měřené přístrojem InBody v normě a v doporučovaném rozmezí. Mám na mysli především proteiny a minerály, a pochopitelně také svalstvo a tuky. Naopak, hodnoty se dokonce dostaly blíže k ideálním hodnotám, zejména tělesná váha a objem pasu.
Jaký je závěr? Především potvrzuji, že úbytek tkání při očistě je selektivní. Nejvíce ubude tuků, což je určitě dobře. Zbavíte se také usazenin z dalších tkání, především z jater a ze střev. Pokud si budete hlídat, co jíte během roku, stačí si udělat tak jednu až dvě sedmidenní hladovky ročně a udržíte své tělo ve slušné čistotě. Kdo se na tak dlouhé hladovky necítí, může dělat kratší hladovky častěji, ale především - hlídejte si co jíte, pak budete v pohodě.
 
Čtrnáctidenní hladovka - emoce a čísla
  Komentáře
  Jola 
Úžasné, nejprve jsem reagovala na váš starší článek na téma 7-denní. Ńyní pravděpodobně změním plány a na jaře (což je nejvhodnější období) místo 10-ti denní zkusím 14-denní. Děkuji vám. Jola
  Zdeněk B. 
Zdravím a děkuji za zájem
Gratuluji ke změně plánu, čtrnáctidenní hladovka bude nová a zajímavá zkušenost.
Plánuji delší hladovku na začátek příštího roku se startem v pátek 3. ledna odpoledne. Pokusím se o 21-denní, ale uvidím, jak mi to půjde. Každopádně chci průběh podrobně zdokumentovat, včetně každodenního měření úbytku váhy, pH moče, krevního tlaku, případně dalších parametrů.
Asi nebudu psát reportáž z každého dne, ale udělám o to důkladnější shrnutí po jejím ukončení.
  Jola 
Ahoj Zdeňku, jsem ráda, že se ozýváte. Já plánuji hladovku někdy od cca 7.4.2014 - na jaře je to nejvhodnější z ohledem na játru. Ihned po novém roce bych umrzla!! Právě zima je pro mě jeden z náročnějších průvodních jevů. Už jsem začala opět držet jednodenky, po novém roce se vrhnu na 3 dny, ať jsem připravená fyzicky i psychicky. Minulou 10 denní jsem absolvovala pod vedením lékařky z Polska, která se touto tématikou zabývá dlouhodobě a dokonce organizuje 10denní pobyty u moře, semináře apod. Nejhorším zážitkem bylo zvracení vlastní játry (opravdu, černo-tyrkysová směs), tak jsem s velkou obavou psala paní doktorce a ta mi odpověděla srdečnou gratulací, že toto se jen tak někomu nepovede, že je to moje plus, dokonalá obnova a pročištění. Tentokráte se už nebojím. Hlavu přesvědčím a ona mi to pak stonásobně vrátí. Vám rovněž držím palec, na 21 si netroufám a také - nemám tolik dovolené a v práci bych to nezvládla. Na reportáž se budu těšit.
  Davs 
Dobrý den Zdeňku,
již několik let občas sleduji Vaše stránky a moc se mi líbí. Očistné hladovky se v jeden čas dostaly do centra mého zájmu. Bohužel jsem uvěřil pochybnému informačnímu zdroji a dvanáctidenní hladovkou jsem si poškodil zdraví. Mohl bych Vás poprosit o kontakt (mail nebo telefon)? Popsal bych Vám průběh hladovky a návratové diety a další podrobnosti, třeba byste mi mohl pomoci s nápravou. Děkuji předem. Davs.sanda@seznam.cz
  Zdeněk B. 
Dobrý den, pro komunikaci můžete použít email zdenek.breitenbacher@elixirmladi.cz. Zdravím, Zdeněk.
  Neměli byste vynechat
Pokud jste si přečetli, jak jsem absolvoval jednadvacetidenní očistnou hladovku, určitě vás zajímalo i to, jak se během ní měnily moje míry a váhy. Už mám za sebou i celou návratovou fázi, která, stejně jako hladovka samotná, trvala 21 dní. Nyní vám tedy pro porovnání přináším stejné grafy, ovšem rozšířené o údaje z návratové fáze. Co myslíte, že je na výsledcích největším překvapením?

Vezměte myš do levé ruky...

Zdeněk Breitenbacher
...a netopýra do pravé - takhle stylově čarodějnicky by mohl začínat náš další páteční recept, tentokrát na nějaké kouzlo, ale ne, nebudeme čarovat a ani nejde o začátek receptu - a ani toho chudáka netopýra nebudeme potřebovat. Jde totiž o myš počítačovou. A kouzlo spočívá jedině v tom, že opět trošku rozmnožíme naše mozkové buňky. Mozkové buňky se totiž množí nejen tehdy, pokud trénujeme paměť a učíme se nové informace, ale také tehdy, pokud trénujeme naši motoriku a naučíme naše ruce něco nového.

Čertovský čaj

Zdeněk Breitenbacher
Dnes to nebude žádná výtečná káva ani exotický čaj vonící dálkami. Tentokrát půjde o recept jiného druhu, a i když vám možná „Čertovský čaj“ nebude chutnat tak, jako „Zdeňkovo nedělní kafe“ z kapitoly o pohodě, přesto bude dobré se s ním seznámit. Tento čaj se totiž nepije na chuť, nýbrž pro zdraví. Ano, tipujete správně, půjde o čaj léčivý...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi