nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

133 požehnaných let

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Tuhle mě před obchodním domem zastavila jedna dívka tmavší pleti a ptala se na cestu do jakési ulice, kterou jsem neznal. Po pravdě jsem odpověděl, že nevím, kde ta ulice je, ale zdálo se, že jí to zas až tak nevadí. Vcelku podle očekávání pokračovala v rozhovoru a nabídla mi, že by pro mě ráda udělala kouzlo. Bylo mi naprosto jasné, že to nebude zadarmo, ale byl jsem zrovna ve velmi dobré náladě a dívka byla opravdu sympatická, a tak jsem souhlasil...

Dívka začala čarovat...
Dala si docela záležet, vzala si do dlaní moji ruku, pronesla několik zaklínadel a slíbila splnění mých nejtajnějších přání. Celé to divadlo se mi opravdu líbilo, mělo to úplně jinou úroveň a atmosféru, než všechna ostatní podobná setkání, tak jsem jí upřímně poděkoval a zaplatil. Dal jsem jí asi o dost víc, než kolik původně očekávala, tak ještě přidala pár kouzelných slov a zaručila mi 86 požehnaných let v plném zdraví...
Přičetl jsem 86 let ke svému aktuálnímu věku a vyšlo mi, že se podle jejího přání a kouzla mám dožít 133 let – a navíc v plném zdraví...
Opravdu mě to pobavilo a vůbec mě nenapadlo, že to případně mohla myslet jinak – až kamarád, který mi nejspíš těch 133 let záviděl, namítl, že možná těch 86 roků bude celkem. Ale já mu nevěřím, v mém rodu by nějakých 86 roků byl docela slabý podprůměr, málokdo z nás odešel před devadesátkou a letos jsme se loučili s mým prastrýcem, který si užil svých krásných 102 let. A i já si hodlám svůj život krásně a dlouho užívat.
 
A tak slyšte pointu:
Máte-li na výběr, věřte vždy té lepší variantě. Máte-li jen malé cíle a malé ambice, tak holt pro vás platí ta osmdesátšestka. Víc prostě nedosáhnete, protože tak jste si vy sami zvolili. Ale kladete-li si ty nejvyšší cíle, platí pro vás ta lepší varianta, ta stotřiatřicítka. Neslibuji, že se jí opravdu dočkáte, ale máte dost dobré šance.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Nejezte shnilá jablka

Zdeněk Breitenbacher
Je až s podivem, jak si ubližujeme a jak se ochuzujeme o plnohodnotné prožitky jenom proto, abychom „ušetřili“, abychom využili všechno, co máme, bez ohledu na kvalitu a vhodnost pro nás. Myslíme si, že když už jsme vydali peníze nebo úsilí na získání něčeho (čehokoliv), že to nutně musíme spotřebovat nebo využít celé. Bez ohledu na to, že to svou kvalitu či hodnotu dávno ztratilo, nebo dokonce nikdy nemělo. A tak vznikne tzv. efekt shnilých jablek.

Jak se vyhnout Alzheimerovi

Zdeněk Breitenbacher
To, co jíme, může zabíjet náš mozek. Tak začíná zajímavý článek, který jsme objevili na internetu. Čerpá z obsáhlé statě uveřejněné v září 2012 časopisu New Scientist a vysvětluje, že podle nejnovějších poznatků Alzheimerova choroba úzce souvisí s nezdravým stylem stravování. Zjistilo se, že Alzheimerova choroba je vlastně cukrovkou třetího typu.

Jako obvykle po Novém roce, zahájil jsem hladovku, abych z těla dostal, co se tam za rok nasbíralo a co tam nepatří. Tahle hladovka je ale jiná než ty předtím – je suchá. Znamená to, že nejen nejím, ale také nepiji. Jaké to má výhody? Podle teorie se tak mnohem rychleji spalují tuky, protože tělo si z nich musí brát potřebnou vodu. Suchá hladovka je tedy intenzívnější a na výsledky odpovídající třítýdenní hladovce by měl stačit týden.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi