nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Co se světelným smogem?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Že je kolem nás příliš mnoho hluku, to už si docela uvědomujeme. Mnohem méně si uvědomujeme, že je kolem nás i jiná zátěž - světelná. Chceme-li například ve větším městě ukázat dětem na obloze Velký vůz, tak máme docela problém. Všude samý reflektor, reklamy, billboardy. Kdo tráví večery doma u televize, ten to ani nevnímá, ale to není náš případ.
Rádi si s ženou večer sedneme na balkón a popovídáme si, nebo jen tak koukáme na město. Máme hezký výhled a vidíme Brno jako na dlani, tak to bylo vždycky příjemné posezení. Do okamžiku, než nám hned pod balkónem postavili veliký osvětlený billboard...

Veškerá romantika vzala za své. Světlo je tak intenzívní, že z původního množství hvězd nad Brnem vidíme sotva polovinu a málem by se i v noci hodily sluneční brýle. Nu což, tu stranu k billboardu jsme částečně zakryli balkónovými květinami, ale moc to nepomáhá. A to je teprve začátek. Firmy jsou v současné krizi čím dál tím agresívnější a tlačí do nás reklamu všemi myslitelnými kanály. Opravdu se obávám, že v budoucnu nám nějaká bohatá firma vyryje své logo do povrchu Měsíce.
 
Přicházíme tak pozvolna o pohodu, která je pro elixír mládí tolik důležitá. Co s tím? U hygienika bychom nejspíš neuspěli, zcela jistě je vše podle norem. Řešení musíme nejprve hledat u sebe (jako ostatně vždycky, když nám něco vadí).
Je vůbec nějaké?
 
Kompenzace na venkově a v přírodě
V naší rodině máme velkou výhodu, že můžeme na víkend odjet na chalupu na venkov. Kdo by tam stavěl billboardy, které by shlédlo jen pár místních, že? Při posezení na zahrádce vídáme hvězd plnou oblohu a jediné, co nás může rušit, je praskající ohýnek, kterému to rádi odpustíme, protože do nás nehustí žádné reklamy.
Výlet do volné přírody (a případné spaní pod širákem) jde ještě o kus dál. To nás neruší opravdu nic, jen se musíme vypravit dál od měst. Vzpomínám, jak jsme se jednou v Austrálii vraceli v noci z nějakého dalekého výletu. Někdo z nás potřeboval na toaletu, tak jsme zastavili na silnici, kde k nejbližšímu městu bylo téměř 100 kilometrů! Takovou jasnou oblohu jsem tady v Česku nikdy neviděl a ani neuvidím - tady máme nějaké městečko či vesnici každých pět kilometrů. Ale i tak to stojí za to se vypravit třeba na noční procházku za dědinu - to si určitě hezky užijete.
 
Venkovní žaluzie
Pokud nás vnější svět nezajímá, je to velmi dobré řešení. Úplně spuštěné žaluzie také dobře tlumí hluk, takže poskytují dobrou izolaci od okolí. Když si večer uděláte černou hodinku, tak je opravdu černá. Zapálíte si třeba svíčku a máte jistotu, že k vám neproniknou reflektory z venku ani majáčky a houkačky sanitek, hasičů či policistů. Bohužel to nezafunguje, kdybyste si chtěli posedět na balkóně.
Ve čtyřhvězdičkových a vyšších hotelích je pravidlem, že okenní závěsy jsou z těžké neprůhledné látky. Dokud závěsy nerozhrnete, tak nevíte, jestli je venku den nebo noc. To je taky dobré a užitečné, zvlášť když potřebujete dospat rozdíl časových pásem v daleké cizině.
 
Harmonie prostředí
Toto patří mezi „jemná umění“, někam do Feng Shui. Prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém trávíme většinu času, by mělo být příjemně vyladěné a prosté nepořádku, aby nás vždycky vizuálně pohladilo, když do něj vstoupíme a když v něm přebýváme. Pak vždy daleko snadněji zvládáme světelný útok z vnějšku.
Důležité je, abychom opravdu důsledně odstranili vše, co by nám mohlo narušovat vizuální pohodu - nepořádek či věci, které nám neslouží, ale je nám líto je vyhodit, takže se kupí jedna přes druhou. Zároveň je dobré si prostředí vybavit věcmi pěknými k pohlédnutí - květinami, hezkými a sladěnými věcmi praktické potřeby i nějakým tím uměním.
 
Textilní klapky na oči
Ty jsou určeny hlavně k cestování - abychom mohli větší část dlouhé cesty pohodlně prospat. Ve Vídni na letišti jsem si koupil soupravu, která obsahovala klapky na oči a špunty do uší - ideální kombinace! Někdy klapky používám, když si žena před spaním čte a já už chci spát - jsou měkké a v posteli nijak nevadí.
 
Mnoho dalších možností už není. Víte o nějaké, kterou jsme nezmínili? Podělte se s námi a ostatními čtenáři v komentáři.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Moc kvítek, moc koček

Zdeněk Breitenbacher
Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Jak být sexy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVII.
Pokud hledáme a nemůžeme najít partnera, je logické ptát se, proč se nám v hledání nedaří. Těch příčin může být mnoho, vnějších i vnitřních. Mezi ty nejdůležitější patří, jestli jsme dostatečně vizuálně zajímaví a přitažliví. Někteří z vás, kteří nejsou se svým zevnějškem spokojení, mohou namítat: „Copak já s tím mohu dělat? Vypadám tak jak vypadám, nemohu se předělat na filmovou hvězdu...“. Mají pravdu, ale jen částečně. Učinit se sexy není žádná velká magie, stačí málo, ale zato důsledně. Jaká kouzla to tedy jsou?

Rišikéšský pozdrav slunci

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga V.
Jestli jste z předchozích článků o józe měli pocit, že jste si jógu vlastně ještě pořádně ani nezkusili, tak dneska to napravíme. Předcházející úvod měl svůj význam, ale chápu, že už byste chtěli něco pořádného...
Rišikéšský pozdrav slunci vás zcela jistě uspokojí. Je to velmi tradiční cvičení a v józe se často zařazuje na začátek hodiny jako optimální úvod k náročnějšímu cvičení.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi