nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Břetislav Kafka, nejvyšší mistr elixíru mládí

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Nastal čas představit vám mistra nejpovolanějšího, pana Břetislava Kafku. Pravděpodobně ho nebudete znát. Žil v Červeném Kostelci v letech 1891 až 1967 a jeho výzkum je natolik zásadní, že za komunismu patřil mezi přísně zakázané autory. Jeho tři knihy, „Kultura rozumu a vůle“, „Nové základy experimentální psychologie“ a „Parapsychologie“ jsou průlomová díla, tedy aspoň pro toho, kdo si k nim dokázal v době totality najít cestu.
Měl jsem to štěstí, že moje babička vlastnila první dvě zmiňované knihy a jako oko v hlavě je opatrovala. Dostaly se i ke mně, a já užasl, čeho všeho je lidská bytost schopna, když je správně vedena...

Kniha „Kultura rozumu a vůle“ má podtitul „Člověk zítřka“ a je to mimořádně cenná studnice myšlenek, jak kultivovat sebe sama a silou a kvalitou rozumu a vůle dospět k vyšší kvalitě vlastního bytí. Knihu jsem poprvé četl, když mi bylo 16 let, a zanechala ve mně hluboký dojem. Pak se její výtisk ztratil někde mezi příbuzenstvem a téměř čtyřicet let jsem do ní nenahlédnul. Ale podvědomý dojem z ní byl natolik silný, že jsem ji letos začal shánět, abych se k těm myšlenkám mohl vrátit. Podařilo se...
 
Dávno jsem zapomněl, že jedna z kapitol se jmenuje „Spolehlivý elixír mládí“, ale když jsem si knihou po tolika letech znovu listoval, bylo mi nade vše jasné, že osud mě ke knize znovu přivedl zcela záměrně.
 
Dovolím si ocitovat základní myšlenky:
„Pravým elixírem mládí je aktivizace duchovní činnosti. Probuzení duchovních činností je v silách každého člověka. Stáří se v tomto smyslu nedá odvozovat od data narození.“
„K zachování mládí má šanci každý dospělý člověk. Dospělost však ještě není vyspělostí. Jen vyspělý duch se dokáže soustředit na zvelebování svého rozumu a posilování vůle - základních předpokladů udržení mládí. Uvedeným způsobem je totiž duchovní dění neustále udržováno v pohybu a nezbytné přirozené aktivitě. Kdo dokáže myslet na své budoucí činy, plánovat svůj duchovní i hmotný rozvoj, překonávat životní překážky a plodit velké myšlenky - nemůže zestárnout.“
„Z výsledků svých experimentů jsem měl možnost vynést na světlo řešení do té doby neobjasněných záhad a tajemství. Patří mezi ně i mé zjištění o možné délce lidského života. Duchovní a přírodní předpoklady délky lidského života při optimálních schopnostech vzdělaného rozumu a vůli jsem na základě svých poznatků stanovil na 120-140 let.“
 
Vy, kdož dobře znáte články Elixíru mládí - nezdají se vám ty myšlenky povědomé? Do jejich citace jsem si dovolil vložit odkazy na články, které vlastně tvrdí totéž. Aniž bych si to doposud uvědomoval, jejich sémě možná zasil právě Břetislav Kafka - jako počátek mé dlouhé cesty. Dnes jsme si ukázali jen malou ochutnávku z jeho myšlenek, ale vy už jistě dobře víte, že se k Břetislavu Kafkovi budeme často vracet. Ukážeme si, jak vlastně vypadaly jeho výzkumy i co z nich vyplývá pro nás.
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

Pohoda

Zdeněk Breitenbacher
Pohodu jsme si uvedli jako první ze složek elixíru mládí, vedle aktivity a životosprávy. Jakkoliv se nám to může zdát jednoduché – udělat si pohodu, bude mnohem obtížnější udělat si ji trvale. Takovou pohodu, kterou nikdo a nic nemůže narušit, takovou, která v nás bude přítomna v každý okamžik, od rána do večera a od večera do rána...

Je možné slíbit trvalý vztah?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky VI.
Harmonické partnerství je něco úžasného, a kdo to prožil či stále prožívá, dá mi za pravdu. Není divu, že si partneři chtějí takový stav pojistit a zajistit jeho trvání co nejdéle, nejlépe napořád. Ještě silnější nutkání udržet vztah co nejdéle mají čerstvě zamilovaní, vše jim připadá naprosto fantastické a představa, že by o to mohli přijít, je leká.
„Slib mi, že mě budeš milovat navždy!“
„Samozřejmě, miláčku, nikdy Tě neopustím!“
Držíme jim palce, ale co myslíte? Vydrží jim to? Jaké mají šance?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi