nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čočková fazolová polévka

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Máte zájem vyzkoušet další recept z naší pomyslné kuchařky zdravého vaření? Nuže, zde je: Čočková fazolová polévka. Neděste se, nebudeme kombinovat fazole a čočku. Půjde o fazolačku, ale z tradiční čočkové polévky si také něco vypůjčíme...

Nejsem přítelem zdlouhavého vaření, natož takových příprav, jako je třeba namáčení fazolí přes noc, abychom je pak nemuseli tři hodiny vařit. Uděláme to jinak. Zvolíme si takový druh fazolí, které nám změknou mnohem dříve, než nám běžně známé fazole.
Použijeme fazole s japonsky znějícím jménem – Adzuki. Asi vám nemusím dávat třikrát hádat, kde je koupíte – ano, v prodejnách zdravé výživy. Ale už se objevují i v běžných supermarketech, bohužel zatím jen vzácně.
Adzuki jsou malinké fazole, menší než hrášek a mají velmi příjemnou oříškovou příchuť, trošku chutí připomínají čočku. A tak naše polévka nebude typická fazolačka, ale bude připomínat spíš čočkovou polévku. Tomu přizpůsobíme i recept. Takže co budeme potřebovat:
- Fazole Adzuki (na obvyklou „rodinnou“ porci odměřím tak jeden hrnek)
- Paličku česneku
- Jednu větší nebo dvě menší mrkve
- Sojovou omáčku
- Ume-ocet (v nouzi obyčejný ocet)
- Koření (majoránku, červenou papriku nebo chilli, mleté nové koření)
Nejdříve dáme vařit ty fazole. Budeme je vařit zvlášť, stačí tedy v menším hrnci. Lehce osolte. Chcete-li předejít nadýmání z fazolí, můžete přidat trochu mořské řasy, já používám řasu Kombu (nutno nastříhat na malinké kousíčky, protože řasa zvětší svůj objem mnohonásobně a pak byste se nestačili divit, kde se vám tam vzaly tak veliké černé špagety.
Sledujeme čas. Zatímco se fazole vaří, připravíme si zbytek: Oloupeme česnek na stroužky a ty nakrájíme na tenké plátky. O totéž se pokusíme s mrkví – jak tenké kousky se vám podaří, je na vaší zručnosti a trpělivosti. Pozor, mrkev s česnekem zatím nemíchejte, to smícháme až potom v hrnci.
V okamžiku, kdy se fazole vaří už tak hodinu a čtvrt, vytáhneme druhý hrnec (raději větší), vsypeme česnek a zalijeme menším množstvím horké vody. Uvedeme do varu. Hned jak začne voda s česnekem vřít, přidáme i tu mrkev a počkáme, až voda opět začne vřít. Nyní vezmeme ten hrnec s fazolemi a přelijeme je do toho hrnce s česnekem a mrkví (ne naopak!). Základ polévky je nyní pohromadě a necháme jej vařit.
Celková doba vaření polévky je dvě hodiny (počítáno od začátku vaření fazolí). Čtvrt hodiny před koncem vaření přidáme ochucovadla a koření. Já používám sojovou omáčku a ume-ocet. Ume-ocet je alternativa k běžnému stolnímu octu, vyrábí se ze zvláštního exotického ovoce a je nejen kyselý, ale také slaný. Koupíte jej – však víte kde - v prodejnách se zdravou výživou. Ale běžným octem chybu neuděláte. Jen pozor, ume-ocet je obzvlášť kyselý, stačí čajová lžička. Nakonec přidáme majoránku a papriku nebo chilli a polévka je hotová.
I mně se právě dovařila a už tu voní, půjdu ochutnat. Dobrou chuť...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Lehká zeleninová polévka minestrone

Jolana Breitenbacherová
Minestrone je italská národní zeleninová polévka, která se však v každém regionu vaří trošku jinak. Variabilita ingrediencí je tak velká, že to, jaké druhy zeleniny si nakonec vyberete, záleží jen na vás. My jsme pro vás připravili lehkou variantu minestrone s cuketou. Tato polévka má velmi jemnou chuť, kterou krásně dokreslují lístky čerstvých bylinek.

Zdeňkovo nedělní kafe

Zdeněk Breitenbacher
Motivace, pohoda, aktivita, životospráva. To bude naše malá násobilka, kterou bychom měli umět odříkat v pravé poledne stejně jako o půl druhé v noci. Ale musíme ji umět nejenom odrecitovat, ale především prožít. Jsou to základní složky elixíru mládí, a cokoliv, co během každého dne děláme, by je mělo naplňovat a podporovat.
Nyní se budeme věnovat tomu nejpříjemnějšímu, a to je pohoda. A na úvod si udělejme třeba něco dobrého. Zatím se ještě nebudeme pouštět do vaření, ale zkusit nějaký netradiční nápoj, to je možná ta pravá chvíle. Kávu máme rádi téměř všichni, ale nemusí to být vždy jen tradiční „kancelářský turek“, ve spěchu vypitý. Určitě si dokážeme najít dost času, abychom si připravili kávu trošku jinak...

Životní program Princ

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XV.
Navážeme na minulé povídání o Popelkách a jejich životním programu. Totiž - nebylo by Popelek, kdyby nebylo princů. Také „princ“ je častý životní program a mnoho mužů se snaží navazovat vztahy na základě právě tohoto postoje.
Abychom je odlišili od normálních princů, potomků královských rodičů, budeme tyto muže nazývat Princové s velkým „P“. Čím se vyznačují?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi