nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Břetislav Kafka, nejvyšší mistr elixíru mládí II.

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Rozhodl jsem se představit vám Břetislava Kafku. O jeho vztahu k elixíru mládí jsme již psali, to byl ovšem jen zlomek jeho poznatků. Působil jako experimentátor v oblasti hypnózy a poznávání věcí skrze ni. Představit jeho dílo a jeho význam je velmi obtížný úkol, především proto, že mnoho dnešních lidí není připraveno na ten typ informací, který je nutno přinést. Začneme tedy pozvolna...

 
Ve svých výzkumem se Břetislav Kafka zaměřoval na studium hypnózy a všech možností, které jsou v běžném životě nedostupné, ale v hypnóze jsou umožněny. V raném mládí v sobě rozpoznal schopnost snadného až spontánního uvádění lidí ze svého okolí do hypnotického stavu. Začal se tomuto fenoménu systematicky věnovat a postupně si mezi svými přáteli našel řadu lidí, ochotných účastnit se jeho pokusů coby média. Při své důslednosti ovšem Kafka vždy přizval i několik nezávislých svědků, aby potvrdili objektivitu a věrohodnost pokusů.
Břetiskav Kafka pracoval s médii tak, že je uspal do čtvrtého stupně hypnotického stavu (detaily viz jeho knihu „Nové základy experimentální psychologie“) a velice konkrétními dotazy se ptal na skutečnosti, které ho zajímaly. Bylo velmi zajímavé pozorovat, jak média nacházejí odpovědi i na ty problémy, k nimž ve vědomém stavu nemají přístup. Kafka to vysvětluje tak, že v takovém stupni hypnózy je vědomí zcela potlačeno a projevuje se podvědomí. To je evidentně propojeno nějakým zvláštním způsobem nejen s vlastní bytostí, ale i s vnějšími zdroji informací.
 
Do detailů nepůjdeme; případné zájemce odkazuji na výše zmíněnou knihu. Nás zajímá Kafkovo pozorování vztažené k elixíru mládí. Zajímavou věc tvrdí v 37. kapitole zmíněné knihy, nazvané „Léčení hypnotickým spánkem“ - totiž že doba strávená v hypnóze se nezapočítává do délky života. Už dříve jsem vám citoval Paula Bruntona, který v knize „Tajnosti indické“ tvrdí, že v meditaci se nestárne. Tahle shoda stojí za zamyšlení. Zdá se, že pokud je vědomí potlačeno - nějakou formou transu - stárnutí se zastavuje. To zní, jako by bylo stárnutí způsobeno činností vědomí. Můžeme to také říci obráceně - že absence vědomí má ve vztahu k živému tělu nějaké konzervační účinky. Jinou možností také je, že spolu s vědomím se v transu utlumují i další procesy, o nichž nevíme zhola nic, ale mají zřejmě vliv na stárnutí.
Toto by rozhodně stálo za nějaký ucelenější výzkum. Pokud vím, tak se zatím této oblasti - vlivu transu na rychlost stárnutí - nikdo seriózně nevěnoval, ba ani neseriózně. Jsem si jistý, že odvážlivce, který se pustí do výzkumu vztahu transu a stárnutí, čeká jistá Nobelova cena a nehynoucí sláva (nebo alespoň Bludný balvan).
My ostatní, méně odvážní, můžeme mezitím přemýšlet nad tím, jak tento poznatek využít pro sebe. Rozhodně nedoporučuji provádět nějaké experimenty s hypnózou, natož s autohypnózou. Toto je možné jen pod odborným a velmi zkušeným vedením. V opačném případě bychom si koledovali o vážné duševní poruchy s nedozírnými následky. Stejně tak meditaci doporučuji provádět - aspoň ze začátku - jen pod dohledem zkušeného jogínského mistra, tedy takového mistra, který má zkušenosti nejen s hátha-jógou, ale i ostatními součástmi jógy. Těch je ale u nás pomálu, jsou-li tu vůbec jací...
Co doporučuji, je pokusit se co nejvíce ovlivňovat činnost vědomí směrem k minimalizaci nepotřebné aktivity. Těch nepotřebných myšlenek, které nám hlavou kolují stále dokola, je více než dost. Ale to už je téma na někdy příště...
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Dnešní mladé generaci možná toto jméno nic neříká, ale tento muž měl zcela zásadní vliv na vývoj rock'n'rollu a navazujících hudebních stylů. S trochou nadsázky se dá říci, že bez něj by nebyli ničím takoví přeborníci, jako Elvis Presley nebo Beatles, nebo by prostě byli jiní. To Berrymu zaručuje pevné místo ve všech hudebních encyklopediích. Proč se ale o něm píše na Elixíru mládí?

Čaje pro pohodu

Zdeněk Breitenbacher
Dobrý čaj, takový, který nám navodí příjemnou pohodu a který nás dokáže zpomalit v našem každodenním běhu, bychom měli mít na stole každý den. Uveďme si několik čajů, které nejsou zcela běžné, ale budou k naší pohodě neodmyslitelně patřit...

Nedávno jsem se zamýšlel nad tím, proč vlastně - z pohledu božského záměru - by měl být člověk na světě déle, než je obvyklé. Prvních pětadvacet let našeho života je určeno pro nás a pro náš rozvoj. Dalších pětadvacet je určeno pro naše děti. To je náš největší úkol a máme práce, že nevíme odkud kam. Ale když jsou děti odrostlé, zakládají vlastní domácnost a my máme takříkajíce „splněno“, jaký je náš úkol potom? Proč nás tady příroda či Bůh ponechává dalších pětadvacet let a někoho i déle?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi