nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Bršlice kozí noha – jedlý plevel s neodolatelným aroma

Jolana Breitenbacherová
 
 
Pokud máte zahradu s trávníkem, který není nijak kultivovaný, je dost možné, že na něm najdete také bršlici kozí nohu. Bršlice roste nejraději jako podrost pod stromy, ve vlhčí půdě, v listnatých a smíšených lesích. Na zahradě se jí daří v polostínu, například pod rybízem, pod okrasnými keříky a thujemi nebo ve vlhčích zákoutích zahrady.

Bršlice je velmi vytrvalá rostlina, má síť podzemních oddenků, které je prakticky nemožné všechny najít a vykopat, takže pokud se jí snažíte zbavit, je dost pravděpodobné, že na místě, kde jste ji jeden rok snaživě hubili, vyroste dalším rokem znova. My jsme se rozhodli, že bršlici pojmeme jako jedlou součást naší zahrady, protože její mladé listy jsou velmi chutné a bohaté na vitamín C. Tudíž bršlici nehubíme, ale sklízíme .
Botanický popis bršlice a jak ji spolehlivě poznat, najdete zde. Nejsnáze ovšem bršlici poznáte podle kozího kopýtka na spodní straně stonku.

 
Jak sklízet kvalitní rostliny bršlice?
Bršlice je neuvěřitelně houževnatá rostlina, kterou je možno sklízet od časného jara do pozdního podzimu. Její lístky raší neuvěřitelně rychle, a přesto, že má ráda vlhčí půdu, prospívá i za sucha, kdy měsíc nezaprší (jako například letos v létě). Lodyhy bršlice mohou vyrůst i do výšky kolem půl metru, ale taková velikost už není pro kuchyni příliš vhodná. Daleko jemnější chuť mají rostliny úplně mladé, světle zelené, které sotva rozvinuly lístky. Ty jsou vhodné zejména do salátů nebo jako čerstvá nať do polévek, na chleba a podobně. Větší lístky s výškou stonku do 10 cm pak můžeme použít do nádivek, do špenátu, do omelet, zapečených pokrmů atd.
Většinou se nám stane, že bršlice roste rychleji a její množství je větší, než stačíme zkonzumovat. Kvalitní rostliny však můžeme mít neustále po ruce, pokud ty starší vysečeme srpem. Během tří dnů pak na jejich místě najdeme mladé šťavnaté lístky.
Jak bršlice poslouží našemu zdraví?
Bršlice je velmi bohatá na vitamin C, ale krom toho obsahuje řadu prospěšných látek, které pomáhají rozpouštět soli v těle. To je užitečné nejen při léčení dny nebo revmatismu, ale také při rozpouštění a vylučování solí z ledvin.
 
Krémová polévka z bršlice a brambor
  • 500 g nových brambor
  • 1 plná hrst mladých lístků bršlice bez stonků
  • Půl kávové lžičky drceného kmínu
  • Půl polévkové lžíce sypkého zeleninového bujónu Würzl (nebo 1 Würzl kostka)
  • Na dochucení kysaná smetana
Brambory dobře omyjeme, nakrájíme i se slupkou na kostky a dáme vařit spolu s kmínem a zeleninovým bujónem Würzl. Vody dáme tolik, aby byly brambory potopené 1 cm pod hladinou. Až jsou brambory měkké, odstavíme hrnec z ohně a rozmixujeme tyčovým mixérem do hladka. Je-li třeba, dolijeme trochu vody. Potom do hrnce přisypeme omyté listy bršlice a znovu pomixujeme (stonky nepřidáváme, jsou dost vláknité a komplikovaly by mixování). Ochutnáme, v případě potřeby přisolíme.
Polévku podáváme ihned poté, co rozmixujeme bršlici, aby si kousky lístků zachovaly svěže zelenou barvu. Každý talíř můžeme dozdobit lžičkou kysané smetany, lístky bršlice nebo smaženým hráškem.
Takhle vypadá polévka na talíři...
...a takto v detailu:
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Melasa je zbytkovým produktem, který vzniká po extrakci cukru ze třtiny nebo cukrové řepy. Obsahuje stále ještě více než 50% sacharidů, ale její chuť je jiná, není sladká. Chutná nahořkle, trošku jako melta, a to proto, že obsahuje tolik minerálních látek a stopových prvků, že její chuť je tím výrazně ovlivněná. Lidé ze třtiny a řepy usilovně dobývají cukr a ten ještě rafinují, aby byla jeho barva hezky bílá a aby byly všechny zbytky melasy dokonale odstraněny. A tak se veškeré minerální bohatství považuje za nežádoucí odpad, který se používá ve farmacii nebo v potravinářství pro kultivaci mikroorganismů, anebo se přidává do krmných směsí. Ti, kdo tajemství melasy znají, ji však považují za černý zázrak a neváhají ji přidat i do svého jídelníčku...

Jak spolknout slona?

Zdeněk Breitenbacher
Při naší cestě narazíme na spoustu překážek. Měli bychom upravit naše zájmy, změnit životosprávu, vyřešit si osobní problémy. A tak se často stává, že jedna změna je podmíněná jinou změnou, ta jiná změna je podmíněna nějakou třetí změnou atd. atd. K tomu, abyste udělali změnu A, musíte nejdříve udělat změnu B. Abyste mohli udělat změnu B, musíte nejdříve udělat změnu C a D...
Přesně tak, jako když jsem se loni rozhodl na zahradě zbourat šopu...

Rozumíte svému osudu? I.

Zdeněk Breitenbacher
Umění udržet si dlouhodobě mládí, svěžest a psychickou stálost má mnoho nitek, z nichž některé jsou velmi jemné a většinou lidí jen stěží postřehnutelné. Jednou z těch nejjemnějších nitek je umění rozumět svému osudu a jeho směrování, rozumět tomu, kam vlastně jdeme a v ideálním případě taky proč tam jdeme.
Kdo svému osudu a jeho směrování nerozumí, zbytečně ztrácí energii v marných zápasech a životních omylech, kdy naprosto nechápe, proč se mu to či ono nedaří, a zkouší to znovu a znovu – a marně a marně...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi