nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Bavte se dobře, bavte se aktivně

 
 
Zábava je součást našeho života a ideální stav je, pokud je nám zábavou život sám. Ale to není snadné – v životě si vše zařídit tak, aby nám byl zábavou, a tak si musíme čas pro zábavu ukrajovat z toho, co nám zbude po práci a jiných povinnostech. Bohužel, pro mnoho lidí jsou ty povinnosti natolik vyčerpávající, že na zábavu zbývá málo času nebo málo energie. A tak si mnoho lidí představuje zábavu tak, že večer padnou do křesla před televizí a den tím pro ně definitivně skončil. Jenže, jak už nejspíš víte – před televizí se stárne nejrychleji...

Jak už jsme si řekli mnohokrát, velmi důležitým prvkem v našem elixíru mládí je aktivita. A pokud to bude zábavná aktivita, tím lépe. Někdo může namítnout, že televize je taky zábavná (moje poznámka: Ano, tyto vzácné okamžiky skutečně existují – dle mých zkušeností jednou, někdy i dvakrát za rok), ale tak jako tak, aktivní v žádném případě nejste. Proto vám tu televizi nedoporučuji.
Pro jistotu si tedy řekněme, co to vlastně znamená – být aktivní. Je to činnost, kdy nejen přijímáme, ale také vydáváme. A to, co vlastně vydáváme, je energie: Fyzická energie (např. při sportu), energie mysli (křížovka, sudoku apod.) a pro někoho také duchovní energie (modlitba či meditace).
Pokud přijdeme večer domů, cítíme se totálně vyčerpaní a do ničeho se nám nechce, je to vyčerpání téměř vždy jen jednostranné. Pokud pracujeme manuálně, vždy nám zůstane spousta energie mysli, třeba na tu křížovku nebo mariáš. Pokud naopak pracujeme hlavou, zůstane nám spousta energie fyzické a můžeme se projet na kole, zajít si na squash nebo do posilovny, případně se poprat s nějakým nepořádkem na zahradě.
Hledejte si tedy svou zábavu na protipólu toho, co vás živí. Kdo je po celém pracovním dni vyčerpán fyzicky, toho už do posilovny nedostanete, ale stále se může bavit nějakou aktivitou mysli. Kdo je vyčerpán nějakou celodenní duševní činností, ten nebude mít pro partii šachů velké pochopení, ale rád si s vámi zasportuje.
Jen prosím vás neskončete u té televize, to by byla opravdu škoda.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Docela se snažím sportovat a často si vyzkouším něco nového – nějaký nový sport nebo nový styl toho, co už znám. Je to mnohem zábavnější, než pořád dokola provozovat jeden a tentýž sport, zdokonalovat jeden a tentýž styl, pilovat techniku a pomalu se probojovávat mezi ty, o kterých okolí říká, že jsou „fakt dobří“.
Pro mne samotného to není důležité, baví mne to i tak a splňuje mi to vše, co od toho sportu a své zábavy očekávám. Ale je zvláštní, že tím často provokuji ty, co jsou „fakt dobří“, vlastně ty, co jsou fakt dobří bez těch uvozovek. Co to opravdu umějí na vysoké úrovni...

Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi