nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Břetislav Kafka, nejvyšší mistr elixíru mládí II.

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Rozhodl jsem se představit vám Břetislava Kafku. O jeho vztahu k elixíru mládí jsme již psali, to byl ovšem jen zlomek jeho poznatků. Působil jako experimentátor v oblasti hypnózy a poznávání věcí skrze ni. Představit jeho dílo a jeho význam je velmi obtížný úkol, především proto, že mnoho dnešních lidí není připraveno na ten typ informací, který je nutno přinést. Začneme tedy pozvolna...

 
Ve svých výzkumem se Břetislav Kafka zaměřoval na studium hypnózy a všech možností, které jsou v běžném životě nedostupné, ale v hypnóze jsou umožněny. V raném mládí v sobě rozpoznal schopnost snadného až spontánního uvádění lidí ze svého okolí do hypnotického stavu. Začal se tomuto fenoménu systematicky věnovat a postupně si mezi svými přáteli našel řadu lidí, ochotných účastnit se jeho pokusů coby média. Při své důslednosti ovšem Kafka vždy přizval i několik nezávislých svědků, aby potvrdili objektivitu a věrohodnost pokusů.
Břetiskav Kafka pracoval s médii tak, že je uspal do čtvrtého stupně hypnotického stavu (detaily viz jeho knihu „Nové základy experimentální psychologie“) a velice konkrétními dotazy se ptal na skutečnosti, které ho zajímaly. Bylo velmi zajímavé pozorovat, jak média nacházejí odpovědi i na ty problémy, k nimž ve vědomém stavu nemají přístup. Kafka to vysvětluje tak, že v takovém stupni hypnózy je vědomí zcela potlačeno a projevuje se podvědomí. To je evidentně propojeno nějakým zvláštním způsobem nejen s vlastní bytostí, ale i s vnějšími zdroji informací.
 
Do detailů nepůjdeme; případné zájemce odkazuji na výše zmíněnou knihu. Nás zajímá Kafkovo pozorování vztažené k elixíru mládí. Zajímavou věc tvrdí v 37. kapitole zmíněné knihy, nazvané „Léčení hypnotickým spánkem“ - totiž že doba strávená v hypnóze se nezapočítává do délky života. Už dříve jsem vám citoval Paula Bruntona, který v knize „Tajnosti indické“ tvrdí, že v meditaci se nestárne. Tahle shoda stojí za zamyšlení. Zdá se, že pokud je vědomí potlačeno - nějakou formou transu - stárnutí se zastavuje. To zní, jako by bylo stárnutí způsobeno činností vědomí. Můžeme to také říci obráceně - že absence vědomí má ve vztahu k živému tělu nějaké konzervační účinky. Jinou možností také je, že spolu s vědomím se v transu utlumují i další procesy, o nichž nevíme zhola nic, ale mají zřejmě vliv na stárnutí.
Toto by rozhodně stálo za nějaký ucelenější výzkum. Pokud vím, tak se zatím této oblasti - vlivu transu na rychlost stárnutí - nikdo seriózně nevěnoval, ba ani neseriózně. Jsem si jistý, že odvážlivce, který se pustí do výzkumu vztahu transu a stárnutí, čeká jistá Nobelova cena a nehynoucí sláva (nebo alespoň Bludný balvan).
My ostatní, méně odvážní, můžeme mezitím přemýšlet nad tím, jak tento poznatek využít pro sebe. Rozhodně nedoporučuji provádět nějaké experimenty s hypnózou, natož s autohypnózou. Toto je možné jen pod odborným a velmi zkušeným vedením. V opačném případě bychom si koledovali o vážné duševní poruchy s nedozírnými následky. Stejně tak meditaci doporučuji provádět - aspoň ze začátku - jen pod dohledem zkušeného jogínského mistra, tedy takového mistra, který má zkušenosti nejen s hátha-jógou, ale i ostatními součástmi jógy. Těch je ale u nás pomálu, jsou-li tu vůbec jací...
Co doporučuji, je pokusit se co nejvíce ovlivňovat činnost vědomí směrem k minimalizaci nepotřebné aktivity. Těch nepotřebných myšlenek, které nám hlavou kolují stále dokola, je více než dost. Ale to už je téma na někdy příště...
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Na jméno Paul Chappius Bragg jsem poprvé narazil v knize „Hladovění“ od Gennadije Malachova. Je tam mnohokrát citován coby dietolog a představitel „americké školy“ hladovění a Malachov se ve svých začátcích učil právě u něj. Z jiných pramenů jsem se také dočetl, že Bragg se hodně věnoval dlouhověkosti a že se prý dožil pětadevadesáti let, přičemž údajně zemřel nešťastnou náhodou po nějaké nehodě při surfování. To je určitě dobrý předpoklad stát se celebritou Elixíru mládí a my si tedy o něm napíšeme něco více...

Mnoho lidí touží po silné vůli. Ale proč vůbec chceme mít silnou vůli? K čemu je to dobré? Potřebujeme ji? Odpověď vám částečně dá naše zamyšlení o vztahu motivace a vůle. Silná vůle nám umožňuje jít za náročnými cíli a umožní nám překlenout období, kdy se nám zrovna nedaří nebo když se (třeba jen zdánlivě) neposouváme kupředu. Jak bychom takovou silnou vůli definovali a co z naší definice vyplývá?

Očistu ledvin jsem plánoval už dlouho. Ale čas nějak nevycházel, pořád jsme něco podnikali, a tak léto, pro tuto očistu ideální čas, pomalu uteklo. Až tento víkend se naskytla vhodná příležitost, když ostatní členové domácnosti odjeli za jinými zájmy a já neměl v plánu nic naléhavého. Takže konečně došlo na očistu. Všechno jsem si rozplánoval, nakoupil a nachystal vše potřebné a odjel na chalupu, kde je pro očistu ideální prostředí.
Jak se taková očista ledvin provádí? Co myslíte, byla moje očista úspěšná? Jak to probíhalo a jak to nakonec dopadlo?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi