nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Chlebová placka z naklíčeného obilí

Zdeněk Breitenbacher
3 komentáře
 
Jak vůbec vzniká nový recept? Některé vzniknou z geniálního nápadu a pečlivého doladění do dokonalosti. Kuchař - vynálezce si sežene a použije všechny komponenty, které se mu do receptu hodí. Někde na opačném konci jsou recepty, které vzniknou z nouze - prostě doma skoro nic nemáte a z toho nic musíte udělat večeři. I takové recepty mohou být geniální.
No a pak jsou recepty, které vzniknou tím, že máte zadaný nějaký cíl, vy vůbec nevíte jak na to, ale přesto se o to pokusíte. Přesně takovýmto způsobem vznikla naše chlebová placka z naklíčeného obilí...

 
Gennadij Malachov ve své knize „Hladovění“ uvádí takovou placku jako pokrm vhodný na druhý až třetí den po skončení sedmidenní očistné hladovky. Jak asi víte z našich předešlých článků, sedmidenní hladovku jsem nedávno absolvoval, a nemaje žádných vlastních zkušeností, držel jsem se přísně postupů z knížky. OK, píše, že si mám dát chlebovou placku z naklíčeného obilí, proč ne. Ale jak na to? Jakou placku vlastně Malachov myslel, nikdo z nás netušil, a tak jsme si vymysleli a vyrobili vlastní. A natolik se povedla, že se o její recept nyní podělíme.
Jako obilovinu jsme použili kamut. To je prastarý druh pšenice, původem ze starého Egypta, dodnes nedotčený nějakým šlechtěním nebo genetickými modifikacemi. Kamut byla rozhodně dobrá volba, ale nehledejte v tom žádný vyšší záměr, použili jsme jej prostě jen proto, že doma žádné jiné obilí nebylo. Zrno jsme nechali jeden celý den klíčit, naklíčené zrno jsme pomleli v odšťavňovači. Máme kvalitní drtičku s pomaloběžným šnekovým soukolím, takže na jedné straně jsme sypali zrno a na druhé už lezlo krásné těsto. Místo drtičky vám ale dobře poslouží i ruční mlýnek na maso, jen budete mít s těstem malinko víc práce.
Dosypali jsme kmín a sůl, trochu jedlé sody, přilili vodu a trošku kukuřičného oleje a těsto bylo hotové. Vylili jsme těsto na plech s pečicím papírem a roztáhli do stran. Vsunuli do vyhřáté trouby a nechali přibližně 20 minut péci.
Výsledek nás mimořádně překvapil. Kamut je velmi lahodný a voňavý a placka byla tak dobrá, že si chodili ulamovat všichni členové rodiny. Pro můj návrat z hladovky z ní téměř nic nezbylo, takže jsme hned koupili další kamut a udělali novou várku. Jsme moc rádi, že placka chutná i dětem, je to mnohem lepší, než se cpát nějakým rozmrazovaným pečivem, plným kypřidel, barviv a konzervantů.
Později jsme vyzkoušeli i další obilí - špaldu. I špaldová placka byla moc dobrá, ale mně osobně ta z kamutu chutnala více - kamut má příjemnou chuť sám o sobě, zatímco špaldovou placku je vhodné doplnit třeba máslem, tak jako běžný chléb. Máme také v plánu vyzkoušet placku ovesnou, ta bude více do sladka. Bude určitě také vynikající, třeba s marmeládou.
  Komentáře
  al 
dobrý den, občas se k vám zajdu podívat (ráda), dnes jsem narazila na tuto obilnou placku... vím ještě o jednom receptu, který stojí za vyzkoušení... ale není tu u vašeho textu datum, tak jste ji už možná objevili ...? jmenuje se to sice "pizza", ale placka je použitelná... :) http://www.najimseazhubnu.cz/ziva-pizza-nizkotucna/
  medovka 
Dobrý den, držím také půst dle Malachova, prosím o radu na kolik stupňů jste placku pekli?
  Zdeněk B. 
Dobrý den,
pečeme obvykle na 200 stupňů. Ale každá trouba peče trošku jinak, tak si to napoprvé raději pohlídejte.
Dobrou chuť:-)
  Neměli byste vynechat

Domácí chléb z kvasnic

Zdeněk Breitenbacher
Následující recept zasáhne nejenom naše stravování, ale přinese nám i hodně sváteční pohody a také nás naplní správnou aktivitou. Upečeme si chleba!
Chléb je odjakživa symbolem domácí pohody a měl by být i pro vás. A skutečně, představte si tu pohodu, když muž v sobotu večer vlastníma rukama uhněte a upeče chléb pro celou rodinu – a v neděli ráno jej s láskou podává k snídani – jako posvátný symbol hojnosti, lásky a soudržnosti...

Vezměte myš do levé ruky...

Zdeněk Breitenbacher
...a netopýra do pravé - takhle stylově čarodějnicky by mohl začínat náš další páteční recept, tentokrát na nějaké kouzlo, ale ne, nebudeme čarovat a ani nejde o začátek receptu - a ani toho chudáka netopýra nebudeme potřebovat. Jde totiž o myš počítačovou. A kouzlo spočívá jedině v tom, že opět trošku rozmnožíme naše mozkové buňky. Mozkové buňky se totiž množí nejen tehdy, pokud trénujeme paměť a učíme se nové informace, ale také tehdy, pokud trénujeme naši motoriku a naučíme naše ruce něco nového.

Přírodní minerální vody jsou vynikajícím pomocníkem pro správnou funkci střev, zejména z hlediska prevence zácpy. Jsou však také velmi vhodné pro cílené vyprázdnění obsahu střev bez aplikace klystýru. V tomto článku si představíme Zaječickou hořkou vodu, Šaratici, lékárenskou sůl s projímavým účinkem (tzv. Epsomskou sůl) a účinky obyčejné slané vody ve spojení s jogínskými cviky Šank Prakšalána.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi