Hladovka pro úplné začátečníky14 komentářů
Hladovka je jednoznačně nejúčinnější způsob očisty organismu. Pokud to myslíte s očistou organismu vážně, je dobré se s principy hladovění seznámit. Máte-li navíc za sebou důkladnou očistu střev a úspěšné pročištění jater a žlučníku, je hladovka ideálním pokračováním. Pokusím se dát vám jednoduchý návod, který vám pomůže úspěšně provést vaši první jednoduchou hladovku.
Občasný půst je po celém světě docela běžný. Je často svázán s náboženskými tradicemi - nám v zemích s křesťanskou tradicí bude jistě blízká postní doba coby období přípravy na Velikonoce; ostatní náboženství mají také svá postní období. Nám ale nepůjde o nábožensky motivovaný půst, nám půjde o docela obyčejnou očistnou hladovku, abychom ulevili organismu v neustálém zpracovávání toho, čím jej prakticky nepřetržitě zásobujeme.
Mnoho lidí funguje po celý den tak, že každou chvilku něco tomu žaludku přihodí. Mezi hlavními denními jídly - snídaně, oběd, večeře - do sebe hodí tady bonbón, támhle koláček, tady tatranku. K televizi si otevřou chipsy nebo oříšky, a tak se vlastně pořád ládujeme a ládujeme. Žaludek a celý metabolismus si vůbec nestihne odpočinout a zregenerovat.
Moudří lidé proto doporučují občas zařadit do programu jednodenní hladovku - a tím dnes začneme. Schválně používám slovo hladovka (starvation), abych ji odlišil od půstu (fasting), který zejména v náboženském pojetí připouští konzumaci takzvaných postních jídel. Naproti tomu hladovka je absolutní, není dovoleno žádné jídlo s výjimkou pramenité vody. Ideálně bychom měli držet jednodenní hladovku jednou týdně, ale takové ambice dnes nemáme. Bude nám stačit hladovku si alespoň jedenkrát vyzkoušet.
Rozhodnout se k první hladovce není jednoduché. Pomáhat nám proto musí naši známí pomocníci - motivace a vůle. Nabídnu vám několik dobrých důvodů, proč hladovku provést:
Přidám několik praktických rad:
Dotazy a odpovědi:
Náročnější z vás mohou zkusit víkendovou hladovku. Ta je obtížnější a je dobré ji spojit s nějakým výletem ve skupině podobných šílenců, jako jste vy. Vzpomínám na krásný víkend v Beskydech, kam jsme se vypravili coby skupina jogínů, kteří jsme se znali ze cvičení v Ostravě. Pronajali jsme si tam chatu, přijeli jsme v pátek, končilo se v neděli odpoledne. Nejedli jsme vůbec nic, jen jsme lítali po kopcích. Pili jsme většinou pramenitou vodu, někdo už zmíněný čaj s medem, ale byli tam i extrémisté, kteří pili jen vodu destilovanou.
Měli jsme skvělý program, parta byla bezvadná, víkend uplynul jako nic, na jídlo jsme ani nevzpomněli. Jediný tvor, který nám to jídlo připomínal, byl místní kocour. Byl zvyklý, že si chatu vždy na víkend někdo pronajal, že se večer vždycky hodovalo a že mu vždycky káplo hodně jídla. Tak nás celou dobu pozoroval, kdy i my nějaké to jídlo vytáhneme. Nedočkal se ani v pátek ani v sobotu, tak si řekl, že jsme nějaká divná parta, uraženě odešel a v neděli se už neukázal...
Příště se podíváme na delší hladovky. Reportáž z mé první třídenní hladovky najdete zde.
Hladovka pro úplné začátečníky
|