Troufám si říci, že ve spánku se nestárne. Vědecké autority by nade mnou asi kroutily hlavou a možná mne nominují na příští Bludný balvan. Bludné balvany jsou každoročně vyhlašované ceny za nevědecká tvrzení všeho druhu, a tak přemýšlím nad tím, jestli tyhle stránky nebudou také jedním z horkých kandidátů. Mnohá z tvrzení, která tady uvádím, nejsou vědecky potvrzena a asi taky nikdy nebudou. Pokud vám například tvrdím, že když se usmějete, rázem omládnete o pět let, nemám to podložené vědeckým výzkumem, jen vím spolu s vámi, že to opravdu funguje!

Je až s podivem, jak si ubližujeme a jak se ochuzujeme o plnohodnotné prožitky jenom proto, abychom „ušetřili“, abychom využili všechno, co máme, bez ohledu na kvalitu a vhodnost pro nás. Myslíme si, že když už jsme vydali peníze nebo úsilí na získání něčeho (čehokoliv), že to nutně musíme spotřebovat nebo využít celé. Bez ohledu na to, že to svou kvalitu či hodnotu dávno ztratilo, nebo dokonce nikdy nemělo. A tak vznikne tzv. efekt shnilých jablek.

Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Nevím jak vy, ale já mám hodně sedavé zaměstnání, jsem celý den v kanceláři, a tak mám docela málo příležitostí k pohybu. Takový dřevorubec je na tom mnohem líp, je celý den venku, hýbe se až až a nemusí řešit, jak to udělat, aby se za celý den aspoň trochu pohnul.

My programátoři to máme těžší. I když jsem si dal závazek aspoň párkrát za směnu si zacvičit, moc to nefungovalo, protože když jsem se zakousl do nějakého problému, uběhla směna jak nic a až bolavá záda mi dala vědět, že jsem si zase nezacvičil. Tak co s tím? Nakonec jsem to vymyslel po programátorsku...

Elixír mládí - to je cesta za nezávislostí. Když přijdeme na svět, jsme absolutně závislí. Tak jak člověk roste a dospívá, postupně se zbavuje svých přirozených závislostí, ale zpravidla výměnou za závislosti jiné, méně přirozené. Jsme tak závislí na prostředí, ve kterém žijeme a které nás spoluvytváří - často ke svému vlastnímu prospěchu a bez ohledu na důsledky pro nás.

Cesta podle Elixíru mládí - to je trvalé úsilí o nezávislost - na čemkoliv, co by nám mohlo škodit a na komkoliv, kdo by to s námi nemusel myslet dobře.

Blíží se Vánoce a vůně cukroví neodmyslitelně patří k atmosféře svátečních dní. Pokud jste s pečením ještě nezačali, můžete vyzkoušet recept na linecké cukroví. Tento recept je velmi starý. Pekla podle něj moje babička, pak moje maminka a teď podle něj peču i já. Linecké cukroví podle tohoto receptu je velmi jemné, peče se z másla a loupaných mandlí a jeho sametová chuť se přímo rozplývá na jazyku.