nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kváskový chléb bez hnětení - fotopostup

Jolana Breitenbacherová
 
 
Kváskový chléb bez hnětení představuje úsporu času pro ty, kdo chtějí mít požitek z domácího kváskového chleba, ale nechtějí hníst bochník, což v konečném důsledku znamená drhnutí rukou a také povrchu kuchyňské linky. Při přípravě chleba podle tohoto receptu se těsto nehněte, pracuje se pouze s mísou a pekáčem, ale přesto bude váš bochník stejně poctivý a stejně chutný jako ten hnětený.

 
Krok 1: Zadělání kvásku
Na váhu postavíme větší mísu, vynulujeme. Odvážíme 150 g žitné mouky a přidáme 150 g (= 150 ml) vlažné vody. Mísu sejmeme z váhy a mouku s vodou promícháme. Má vzniknout hodně hustá kaše. Pokud v ní jsou suché hrudky nebo jde míchání hodně ztuha, tak přidáme ještě trošku vody, většinou to chce. Až je kaše krásně hladká, vmícháme startovací kváskovou kulturu ze skleničky (pokud nemáme, musíme si od někoho sehnat, například podle této mapy). Pořádně promísíme a zakryjeme utěrkou. Kvásek necháme pracovat nejlépe přes noc.

Krok 2: Odebrání části kvásku na příště
Druhý den ráno nejdříve odebereme část kvásku (2 lžíce) do čisté skleničky a dáme do chladničky (to bude startovací kultura na příští pečení, v lednici vydrží maximálně týden).
Správně vyvinutý kvásek je plný bublin z kynutí. Když do něho zajedete lžící, bubliny se vyfouknou a kvásek „spadne“.

 
Krok 3: Příprava těsta
Do kvásku, který zbyl v míse, vmícháme
  • 300 g mouky (špaldové nebo pšeničné, nejlépe celozrnné)
  • 1 čajovou lžičku hrubozrnné soli
  • 1 polévkovou lžíci drceného kmínu
  • Semínka podle chuti (slunečnice, konopí, sezam nebo len, pšeničné klíčky atd.)
 
Přidáme 200 až 250 g (= ml) vlažné vody a vše zamícháme. Vodu vždy přidáváme postupně, aby se nestalo, že bude těsto řídké - každá mouka saje jinak.
V této fázi se příprava chleba liší od klasického bochníku, který se hněte rukama, kyne v ošatce a pak se peče na plechu. V našem případě má vzniknout velmi husté lepivé těsto, se kterým se pracuje pouze v míse. Těsto se místo hnětení míchá vařečkou a pak se z mísy přemisťuje do formy, ve které nejen nakyne, ale rovnou se v ní i upeče.
 
Krok 4: Příprava na pečení
Do vysoké formy (něco jako srnčí hřbet, ale bez žeber) dáme pečicí papír tak, aby přečníval z formy ven. Pak nabíráme lžící těsto z mísy a plácáme ho do formy vyložené papírem.
Těsto moc neteče, spíš se pomalu válí a lepí.

Až je všecko těsto ve formě, tak ho ještě lžící nebo příborovým nožem rozprostřeme do všech rohů a zarovnáme povrch.

Se zarovnáváním to není nutné přehánět, protože kynutím se chleba vyrovná úplně do hladka sám . Zakryjeme utěrkou a necháme stát na teplém místě 3-4 hodiny.
Těsto připravené k pečení se pozná tak, že výrazně zvýší svůj objem, je jednou tak vysoké, než bylo před kynutím, objemem vyplní celou formu.

 
Krok 5: Pečení
Rozpečeme troubu na 250°C a vložíme do ní formu. Formou se nesmí bouchat, protože nárazem by utekly bublinky, které drží těsto nafoukané a povrch by se nám mohl propadnout. Chleba se peče 10 minut na 250°C a pak se dopéká na 200°. Chléb je hotový asi po 40 minutách celkového pečení (10 min na 250°C + 30 minut na 200°C), když celá kuchyň intenzivně voní. Je potřeba zkusit lepivost na špejli; když je chleba mokrý, tak ještě pokračovat v pečení.
Pokud se chleba peče na vysokou teplotu delší dobu, tak se může stát, že vrchní kůrka zbělá. Aby zase zezlátla, se zařídí tak, že se povrch chleba 10 min. před dopečením potře rozpuštěným máslem.
 
Krok 6: Vyvětrání chleba
Po upečení vytáhneme formu z trouby, bochník chytíme za přečuhující okraje pečicího papíru a položíme ho na mřížku.
Chleba se musí nechat vyvětrat; když se krájí teplý, tak se střídka trošku žmolkuje o nůž (což ale chuti rozhodně neubírá, takže na krajíce, ze kterých se ještě kouří, stojí vždycky fronta nedočkavců).
 
Rozpis v tomto receptu je na jeden chléb. Pokud chcete péct 2 bochníky zároveň, musíte mít 2 formy a množství, která jsou uvedená v receptu, vždy vynásobit dvěma.
 
• Pravidla pro udržení zdravé kváskové kultury
• Jak poznám, že moje startovací kultura je živá, že mi kvásek neumřel?
• Jak si udržet zdravý kvásek, když už ho mám v lednici týden, ale nechci péct?
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Proč je kvásek lepší než kvasnice?

Jolana Breitenbacherová
Pojem „kvásek“ může být leckdy mírně matoucí, protože jsme zvyklí tímto slovem označovat většinou směs na sladké pečení, připravenou z droždí, mléka a cukru. Tímto slovem se ale označuje také kvásek tradiční, který se připravuje prokvašováním mouky s vodou.
Jaký je v tom rozdíl? A co je pro nás z hlediska zdraví výhodnější?

Tajemství pohody - láska

Zdeněk Breitenbacher
Nejhlubším tajemstvím pohody je láska – láska nejenom partnerská, ale láska univerzální – k sobě samotnému, k lidem kolem nás, k věcem, které nás obklopují. Láska ke všemu, co vezmeme do ruky a užíváme. Láska k tomu, co právě vyrábíme pro někoho neznámého...
Na vánoce jsem od otce dostal koupelovou sadu – krabičku, ve které byl sprchový gel, koupelová pěna a pár dalších věcí. Jakkoliv se to o věcech běžné spotřeby nedá říci, tahle sada byla už na první dotek jiná, jakoby očarovaná...

132 let - opravdu to jde!

Zdeněk Breitenbacher
Dnes se objevila v Lidových novinách zajímavá zpráva - včera v Gruzii zemřela jistá Antisa Chvičavová, a to ve věku 132 let. Zvláštní souhrou náhod přichází tato zpráva jen pár dní po článku, ve kterém píšu o výzkumech pana Břetislava Kafky, významného českého experimentátora na poli psychotroniky. Jeho výzkumy, shrnuté v knize „Kultura rozumu a vůle“, píší o dosažitelném lidském věku 120 - 140 let a i moje - byť zatím jen předpovězená zkušenost;-) - je stejná...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi