nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Co je to láska?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky II.
 
 
Chceme-li uvařit elixír lásky, musíme vědět, co to vlastně láska je. Je totiž několik dalších citů, které často za lásku považujeme a které jsou lásce blízké. Mají svoji hodnotu a kupodivu většina partnerských vztahů je na nich postavena, ale skutečnou láskou nejsou. Asi uhodnete, že láska bývá nejčastěji zaměňována se zamilovaností. Dalším velice podobným citem, v který se často zamilovanost promění po nějaké době soužití, je vděčnost. A co je tedy ta láska? Čím se vlastně liší od ostatních citů?

Ten největší rozdíl mezi láskou a ostatními city je v přístupu k dávání a dostávání.
 
Zamilovanost
Když jsme zamilovaní, chceme od partnera všechno a hned - hlavně tělesnou blízkost, něžnosti a posléze také sex. Chceme dostávat to, co jsme si vybásnili ve svých představách. Když je zamilovanost oboustranná, je všechno v pořádku. Ale když nedostáváme to, po čem toužíme, jsme mrzutí a na náš protějšek se zlobíme. Zamilovanost je založená především na fyzické touze. Pokud není vzájemná, končí často zlobou a nenávistí. Něco jsme chtěli a nedostali. Jsme naštvaní, prosíme nebo vyhrožujeme, vymýšlíme nejrůznější vylomeniny, abychom připoutali pozornost a zájem (a většinou marně).
Oboustranná zamilovanost je vstupenkou do jednoho z následujících vztahů:
 
Vděčnost
Vděčnost předpokládá, že se původní zamilovanost proměnila v trvalejší vztah. Jsme tak tomu druhému vděční za to, že je s námi a že nám poskytuje to, co od života chceme. Jistotu intimního života, jistotu finančního příjmu a určitého životního standardu, výchovu dětí apod. Takový vztah má formu určité nevyslovené smlouvy - ty mi budeš dávat tohle a já ti budu dávat támhleto.
Většina lidí si ani neuvědomuje, že o lásku nejde. Dokud dochází k oboustrannému dávání, vztah a smlouva funguje a okolí si může říkat - to jim to hezky klape. Bohužel - všechno se sesype, pokud jeden najednou nemůže dávat, třeba kvůli nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Ten druhý náhle nedostává to, co vždycky dostával, a v tu ránu se ukáže, co je pravou podstatou vztahu.
 
Láska
Láska je jiná. Ta chce dávat - dávat tomu druhému to nejlepší, co je v nás, bez ohledu na to, jestli za to dostaneme něco na oplátku. A když ta druhá strana od nás to nabízené nechce, netrápí nás to. Možná ten pravý čas teprve přijde a klidně počkáme třeba dvacet let. Láska není sobecká a dovede dát tomu druhému svobodu rozhodnutí, jestli o ten vztah stojí či nikoliv. A když o ten vztah nestojí, vedeni láskou si k němu ponecháme úctu v srdci a odpoutáme se od něj. Nezůstane tam žádná hořkost nebo vztek.
V lásce je vždy přítomna absolutní úcta k tomu druhému, obdiv ke krásné bytosti, krásné svým zevnějškem i nitrem, a touha dávat jí to nejlepší, co je v nás. Prostřednictvím milovaného člověka obdarováváme nejen jej, ale především existenci samu. A stejně tak je přítomna i mimořádná tolerance k tomu, co je případně na tom druhém odlišné a co bychom my možná dělali jinak.
Pokud se stane, že jeden z obou onemocní či ztratí zaměstnání, ti dva se ještě více semknou. Není nic, co by mezi ně mohlo vstoupit.
 
  Existuje spolehlivý způsob, jak si ověřím, jestli jde o lásku nebo zamilovanost? Ano, existuje, ale není pro každého, a dlouho jsem váhal, jestli ho sem uvést. Je ale vřele doporučován psychology v partnerských poradnách:
Někde o samotě se přiveďte k orgasmu, abyste se zbavili sexuální touhy. Komu se to příčí, může se místo toho totálně zbourat v posilovně nebo při jiném mimořádném fyzickém výkonu - to zafunguje stejně. Ihned poté (tak do tří minut) si představte partnera, o kterém chcete rozhodnout. Přáli byste si být s ním? Pak je to ten pravý a vaše city jsou skutečnou láskou. Pakliže o něj v tuto chvíli nestojíte, o žádnou lásku nejde - jde o pouhou zamilovanost.
 
  Rozdíl mezi zamilovaností, vděčností a láskou snadněji pochopíme, když přijmeme ajurvédské učení o čakrách. Tvrdí se, že lidská bytost má v těle sedm hlavních (a mnoho vedlejších) center jemnohmotné energie. Pokud vás to zajímá, podívejte se na Wikipedii, tam jsou čakry dobře popsané. Všimněte si popisu jednotlivých čaker:

• Zamilovanost a sexuální aktivita jsou řízeny druhou čakrou (sakrální čakra, Svadhišthána);
• Vděčnost, citové a vlastnické vazby jsou řízeny třetí čakrou (solar-plexus čakra, Manipúra)
• Láska je řízena až čtvrtou čakrou (srdeční čakra, Anáhata).

Jak si člověk svým duchovním rozvojem postupně otevírá jednotlivé čakry, tak se také rozvíjí jeho schopnost dávat a přijímat skutečnou lásku. Ta posloupnost od zamilovanosti přes vděčnost až k lásce je přesně oddělena působením jednotlivých čaker.

Teprve spojením muže a ženy v láskyplném vztahu vzniká úplná a dokonalá lidská bytost (Kristus: „A budou jedno tělo“). Spojení muže a ženy, prozářené láskou, je posledním předstupněm před spojením se samotnou existencí, tak jak nastává v nirváně (pokud na něco takového věříte). Ve spojení s tím druhým ochutnáme krásu a hloubku propojení všeho se vším.
Je velmi zajímavé, že Břetislav Kafka pozoroval prostřednictvím citlivců, že u milujících se lidí, jsou-li blízko sebe, dochází ke spojení aury v jeden celek, v jeden společný zářivý obal.
Břetislav Kafka o lásce a partnerech píše: „...Jejím vydechováním si sdělují svůj vnitřní život, myšlenku, jež se mimo esplana zhmotňuje v jejich magnetizmu. Vzniká souzvuk duší. Toto ovoce ducha - láska, plodí radost, pokoj a štěstí. Pravý význam lásky není sex, nýbrž požitek z duševní jednoty a tajemné spojení dvou duševních životů. Je to láska ke kráse, a to k živé kráse, jak se jeví v lidském těle s vyšším vnímáním duševní krásy. Záleží jen na souladu duší, které se doplňují a vytvářejí nové hodnoty. Je to požitek z estetické krásy při sblížení, z přitažlivosti duší a z jejich jednoty. Duše tuší krásu jiné duše. Je to krásno, vyjádřené v oduševnělém těle, je to prvek krásna.“ („Nové základy experimentální psychologie“, kap. 29).
 
Láska není něco, co si můžeme naplánovat, nebo k čemu se můžeme svou vůlí donutit. Láska je dar od boha (či existence, jak chcete). Oboustranná láska je nám propůjčena na tak dlouho, jak dlouho si ji zasloužíme. Přichází nečekaně a stejně nečekaně je nám odňata, pokud bůh či existence usoudí, že tak má být. V takovém případě ale nelze toho, kdo už lásku nepociťuje, jakýmkoliv způsobem vracet zpět. Láska je každé dvojici propůjčena jen jedenkrát a nikdy nebudeme znovu milovat někoho, koho jsme milovat přestali. Jakékoliv volání či prosby nepomohou.
Vztah přesto může pokračovat v jiné formě, zvlášť pokud je to výhodné ekonomicky nebo s ohledem na děti. Už to ale není láska, nýbrž opět druh smlouvy, v tomto případě založené často ani ne na vděčnosti, nýbrž na chladné kalkulaci.


Nejvýstižnější vyjádření rozdílu mezi láskou a ostatními city zaznělo kdysi dávno v nějakém jazykovém kurzu angličtiny v polské televizi.
Dvojice představující šéfa a jeho sekretářku měla tento rozhovor:
Šéf: „Toto je Suzy. Miluje dárky.“
Suzy: „Ale kdepak, já miluji tebe
Šéf: „A proč?“
Suzy: „Protože mi kupuješ dárky...“
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Jaké muže ženy nenávidí a jaké milují?

Jolana Breitenbacherová, Elixír lásky X.
Konečně máme zase jaro, v přírodě všechno pučí a kvete a člověka to láká vyrazit ven. Pokud jste také naladěni na nějakou jarní procházku a rádi byste ji realizovali s příjemnou osobou opačného pohlaví, ale jste zrovna sám, tak vám navrhneme alespoň téma k přemýšlení na takový výšlap. Možná vás bude zajímat, co ženy na mužích nenávidí a co naopak milují. Udělejte si v tom jasno a vaše šance, že už v létě vyrazíte na plovárnu ruku v ruce s ženou vašich snů, se mnohonásobně zvýší.

Tak co, ogaři, jíte pohanku?

Zdeněk Breitenbacher
V Beskydech, kousek pod Radhošťem, je v malebné vesničce ukryt snad poslední mlýn na pohanku v českých a moravských zemích. Jestli stejně jako my patříte k obdivovatelům starých řemesel a mistrů, kteří si své umění předávají po celé generace až do nynějších časů, určitě se tam vypravte. Budete-li mít štěstí, pak vás mlýnem provede sám pan Zdeněk Šmajstrla, čtvrtý v generaci mlynářské rodiny. Uvítá vás slovy „Tak co, ogaři, jíte pohanku?“ a povypráví vám o pohance tak krásně, že si v jeho podání pohanku prostě musíte zamilovat...

V řadě článků se odkazuji na univerzální sílu, která řídí vesmír v souladu se svým nejvyšším záměrem. Věřím, že takový záměr existuje a že jsme předurčeni - spolu se všemi ostatními bytostmi ve vesmíru - k jeho naplňování. Tato síla má plnou moc určit, co se stane.
Když chci v nějakém článku napsat, že určitý výsledek v našem životě je dílem takové síly, jak ji mám správně nazývat? Jaké jméno je vám nejbližší?

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi