nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

133 požehnaných let

 
 
Tuhle mě před obchodním domem zastavila jedna dívka tmavší pleti a ptala se na cestu do jakési ulice, kterou jsem neznal. Po pravdě jsem odpověděl, že nevím, kde ta ulice je, ale zdálo se, že jí to zas až tak nevadí. Vcelku podle očekávání pokračovala v rozhovoru a nabídla mi, že by pro mě ráda udělala kouzlo. Bylo mi naprosto jasné, že to nebude zadarmo, ale byl jsem zrovna ve velmi dobré náladě a dívka byla opravdu sympatická, a tak jsem souhlasil...

Dívka začala čarovat...
Dala si docela záležet, vzala si do dlaní moji ruku, pronesla několik zaklínadel a slíbila splnění mých nejtajnějších přání. Celé to divadlo se mi opravdu líbilo, mělo to úplně jinou úroveň a atmosféru, než všechna ostatní podobná setkání, tak jsem jí upřímně poděkoval a zaplatil. Dal jsem jí asi o dost víc, než kolik původně očekávala, tak ještě přidala pár kouzelných slov a zaručila mi 86 požehnaných let v plném zdraví...
Přičetl jsem 86 let ke svému aktuálnímu věku a vyšlo mi, že se podle jejího přání a kouzla mám dožít 133 let – a navíc v plném zdraví...
Opravdu mě to pobavilo a vůbec mě nenapadlo, že to případně mohla myslet jinak – až kamarád, který mi nejspíš těch 133 let záviděl, namítl, že možná těch 86 roků bude celkem. Ale já mu nevěřím, v mém rodu by nějakých 86 roků byl docela slabý podprůměr, málokdo z nás odešel před devadesátkou a letos jsme se loučili s mým prastrýcem, který si užil svých krásných 102 let. A i já si hodlám svůj život krásně a dlouho užívat.
 
A tak slyšte pointu:
Máte-li na výběr, věřte vždy té lepší variantě. Máte-li jen malé cíle a malé ambice, tak holt pro vás platí ta osmdesátšestka. Víc prostě nedosáhnete, protože tak jste si vy sami zvolili. Ale kladete-li si ty nejvyšší cíle, platí pro vás ta lepší varianta, ta stotřiatřicítka. Neslibuji, že se jí opravdu dočkáte, ale máte dost dobré šance.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Heslo v titulku je takové ryze pozitivní. Má nám říci, že když nás nějaká činnost, do které jsme osudem či jinými okolnostmi vmanipulováni, nebaví a nenaplňuje, máme si k ní najít pozitivní postoj a vykonávat ji s láskou. Dokonce i když nás taková činnost, například zaměstnání, vyloženě štve a chodíme tam otrávení, máme si k němu nalézt vhodnou motivaci, překousnout problémy, naladit se z negativních pocitů do pozitivních a všechno zdárně zvládnout.
Podobné optimistické rady slýcháme často. Ale z úvodních vět jste už asi poznali, že se s heslem „Co děláte, dělejte rádi“ tak úplně neztotožňuji. Vlastně to vidím úplně naopak...

Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Zajímáte-li se o léčení a léčitelství, pak jste možná narazili na léčebný systém zvaný Reiki. Jde o léčení pomocí přikládání rukou nad léčená místa, při vyšších stupních zasvěcení lze léčit i na dálku. V knihách o Reiki i na internetu najdete bezpočet příkladů o téměř zázračném uzdravení za pomoci energie Reiki. To zní hodně dobře, že? Až příliš dobře, zvlášť když uvážíte, že zasvěcení prvního stupně Reiki si pořídíte za jedno odpoledne u mistra, se kterým jste se předtím nikdy nepotkali a který si za to řekne o pouhých pár tisíc...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi