nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

133 požehnaných let

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Tuhle mě před obchodním domem zastavila jedna dívka tmavší pleti a ptala se na cestu do jakési ulice, kterou jsem neznal. Po pravdě jsem odpověděl, že nevím, kde ta ulice je, ale zdálo se, že jí to zas až tak nevadí. Vcelku podle očekávání pokračovala v rozhovoru a nabídla mi, že by pro mě ráda udělala kouzlo. Bylo mi naprosto jasné, že to nebude zadarmo, ale byl jsem zrovna ve velmi dobré náladě a dívka byla opravdu sympatická, a tak jsem souhlasil...

Dívka začala čarovat...
Dala si docela záležet, vzala si do dlaní moji ruku, pronesla několik zaklínadel a slíbila splnění mých nejtajnějších přání. Celé to divadlo se mi opravdu líbilo, mělo to úplně jinou úroveň a atmosféru, než všechna ostatní podobná setkání, tak jsem jí upřímně poděkoval a zaplatil. Dal jsem jí asi o dost víc, než kolik původně očekávala, tak ještě přidala pár kouzelných slov a zaručila mi 86 požehnaných let v plném zdraví...
Přičetl jsem 86 let ke svému aktuálnímu věku a vyšlo mi, že se podle jejího přání a kouzla mám dožít 133 let – a navíc v plném zdraví...
Opravdu mě to pobavilo a vůbec mě nenapadlo, že to případně mohla myslet jinak – až kamarád, který mi nejspíš těch 133 let záviděl, namítl, že možná těch 86 roků bude celkem. Ale já mu nevěřím, v mém rodu by nějakých 86 roků byl docela slabý podprůměr, málokdo z nás odešel před devadesátkou a letos jsme se loučili s mým prastrýcem, který si užil svých krásných 102 let. A i já si hodlám svůj život krásně a dlouho užívat.
 
A tak slyšte pointu:
Máte-li na výběr, věřte vždy té lepší variantě. Máte-li jen malé cíle a malé ambice, tak holt pro vás platí ta osmdesátšestka. Víc prostě nedosáhnete, protože tak jste si vy sami zvolili. Ale kladete-li si ty nejvyšší cíle, platí pro vás ta lepší varianta, ta stotřiatřicítka. Neslibuji, že se jí opravdu dočkáte, ale máte dost dobré šance.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Nedávno jsem se zamýšlel nad tím, proč vlastně - z pohledu božského záměru - by měl být člověk na světě déle, než je obvyklé. Prvních pětadvacet let našeho života je určeno pro nás a pro náš rozvoj. Dalších pětadvacet je určeno pro naše děti. To je náš největší úkol a máme práce, že nevíme odkud kam. Ale když jsou děti odrostlé, zakládají vlastní domácnost a my máme takříkajíce „splněno“, jaký je náš úkol potom? Proč nás tady příroda či Bůh ponechává dalších pětadvacet let a někoho i déle?

Postav strom, zasaď dom...

Zdeněk Breitenbacher
...nebo naopak? Každopádně, vyznavač Elixíru mládí má jednu velmi důležitou vlastnost: Plánuje dlouhodobě, plánuje tak, jako kdyby tu měl být velmi dlouho, plánuje tak, jako kdyby byl nesmrtelný. Není žádná hranice, od které by si říkal, že to už nemá cenu, že už se výsledků nedožije. Nehledá žádný „quick-win“, nýbrž pečlivě sestavuje vše, co mu jednou - za dvacet, za padesát či za sto let přinese nějaký prospěch. A tak stavíme domy a sázíme stromy...

Relaxace v józe

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga IX.
Jak se rýmuje jóga a relaxace? Kupodivu hodně. Za pomoci relaxace se cvičící uvolní od každodenního napětí a stereotypu a připraví se na vědomé a soustředěné cvičení. Stejně tak je důležité vkládat relaxační pasáže i doprostřed cvičení, a to kvůli tichým procesům v těle i v mysli, které po cvičení samotném ve cvičícím jogínovi doznívají. Pojďme si to vysvětlit blíže.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi