Upřímně řečeno, mluvit o životosprávě je jako píchnout do vosího hnízda. Co člověk, to názor, a pokud mu někdo sáhne na jeho zvyky, je zle. Tak to raději vezmeme pozvolna a začneme stravováním. Slibuji, že z vás nebudu dělat vegetariány, a ani jiné radikální kroky nejsou potřebné. Abyste udělali první úspěšný krok ve zkvalitnění své životosprávy, nemusíte (prozatím) svůj jídelníček měnit vůbec.

Dnes vám nabídnu recept na jídlo, které vás zavede do cizokrajných zemí, konkrétně do Indie. Indická kuchyně je zajímavá především bohatým užíváním koření - od velmi jemných a chuťově delikátních až po velmi ostrá, pro našince téměř nepoživatelná. Druhým charakteristickým rysem indické kuchyně je to, že nám nabízí jídla velmi zdravá. Právě o takové jídlo se dnes pokusíme. S pálivostí nepůjdeme do extrému, nýbrž právě tak, abyste si skvěle pochutnali. Půjde o oblíbenou chanu masalu z naklíčené cizrny.

...nebo naopak? Každopádně, vyznavač Elixíru mládí má jednu velmi důležitou vlastnost: Plánuje dlouhodobě, plánuje tak, jako kdyby tu měl být velmi dlouho, plánuje tak, jako kdyby byl nesmrtelný. Není žádná hranice, od které by si říkal, že to už nemá cenu, že už se výsledků nedožije. Nehledá žádný „quick-win“, nýbrž pečlivě sestavuje vše, co mu jednou - za dvacet, za padesát či za sto let přinese nějaký prospěch. A tak stavíme domy a sázíme stromy...

Zima ještě nezačala, ale syrový chlad posledních dní člověka přímo vybízí, aby si dal něco sladkého a něco na zahřátí. Za okny je pozdní podzim, třeskuté mrazy a sněhové vánice prozatím v nedohlednu, nicméně ostrý vítr se vytrvale pokouší zmrazit náš úsměv. Takže jako odvetu si připravíme horký čaj a sladkou dobrotu, která voní skořicí. Skořice, jak už možná tušíte, je koření se silným zahřívajícím účinkem.

Kvásek můžete buď od někoho dostat, nebo si ho můžete sami připravit. Já jsem svůj první kvásek na pečení dostala, ale chtěla jsem si vyzkoušet i výrobu vlastního – není nad to, když je člověk nezávislý a soběstačný, že . Už se mi stalo, že jsem si svou nepozorností neodebrala startovací kulturu na příští pečení, a kdybych neměla kamarádky, kterým jsem předtím kvásek rozdala, tak bych byla úplně v koncích . Výroba je jednoduchá a nenáročná – takže jak na to?

Jako obvykle po Novém roce, zahájil jsem hladovku, abych z těla dostal, co se tam za rok nasbíralo a co tam nepatří. Tahle hladovka je ale jiná než ty předtím – je suchá. Znamená to, že nejen nejím, ale také nepiji. Jaké to má výhody? Podle teorie se tak mnohem rychleji spalují tuky, protože tělo si z nich musí brát potřebnou vodu. Suchá hladovka je tedy intenzívnější a na výsledky odpovídající třítýdenní hladovce by měl stačit týden.