nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
  Tipy a triky

Svěťte neděli

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Hrajte mladé role a stanete se mladými

Zdeněk Breitenbacher
4 komentáře
 
V tomto článku bych vám rád představil pár typických situací, kde často kvůli zažitým návykům a vlastní pohodlnosti rezignujeme na kvalitní život. A pokusím se přidat pár nápadů, jak tyto návyky či zlozvyky překonávat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vstupujeme ve svém životě do určitých rolí a podle jejich scénáře se chováme. Teď mám na mysli nejen vztahy mezi manželi a partnery, ale i mezi kolegy, přáteli – kdekoliv, kde se setkáváme s jinými lidmi. Jen málokdo dokáže být tomu druhému skutečným rovnoprávným a rovnocenným partnerem nebo kamarádem. Uvědomili jste si někdy, že i to, jak vůči druhým vystupujeme a jak se k nim chováme, nás může činit mladšími nebo staršími?

Volte živé barvy

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je jaro, všechno venku kvete a i my můžeme konečně odložit nevýrazné zimní oblečení a odít se do zářivých jarních barev. Ulice jsou plné pestrobarevných triček a my všichni těmi pestrými barvami vyjadřujeme svou touhu dát o sobě vědět, vyjádřit svou dobrou náladu a tak také svým dílem k tomu jaru přispět. Napadlo vás ale někdy, že i tím, jaké barvy volíme, o sobě hodně prozrazujeme?

Hezký den přeju

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Minule jsme psali o tom, jak vhodně volenými barvami oblékání můžeme působit na sebe a dokonce i na své okolí. To ale zdaleka neplatí jen o barvách. Asi vám neřeknu nic nového, když budu tvrdit, že naše nálada je nakažlivá. A jsme-li v dobré náladě, naše okolí to vnímá a reaguje. Naši blízcí, s kterými žijeme – partner(ka) a děti – citlivě reagují na naši náladu, a jsme-li v pohodě a samý úsměv, budou oni také.

Jak v kuchyni udržet pořádek

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Původně jsem chtěl tyhle informace zařadit do kapitoly Zásady správného vaření, ale uvědomil jsem si, že toto svou povahou patří trošku jinam. Zásada, kterou si teď povíme, je spíše trik, jak přimět sebe i ostatní členy domácnosti k udržování pořádku. Udržet pořádek v kuchyni – při vícečlenné domácnosti – je vpravdě sysifovská práce a každá rada má cenu zlata...

Pomsta je sladká

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Mnohokrát jsme už mluvili o motivaci a ještě mnohokrát budeme. Motivace je náš nejsilnější motor a pomáhá nám překonat všechna úskalí, se kterými se na naší cestě mládí setkáváme (a že jich není málo!). Už jsme si také řekli, které palivo do tohoto motoru je nejúčinnější – je to láska. Pokud do vaší motivace zakomponujete lásku nebo touhu po ní, překonáte všechny překážky na světě.
Ale jsou i jiná „paliva“, která dobře fungují. Můžeme dokonce úspěšně zapojit i tak negativní cit, jakým je touha po pomstě – a obrátit jej v pozitivní energii. Nevěříte?

Dovolte si dovolenou

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je tady léto, aspoň podle sluníčka a modré oblohy - a také čas dovolených. Jestlipak jste se vůbec někdy zamysleli nad tím, jak vlastně takové slovo „dovolená“ vzniklo? Přesné vysvětlení by nám jistě dali znalci jazyka českého, ale zajímalo by mne, jak slovo dovolená chápe každý z nás. Těch možností je totiž více a jejich význam je velmi rozmanitý...

K moři nebo na moře?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Moře k dovoleným patří jak k velbloudovi hrby. Toto není jen parafráze ke slovům z povídky pánů Šimka a Grossmanna, to je konstatování faktu, který jasně potvrzují kolony aut na hranicích směrem k Jadranu. Někdo jezdí k moři každý rok, někdo jen občas, někdo si cestu k moři teprve plánuje, ale nevím o nikom, kdo by nechtěl aspoň jednu dovolenou v životě strávit u moře. Dovolená u moře, to je příležitost k nekončící pohodě, příjemné aktivitě i změně v životosprávě.
Já vám nyní představím moře trošku z jiného pohledu: Nejezděte k moři, nýbrž na moře...

Jak ušetřit v hypermarketu?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
To, co se v této knížce dozvídáte, jsou rady a postřehy všech druhů. Některé můžeme nazývat „návody“, jiné jsou „vysvětlením principů“ a další z nich jsou prostě „triky“ – jak obelstít sami sebe a přerušit opakování starých návyků, které nám a našemu zdraví pramálo slouží. Nyní se naučíme jeden jednoduchý a přitom velmi účinný trik – jak ušetřit při nákupu v hypermarketu.

Moc kvítek, moc koček

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Nechcete pít? Jeďte autem!

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Nyní se vrátíme k životosprávě, jedné z velmi důležitých komponent našeho elixíru mládí. Nebude ovšem řeč o stravování, nýbrž o vztahu k alkoholu. Jakkoliv rádi v žertu citujeme klasická díla a slova o tom, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, přece jenom si musíme jeho množství hlídat. Že náročnou oslavu zaplatíme ztrátou nemalého množství mozkových buněk, to už asi víme, a že se to našemu zdraví nelíbí, taky nějak (i když neradi) tušíme. Přesto se občas dostaneme do společenské situace, kdy odmítat alkohol je velmi obtížné. Co s tím?

Vezměte myš do levé ruky...

Zdeněk Breitenbacher
 
 
...a netopýra do pravé - takhle stylově čarodějnicky by mohl začínat náš další páteční recept, tentokrát na nějaké kouzlo, ale ne, nebudeme čarovat a ani nejde o začátek receptu - a ani toho chudáka netopýra nebudeme potřebovat. Jde totiž o myš počítačovou. A kouzlo spočívá jedině v tom, že opět trošku rozmnožíme naše mozkové buňky. Mozkové buňky se totiž množí nejen tehdy, pokud trénujeme paměť a učíme se nové informace, ale také tehdy, pokud trénujeme naši motoriku a naučíme naše ruce něco nového.

Reklama na ticho - jak se bránit hluku

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Reklama na ticho od Pavola Habery a jeho Teamu je skvělou a nadčasovou písničkou. Vyšla v roce 1988 a její autoři asi ani netušili, jak aktuální téma to bude. Hluk všecho druhu nás pronásleduje čím dál tím víc, my se stáváme stále otupělejší a už ani pořádně nevnímáme, co kde hlučí a co je nám všechno sdělováno.
Možností, jak se bránit a neupadnout do ještě větší obranné otupělosti, není mnoho. Pokud si chceme zachovat trvalou pohodu (a to je jedna z nejdůležitějších ingrediencí elixíru mládí), když před hlukem nemůžeme utéci (třeba na zahradu), musíme se naučit před hlukem bránit.

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

Co se světelným smogem?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Že je kolem nás příliš mnoho hluku, to už si docela uvědomujeme. Mnohem méně si uvědomujeme, že je kolem nás i jiná zátěž - světelná. Chceme-li například ve větším městě ukázat dětem na obloze Velký vůz, tak máme docela problém. Všude samý reflektor, reklamy, billboardy. Kdo tráví večery doma u televize, ten to ani nevnímá, ale to není náš případ.
Rádi si s ženou večer sedneme na balkón a popovídáme si, nebo jen tak koukáme na město. Máme hezký výhled a vidíme Brno jako na dlani, tak to bylo vždycky příjemné posezení. Do okamžiku, než nám hned pod balkónem postavili veliký osvětlený billboard...

Jak hovořit se svým podvědomím? (1)

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Občas se ocitneme v situaci, kdy máme udělat nějaké důležité rozhodnutí - a nevíme si rady. Zvažujeme věci ze všech stran, už známe výhody i nevýhody jednotlivých variant, ale stále se nemůžeme rozhodnout.
Naše bytost ovšem není obdařena jen vědomím, které vše zvažuje a hodnotí, nýbrž také podvědomím, které sahá mnohem hlouběji a má jemné spojení s celým universem. A tak na podvědomé úrovni je rozhodnutí dávno provedeno, jen ještě nevybublalo až do vědomí. Jak se můžeme do svého podvědomí podívat? Jak v něm číst? Jak dostat na povrch informace, které potřebujeme?

Jak hovořit se svým podvědomím? (2)

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi