nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Co se světelným smogem?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Že je kolem nás příliš mnoho hluku, to už si docela uvědomujeme. Mnohem méně si uvědomujeme, že je kolem nás i jiná zátěž - světelná. Chceme-li například ve větším městě ukázat dětem na obloze Velký vůz, tak máme docela problém. Všude samý reflektor, reklamy, billboardy. Kdo tráví večery doma u televize, ten to ani nevnímá, ale to není náš případ.
Rádi si s ženou večer sedneme na balkón a popovídáme si, nebo jen tak koukáme na město. Máme hezký výhled a vidíme Brno jako na dlani, tak to bylo vždycky příjemné posezení. Do okamžiku, než nám hned pod balkónem postavili veliký osvětlený billboard...

Veškerá romantika vzala za své. Světlo je tak intenzívní, že z původního množství hvězd nad Brnem vidíme sotva polovinu a málem by se i v noci hodily sluneční brýle. Nu což, tu stranu k billboardu jsme částečně zakryli balkónovými květinami, ale moc to nepomáhá. A to je teprve začátek. Firmy jsou v současné krizi čím dál tím agresívnější a tlačí do nás reklamu všemi myslitelnými kanály. Opravdu se obávám, že v budoucnu nám nějaká bohatá firma vyryje své logo do povrchu Měsíce.
 
Přicházíme tak pozvolna o pohodu, která je pro elixír mládí tolik důležitá. Co s tím? U hygienika bychom nejspíš neuspěli, zcela jistě je vše podle norem. Řešení musíme nejprve hledat u sebe (jako ostatně vždycky, když nám něco vadí).
Je vůbec nějaké?
 
Kompenzace na venkově a v přírodě
V naší rodině máme velkou výhodu, že můžeme na víkend odjet na chalupu na venkov. Kdo by tam stavěl billboardy, které by shlédlo jen pár místních, že? Při posezení na zahrádce vídáme hvězd plnou oblohu a jediné, co nás může rušit, je praskající ohýnek, kterému to rádi odpustíme, protože do nás nehustí žádné reklamy.
Výlet do volné přírody (a případné spaní pod širákem) jde ještě o kus dál. To nás neruší opravdu nic, jen se musíme vypravit dál od měst. Vzpomínám, jak jsme se jednou v Austrálii vraceli v noci z nějakého dalekého výletu. Někdo z nás potřeboval na toaletu, tak jsme zastavili na silnici, kde k nejbližšímu městu bylo téměř 100 kilometrů! Takovou jasnou oblohu jsem tady v Česku nikdy neviděl a ani neuvidím - tady máme nějaké městečko či vesnici každých pět kilometrů. Ale i tak to stojí za to se vypravit třeba na noční procházku za dědinu - to si určitě hezky užijete.
 
Venkovní žaluzie
Pokud nás vnější svět nezajímá, je to velmi dobré řešení. Úplně spuštěné žaluzie také dobře tlumí hluk, takže poskytují dobrou izolaci od okolí. Když si večer uděláte černou hodinku, tak je opravdu černá. Zapálíte si třeba svíčku a máte jistotu, že k vám neproniknou reflektory z venku ani majáčky a houkačky sanitek, hasičů či policistů. Bohužel to nezafunguje, kdybyste si chtěli posedět na balkóně.
Ve čtyřhvězdičkových a vyšších hotelích je pravidlem, že okenní závěsy jsou z těžké neprůhledné látky. Dokud závěsy nerozhrnete, tak nevíte, jestli je venku den nebo noc. To je taky dobré a užitečné, zvlášť když potřebujete dospat rozdíl časových pásem v daleké cizině.
 
Harmonie prostředí
Toto patří mezi „jemná umění“, někam do Feng Shui. Prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém trávíme většinu času, by mělo být příjemně vyladěné a prosté nepořádku, aby nás vždycky vizuálně pohladilo, když do něj vstoupíme a když v něm přebýváme. Pak vždy daleko snadněji zvládáme světelný útok z vnějšku.
Důležité je, abychom opravdu důsledně odstranili vše, co by nám mohlo narušovat vizuální pohodu - nepořádek či věci, které nám neslouží, ale je nám líto je vyhodit, takže se kupí jedna přes druhou. Zároveň je dobré si prostředí vybavit věcmi pěknými k pohlédnutí - květinami, hezkými a sladěnými věcmi praktické potřeby i nějakým tím uměním.
 
Textilní klapky na oči
Ty jsou určeny hlavně k cestování - abychom mohli větší část dlouhé cesty pohodlně prospat. Ve Vídni na letišti jsem si koupil soupravu, která obsahovala klapky na oči a špunty do uší - ideální kombinace! Někdy klapky používám, když si žena před spaním čte a já už chci spát - jsou měkké a v posteli nijak nevadí.
 
Mnoho dalších možností už není. Víte o nějaké, kterou jsme nezmínili? Podělte se s námi a ostatními čtenáři v komentáři.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

Pět úrovní osobní hygieny

Zdeněk Breitenbacher
Co se vám vybaví, když se řekne „Osobní hygiena“? Většina z nás si představí pár základních zásad, jako čistit si zuby dvakrát denně, mýt si ruce před každým jídlem a po každé návštěvě toalety, občas se vykoupat nebo osprchovat. Muži přidají pravidelné holení, ženy pak nezapomenou na nalíčení. Tím jsme v podstatě osobní hygienu vyčerpali. Ve skutečnosti má hygiena mnohem více úrovní a to, co většina lidí pod pojem hygiena zahrnuje, patří jen mezi jednu z nich. Podívejme se na všechny úrovně popořádku.

Jaké muže ženy nenávidí a jaké milují?

Jolana Breitenbacherová, Elixír lásky X.
Konečně máme zase jaro, v přírodě všechno pučí a kvete a člověka to láká vyrazit ven. Pokud jste také naladěni na nějakou jarní procházku a rádi byste ji realizovali s příjemnou osobou opačného pohlaví, ale jste zrovna sám, tak vám navrhneme alespoň téma k přemýšlení na takový výšlap. Možná vás bude zajímat, co ženy na mužích nenávidí a co naopak milují. Udělejte si v tom jasno a vaše šance, že už v létě vyrazíte na plovárnu ruku v ruce s ženou vašich snů, se mnohonásobně zvýší.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi