nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Čertovský čaj

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Dnes to nebude žádná výtečná káva ani exotický čaj vonící dálkami. Tentokrát půjde o recept jiného druhu, a i když vám možná „Čertovský čaj“ nebude chutnat tak, jako „Zdeňkovo nedělní kafe“ z kapitoly o pohodě, přesto bude dobré se s ním seznámit. Tento čaj se totiž nepije na chuť, nýbrž pro zdraví. Ano, tipujete správně, půjde o čaj léčivý...

Trápí vás rýma? Pokouší se o vás chřipka nebo angína? Zkuste pro tentokrát zapomenout na doktora a na antibiotika! Příroda nám poskytuje dostatek prostředků pro tělo podstatně šetrnějších, a použijeme-li je včas a správným způsobem, mají stejné účinky.
Jedním z těchto kouzelných prostředků je zázvor. Zázvor má mimořádné protibakteriální a protivirové účinky – a ten je také základem našeho receptu. Uváděné množství je na jeden litr vody a to je právě množství čaje, které byste měli za jeden den vypít, pokud cítíte, že na vás „něco leze“...
Vezměte kousek zázvorového kořene zhruba o velikosti palce a nakrájejte jej na malé kostičky, nejlépe ještě menší, než je hrášek (nebo nastrouhejte na hrubém struhadle) – to proto, aby se dobře vyluhoval. Vhoďte do konvice. V podstatě by nyní stačilo zalít jedním litrem vařící vody, nechat projít varem a pak ponechat aspoň dvacet minut vyluhovat. Ale protože je zázvor v takovém množství docela palčivý, ještě si ten čaj trochu vylepšíme. Před zalitím přidejte ještě dva nebo tři špalíčky celé skořice (nalámejte je na menší kousky) a dále tak dvacet kousků hřebíčku. Slaďte medem a pro další zjemnění chuti možno zředit mlékem.
Čaj je nejlépe použít ihned, jakmile na sobě pocítíte, že něco není v pořádku. Kořen zázvoru jako zásoba pro strýčka příhodu vám ovšem doma dlouho nevydrží. Proto je dobré mít doma dostatečné zásoby zázvoru sušeného – mletého. Ten můžete použít jako první pomoc a pak si třeba na příští dny dokoupit zázvor čerstvý. Mletého sušeného zázvoru použijte asi tak zarovnanou polévkovou lžíci. Pozor: Mletý sušený zázvor má snahu vykypět, takže ho při průchodu varem dobře hlídejte.
Čaj je docela ostrý (pochopitelně – nějakou cukrovou vodou byste ty bacily nevyhnali). Pijte jej tak silný, jak jen snesete, protože čím více zázvoru použijete, tím je účinnější. Když jsem čaj poprvé nutil svým synům, tak ho po právu pojmenovali „Čertovský“. Ale po prvním přemáhání kluci sami poznali, že jim skutečně pomáhá. A nyní, když cítí, že je potřeba, sami si o něj řeknou...
 
Nevěřili byste, ale v takové Indii mají Čertovský čaj (i když mu tam říkají jinak) v nabídce i v hotelových restauracích, jak jsem se sám přesvědčil. To jsme tehdy jezdili celý den po Dillí na otevřené motorové rikši a já jsem se nachladil. Bydleli jsme v docela luxusním hotelu, a představte si, že tam zázvorový čaj měli v restauraci na jídelním lístku! To se mi opravdu hodilo, vypil jsem jich tam opravdu hodně...
 
Pro dospělé pak mám v nabídce velmi chutnou variantu – „Čertovský čaj pro dospěláky“. Tu už vám v Indii neudělají. Dospělácká varianta vznikla jednoho deštivého dne, kdy jsem měl chuť na červené víno, ale organismus mi říkal, že něco není úplně v pořádku, takže by byl namístě spíše Čertovský čaj. Tak jsem to dal dohromady a vzniknul jeden z nejlepších a nejúčinnějších receptů, jaké mám pro vás k dispozici:
Suroviny zalijte jen polovičním množstvím vody a dolijte červeným vínem. Přiveďte k varu a dále už je to stejné. Alkoholu tam mnoho nezůstane, ten se odpařuje už při 80°C, ale stačí na to, aby vás prohřál ještě mnohem více, než ten původní „dětský“ Čertovský čaj.
Kromě toho si také doplníte antioxidanty, tolik potřebné pro regeneraci. Recept není nijak náročný na kvalitu vína, takže užitečným způsobem zpracujete víno různého původu, které byste si ani sami nekoupili, ale kupí se vám jako dárky od vašich bližních, kteří dobrému vínu nerozumí...
Připijte jim na zdraví – a sobě také!
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Yogi čaj

Zdeněk Breitenbacher
Někteří z vás si již jistě vyzkoušeli „Čertovský čaj“, případně jeho dospěláckou variantu, a já věřím, že i vám zabírá. Nyní se podíváme na jeho bratříčka, na čaj, který je mu podobný, ale nevaří se primárně kvůli zdraví, nýbrž kvůli chuti a té pravé čajovnické pohodě. Říká se mu Yogi tea, čili Yogi čaj. Přiznám se, že jsem nepátral po původu jeho názvu, a tak nevím, jestli je odvozen od jógy – nebo od nejslavnějšího medvěda všech dob jménem Yogi Bear, v české verzi známého jako Méďa Béďa...

Tak co, ogaři, jíte pohanku?

Zdeněk Breitenbacher
V Beskydech, kousek pod Radhošťem, je v malebné vesničce ukryt snad poslední mlýn na pohanku v českých a moravských zemích. Jestli stejně jako my patříte k obdivovatelům starých řemesel a mistrů, kteří si své umění předávají po celé generace až do nynějších časů, určitě se tam vypravte. Budete-li mít štěstí, pak vás mlýnem provede sám pan Zdeněk Šmajstrla, čtvrtý v generaci mlynářské rodiny. Uvítá vás slovy „Tak co, ogaři, jíte pohanku?“ a povypráví vám o pohance tak krásně, že si v jeho podání pohanku prostě musíte zamilovat...

Je možné přátelství mezi mužem a ženou?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky III.
Mnoho lidí se mě ptá, jestli věřím na přátelství mezi mužem a ženou. Přátelství, ve kterém není láska ani zamilovanost. Ti lidé jsou často konfrontováni s vlastní zkušeností, kdy jsou v nějakém neurčitém vztahu, který se nevyvíjí k hlubšímu spojení, a oni tomu nerozumí. Co ke mně ten druhý cítí? Čeká něco víc? Nebo mu to takhle stačí? A co já, neudržuji nějaký kontakt jen proto, že doufám, že někdy přece jen dojde k většímu sblížení? Prostoru pro zmatky a nepochopení je tu víc než dost. Je nanejvýš nutné pochopit, jak se věci doopravdy mají, a umět to rozpoznávat.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi