nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Co děláte, dělejte rádi... Opravdu?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Heslo v titulku je takové ryze pozitivní. Má nám říci, že když nás nějaká činnost, do které jsme osudem či jinými okolnostmi vmanipulováni, nebaví a nenaplňuje, máme si k ní najít pozitivní postoj a vykonávat ji s láskou. Dokonce i když nás taková činnost, například zaměstnání, vyloženě štve a chodíme tam otrávení, máme si k němu nalézt vhodnou motivaci, překousnout problémy, naladit se z negativních pocitů do pozitivních a všechno zdárně zvládnout.
Podobné optimistické rady slýcháme často. Ale z úvodních vět jste už asi poznali, že se s heslem „Co děláte, dělejte rádi“ tak úplně neztotožňuji. Vlastně to vidím úplně naopak...

 
Vztahům totiž nelze poručit. Často vyrůstají z mnohem hlubších kořenů, než které jsme schopni změnit svým postojem. Vezměme si ten příklad zaměstnání: To, že nás zaměstnání nebaví a otravuje, je často dáno tím, že věnujeme svůj čas a své schopnosti vlastníkům firmy, kteří se z toho mají zatraceně dobře a kteří nám zaplatí nikoliv podle zásluh, ale jen tak tak, abychom ještě neutekli. Práce nás sice může skvěle bavit, ale jen do okamžiku, než si uvědomíme tohle nefér jednání. Pak se v nás něco zlomí a práce nás bavit přestane. Cesta zpět už není, můžeme si tisíckrát opakovat „baví mě to, baví mě to, baví mě to“ a stejně se po chvíli přistihneme, že říkáme „štve mě to, štve mě to, štve mě to“.
Zajdete za psychologem a dostanete skvělou radu: „Dělejte to s láskou...“ No, nepolíbili byste ho? Takový psycholog neřeší příčiny, místo toho jen žehlí následky. Chvilku to může fungovat, ale dlouhodobě rozhodně ne. Správně by vám měl psycholog pomoci nalézt ty příčiny (někdy nemusejí být tak zjevné, jako v našem příkladu se zaměstnáním) a dát vám dostatek síly se těm příčinám postavit.
 
To správné heslo zní zcela opačně:
DĚLEJTE JEN TO, CO DĚLÁTE RÁDI
 
Ano, může to znamenat najít si jiné zaměstnání, takové, které vás bude bavit a které vás nebude vysávat. Může to znamenat i to, že se uděláte sami pro sebe, abyste nemuseli živit nikoho cizího. To rozhodně není jednoduché a nemá smysl dávat výpověď bez důkladné přípravy a plánu. Ale až nastane správný čas, odejděte a budete mít o jednu kouli na noze méně.
Někdy je situace ještě horší. Jsou manželství, kde je žena s dětmi ekonomicky zcela závislá na manželovi, který sice vydělává dost peněz, ale žena pro něj není víc než služka (včetně postele). Navenek vypadají jako skvělý pár, mají všeho dostatek, ale uvnitř je to zcela mrtvý vztah. A přesto - žena nemůže pryč, protože nic svého nemá a nejspíš by přišla i o děti. „Dělejte to s láskou“ - to tady opravdu nepomůže.
I když je to téměř beznadějná situace, i tehdy je třeba pomýšlet na odchod a nový život. V opačném případě může organizmus sám začít připravovat odchod. Objeví se nemoc a pak vysvobození...
Nenechte to zajít až tak daleko. Nepůjde to bez důkladné přípravy, mnohem důkladnější a delší, než pro změnu zaměstnání. Snad pomohou vaši příbuzní a přátelé, snad se objeví i váš budoucí partner, který vás tím těžkým úkolem provede. A zde bude také ta správná role pro psychologa - dát vám dostatek síly namísto nějakých bezcenných rad...
 
Jsme zase tam, kde už mnohokrát: Chcete-li mít dlouhý a kvalitní život, musíte za něj bojovat. Smířlivectví a rezignace - to je podstata stárnutí. Bojujte jako o život - o něj právě jde.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Nedávno jsem se zamýšlel nad tím, proč vlastně - z pohledu božského záměru - by měl být člověk na světě déle, než je obvyklé. Prvních pětadvacet let našeho života je určeno pro nás a pro náš rozvoj. Dalších pětadvacet je určeno pro naše děti. To je náš největší úkol a máme práce, že nevíme odkud kam. Ale když jsou děti odrostlé, zakládají vlastní domácnost a my máme takříkajíce „splněno“, jaký je náš úkol potom? Proč nás tady příroda či Bůh ponechává dalších pětadvacet let a někoho i déle?

Pokud si chcete vyzkoušet, jak se žilo rybářům kdysi dávno, když si po celodenním brázdění moře rozdělali na pobřeží oheň a vařili to, co ten den moře dalo, máme pro vás dva recepty.
Staňte se na chvíli Robinsony, sedněte si k ohni a kochejte se přírodou. Vaše myšlenky nechte plout jak malé beránky na letní obloze a dívejte se, jak pára z vašeho kotlíku stoupá k nebi. Jen vy, širá obloha a dary moře.

Spinální cvičení aneb jak si spravit páteř

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga IV.
Po předchozích článcích o józe a správném jógovém dýchání (které nás ostatně bude provázet pořád), přinášíme něco obzvlášť praktického - cvičení, jehož příznivé účinky pocítíte okamžitě. Jde o sérii cviků, kterými si velmi rychle uvolníme unavenou a bolavou páteř, což ocení zejména ti z vás, kteří stejně jako já pracují v kanceláři a mají při práci jen málo pohybu.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi